Data za rok 2019 sice ještě nejsou k dispozici, ale dá se předpokládat minimálně stejně velký růst jako v roce 2018. Jaké byly rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími domácnostmi nebo jak se liší portfolio výdajů domácností s dětmi a seniorských domácností? Za co vydáváme největší část svých příjmů? Informace o výdajích českých domácností každoročně vydává Český statistický úřad (ČSÚ).
Utratili jsme téměř 150 tisíc na osobu
V roce 2018 byla podle ČSÚ průměrná útrata na jednoho jedince 149 162 Kč za rok. Jde o údaj průměrný, takže o skutečném rozložení výdajů českých domácností toho moc neřekne. Pojďme si proto ještě doplnit, že nejchudší domácnosti utratily v roce 2018 v cirka 111 tisíc korun, ty nejbohatší vydaly ve stejném období téměř 216 tisíc korun na osobu a rok.
Pokud se na výdaje podíváme pohledem složení domácnosti, tak rodiny s dětmi utratily v roce 2018 cirka 134 tisíc korun na osobu, zatímco domácnosti seniorů dokonce 143 tisíc korun na osobu. Jen pro doplnění: útrata se počítá za každou osobu žijící v domácnosti, tedy v úplné rodině se třemi dětmi je nutné částku násobit pětkrát, abychom získali celkovou průměrnou útratu této domácnosti, kdežto u manželského seniorského páru jen dvakrát.
Bezkonkurenčně nejvyšší jsou výdaje na bydlení
Průměrně jsme v roce 2018 vydali celých 23 procent svých příjmů na bydlení. Je to nejvyšší položka nákladů velké části domácností. Na druhém místě pomyslného žebříčku jsou pak potraviny a nealkoholické nápoje s celkovým podílem 19 procent na všech celoročních výdajích domácností.
Spousta domácností platí zbytečně vysoké ceny za energie, a přitom stačí i jen sledovat nabídku online srovnávačů cen energií, třeba na Hyperfinance.cz, výsledná úspora dokáže udělat až několik tisíc korun za rok. Na nové postupy při vyhledávání levnějších dodavatelů si české domácnosti musejí postupně zvykat, podobně jako si již zvykly na hledání nejlevnější ceny kupovaného zboží.
Na dopravu jsme vydali desetinu svých příjmů, na dovolenou a kulturu stejně tak
Třetí příčka žebříčku výdajů domácností ve výši deseti procent je dělená mezi dopravu a pak mezi dovolenou a kulturu, které jsou z pohledu ČSÚ v jedné kategorii výdajů. Další rozsáhlá kategorie jsou tzv. ostatní zboží a služby, které se se 7,8procentním zastoupením ve výdajích českých domácností umístily na čtvrtém místě. Patří sem služby kadeřníků, masérů, sociální péče, ale například i komerčních pojišťoven, u kterých si pojišťujeme zdraví, nemovitost, odpovědnost, automobily.
Asi 7 procent celkových výdajů českých domácností šlo v roce 2018 na stravování a ubytování, kde byl zaznamenán největší meziroční nárůst ze všech výdajů, dokonce vyšší než u bydlení, a to až o 11,6 procent. Zlevnily naopak komunikace, kdy telefonní operátoři byli přinuceni nastavit i v České republice vstřícnější ceny. Velké rozdíly oproti jiným zemím totiž nebyly opodstatněné, přesto stále ještě zůstávají.
Důchodci platili zejména bydlení, rodiny s dětmi jídlo
Nejvyšší výdaje domácností seniorů šly v roce 2018 na bydlení. Zatímco průměrný důchodce dal za bydlení 39 994 Kč za rok, jeden člen rodiny s dětmi „jen“ 24 480 Kč za rok. Náklady na bydlení se zkrátka rozpočítaly na větší počet členů rodiny s dětmi.
Průměrný důchodce vydal v roce 2018 více na zdraví než průměrný člen domácnosti s dětmi (5 451 Kč vs. 3 037 Kč). Vyšší byly u důchodců i výdaje na alkohol a tabák (5 097 Kč vs. 3 429 Kč). Naopak vyšší výdaje měly v tomto období rodiny s dětmi na vzdělávání (2 302 Kč v 84 Kč), na stravování a ubytování (13 739 Kč vs. 4 772 Kč). A v podstatě podobné průměrné výdaje obou typů domácností najdeme u kapitoly pošty a telekomunikace, kde rodiny s dětmi vydaly v průměru 5 908 Kč na osobu za rok, domácnosti s důchodci pak 5 109 Kč za osobu a rok.
ČLÁNKY DO MAILU