Pirát na radnici. Lidé jsou zvědaví na práci, ne na záplavu hlášek, říká Hřib

Funkci primátora neberu s vtipem, lidé jsou zvědaví, co tady odpracujeme, říká první pirátský primátor Zdeněk Hřib.

Pražský primátor má za sebou první půlrok ve funkci a také zatím největší koaliční rozmíšku s šéfem TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Mediální přestřelku kvůli analýze prázdných bytů se nakonec podařilo zažehnat (obě strany mají na věc koneckonců stejný pohled), ale vztahy mezi Hřibem a Pospíšilem zůstávají chladné. „Z mého pohledu to, co dělá, je kampaň, a to na úkor jinak perfektně fungující pražské koalice,“ říká o Pospíšilovi Hřib. Jednou by rád, aby se jeho děti nemusely kvůli nedostatku bydlení v Praze stěhovat třeba do Vídně. I proto si hodně slibuje od projektu družstevního bydlení, mimochodem inspirovaného právě rakouskou metropolí.

Kromě toho chce Hřib v příštích osmi letech v hlavním městě zasázet milion stromů. A také vyřešit výzvy, které Praze přináší digitální doba. Po městě se povalují zelené koloběžky – jejich provoz Hřib plánuje umravnit. A město chce také přizpůsobit jiné čistější dopravě – elektromobilům. Praha začne ve spolupráci se soukromými provozovateli stavět více než dvě stovky dobíjecích stanic.

Pane primátore, už jste se trošku uvolnil v nové funkci? Řada politiků i novinářů, s nimiž jsem měl možnost o vás hovořit, tvrdí, že jste spíš suchar, že moc nevtipkujete.

Pokud máte na mysli, jestli ta funkce je uvolněná, to znamená, jestli jsem za to placený, tak takto uvolněný jsem samozřejmě od začátku.

Ne, myslel jsem to tak, jestli tu funkci berete víc z nadhledu a třeba i s vtipem.

Tu funkci myslím nelze brát s vtipem. Odpovědnost je veliká. Lidé jsou spíš zvědaví na to, co tady odpracujeme než na záplavu hlášek.

A nejste trochu detailista? Řešil jste například změnu úvodní znělky na zastupitelstvu, vyvěsili jste tibetskou vlajku, nedávno jste po požáru v Notre-Dame osvětlili petřínskou věž do barvy francouzské trikolory. Určitě ty věci mají pro vás nějaký význam, ale nevěnujete těmto detailům až příliš času?

Já jsem věnoval znělkám asi pět minut času, pět hodin tomu věnovala opozice, která měla neustále potřebu se na něco dotazovat, vyzývat mě, abych ty znělky přehrál a jiné nesmysly. Znělky rozhodně nepředstavují gros mé práce. Ano, přišly mi trochu nudné, tak jsme je vyměnili. Chápu, že je to téma mediálně atraktivní.

Já popravdě řečeno nechápu, proč nejsou atraktivní jiná témata jako například uzavření iniciální dohody pro výkup pozemků na metro D. To je zásadní dokument, který jsme schvalovali na stejném zastupitelstvu, kde zazněly ty nové znělky. Metro D je přitom tou největší investicí, která Prahu v příštích letech čeká. Ale jinak jsem detailista, protože na detailech záleží. Mám to vyzkoušené ze svých předchozích zaměstnání - ďábel je vždy skrytý v detailu.

Mazalův otisk v dopravním podniku: stopy Faltýnkova vlivu přetrvávají

Co se to teď děje ve vaší pražské koalici? Je Jiří Pospíšil podrazák, jak o něm prohlásil váš pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík?

Z mého pohledu opravdu koalice věcné problémy nemá. Je tady ta pseudokauza s elektroměry, kde jsem se dozvěděl, že plánujeme šmírovat lidi přes elektroměry, dohledávat konkrétní prázdné byty a pak je zdanit podle toho, kolik toho mají na elektroměru. To je od počátku nesmysl. Usilovali jsme jen o anonymizovanou analýzu dat, která už jsou sesbíraná. A ta měla poskytnout informaci o tom, kolik zhruba je v kterých lokalitách prázdných bytů.

