Pražští radní projednají návrh na úpravu Pražských stavebních předpisů, kterými se řídí stavebníci v metropoli. Z takzvaných péespéček by měla zmizet norma, která určuje povinnou míru proslunění bytů. Požadavky na osvětlení se nezmění. Architekti a urbanisté tento krok vítají. Normu považují za přežitou a od jejího odstranění si slibují kvalitnější architekturu. Znemožňuje totiž stavbu kompaktního města, jako jsou čtvrti Dejvice nebo Vinohrady.
„Nikdo nikdy nepodložil, že by norma na povinnou míru oslunění prospívala lidskému zdraví, naopak s jistotou víme, že ubližuje městu. Vynětí normy z Pražských stavebních předpisů umožní městu tlačit developery do kvalitnějších projektů,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Snaha o naplnění požadavku na proslunění často ubližovala celkovému charakteru prostředí. Místo blokové zástavby vznikají ve městě divně pokroucené domy ve snaze, aby byty v nich dostály požadavkům na slunce. „A ty byty se pak přehřívají. Je to podobné, jako kdybychom nutili obyvatele parkovat auta na slunci,“ dodává Boháč.
Slunce by mělo být volbou, nikoliv povinností
Architekt a předseda Gremiální rady IPR Petr Hlaváček vnímá zrušení normy jako součást aktuální debaty a snahy o kvalitní městskou výstavbu a přirozenou míru regulací. „Nic nebrání tomu, aby developeři uváděli míru oslunění v pasportu bytu. Věřím tomu, že pokud to budou klienti chtít, developeři tak budou činit,“ soudí Hlaváček.
Požadavek na oslunění bytů měl zmizet z pražských obecně technických požadavků na výstavbu už před třemi lety, ministerstvo pro místní rozvoj tehdy ale na jeho zachování trvalo. „Míra prostupu slunečního záření do bytu by měla být osobní volbou, nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem,“ argumentuje autor Pražských stavebních předpisů, architekt Pavel Hnilička.
Když Hnilička srovnával stavební předpisy v západních evropských metropolích, na stejný požadavek, jako máme na oslunění my, nenarazil. A to Vídeň nebo Kodaň jsou označovány za města s nejvyšší kvalitou bydlení.
Nové stezky i bikesharing. Praha dá na rozvoj cyklodopravy 100 milionů
Tuzemský rezidenční trh si s obtížně splnitelným požadavkem částečně poradil - významná část nových rezidencí je už roky vykazována a prodávána jako ateliéry, které nemusejí normu splňovat - což ale trh na druhou stranu deformuje. A lidé je kupují, i když si v ateliérech nemohou například nahlásit trvalé bydliště.
Podle oslovených developerů je pro klienty nejdůležitější cena a lokalita, co se týče slunce, zajímají se maximálně o orientaci bytu. Norma na oslunění ale znemožňuje například přestavět zpět na byty kanceláře, které po revoluci vznikly v činžovních domech v centru Prahy, což by bylo vzhledem k vylidňování středu města žádoucí.
„Norma na oslunění bytů má zcela jistě kořeny v lidové moudrosti „kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. Toto rčení nepochybně vzniklo někdy v první polovině 19. století, kdy v dravé industriální éře lidé často bydleli ve vlhkých bytech se sporadickým lokálním vytápěním, téměř bez oken, natož potom se slunečním osvitem. Zavedení hygienické normy o oslunění bytů, obzvláště její striktní aplikace, však měla za následek fatální rozpad kompaktních forem měst. Po jejich kompaktnosti se nám dnes velmi stýská, doba se změnila. Je čas předpis odstranit z legislativy,“ soudí jeden z nejrespektovanějších současných architektů Josef Pleskot.
Expert na trh bydlení Roček: Defraudace společného mikroprostoru je zhoubná
Přečtěte si také:
Praha počítá se šesti novými mosty, na obzoru je jediný
Realitní džungle: makléřem může být kdokoli, změna je v nedohlednu
Developer Sekyra: Dostupným bydlením zabráníme odlivu mozků