Uzavřeli jsme to v koalici tak, že je to problém starší i nové zástavby. V koalici na to existovaly dva názory. Ten první reprezentovaný Spojenými silami pro Prahu tvrdil, že to problém spíše není. Ten druhý reprezentovaný Prahou sobě tvrdil, že to problém spíše je. Ale nikdy nikdo netvrdil, že je to ten nejpodstatnější problém Prahy, co se týče dostupnosti bydlení. Hlavním problémem zůstává pomalé stavební řízení a nezastavěné brownfieldy v širším centru Prahy. Je také třeba opravovat městské byty a podporovat družstevní bydlení.

Carsharing na vzestupu: přichází italská Anytime, sdílení aut chystá RegioJet i Praha

A co říkáte na ten výrok Mikuláše Ferjenčíka? Vy byste to neřekl?

Každý má nějaký způsob vyjadřování. Já bych to asi neřekl, ale v zásadě…

... ale v zásadě má pravdu?

Pokud se udělá nějaká dohoda, je zásadní ji dodržet. Například konkrétně v případě té analýzy prázdných bytů jsem se dohodl s oběma radními za TOP 09, kteří to mají v gescích, a pak jsem byl trochu překvapen, když jsem byl za to předsedou TOP 09 označen za komunistu.

Cítíte se tedy takto nalevo, když jste tak označován?

My jsme středová strana. Takže z hlediska SPD budeme asi vždycky nalevo a z hlediska komunistů asi vždycky napravo. To je prostě úděl středových stran.

Kde vy osobně se cítíte být na té pravolevé politické škále?

Já osobně si myslím, že dělení na pravici a levici je ve skutečnosti podvod na voličích, který se tady pěstoval a nějak zakořenil. Já nevím, kam byste zařadit třeba podporu družstevního bydlení. Běžný člověk by to asi neoznačil za nástroj pravicové politiky. A vidíte, s tímto nápadem přichází radní Marvanová za Spojené síly pro Prahu, kde je i TOP 09. A pan Pospíšil o tom mluvil i ve své komunální kampani.

Když vás tak poslouchám, mám dojem, že Jiří Pospíšil je spíš váš politický soupeř než koaliční partner.

Můj soupeř není, protože já nekandiduji do evropských voleb.

Takže pan Pospíšil dělá kampaň?

Já už jsem to jednoznačně popsal v tom otevřeném dopise, který jsem mu poslal. Z mého pohledu to, co dělá, je kampaň, a to na úkor jinak perfektně fungující pražské koalice.

Nebojíte se, že by vás chtěl vystřídat ve funkci primátora?

Tato koalice je skutečně to nejlepší, co jsme mohli po volbách poskládat. Předpokládám, že ta dohoda bude dodržena. Spor okolo elektroměrů byl ryze virtuální, tam nikdy nebyl věcný podklad. My jsme nikdy nechtěli šmírovat lidi přes elektroměry, nikdy jsme nechtěli zavádět daň z prázdných bytů podle stavu elektroměrů.

Myslíte, že teď, když se blíží evropské volby, bylo politicky strategické mluvit o analýze dat z elektroměrů?

My jsme to nijak netlačili ani aktivně neotevírali. Padlo to jako odpověď k dotazu, co všechno děláme v Praze v rámci zajištění dostupnosti bydlení. To nebylo žádné velké téma dne.

Ta metoda sběru dat a následné analýzy prázdných bytů pomocí elektroměrů byla podle vás šťastná? Co když v tom bytě běží lednička nebo mrazák, přestože tam nikdo nebydlí? Je to prázdný byt?

Nejprve jsme uvažovali o nějakém pilotu na městských bytech, u nichž víme, jestli tam někdo bydlí, nebo ne. Od toho je pak možné odvodit tu metodiku. Já jsem ani nečekal, že to bude stoprocentně přesné, měl to být pouze orientační údaj. Důvodem, proč použít tento postup, je příklad dat z plynoměrů, která už se dávno využívají v rámci anonymizovaných statistik pro účely energetické koncepce Prahy.

Komentář: Odvolávám, co jsem odvolal. Kauza prázdných bytů jako druhé lithium

Myslíte, že jste dostatečně přesvědčivě vysvětlili, proč by vlastně bylo dobré mít tu statistiku?

Říká se, že statistika nuda je, má však cenné údaje. Když říkáme, že chceme řídit město pomocí dat, tak anonymizovaná statistika je určitě jedním z nástrojů smart city.

Ale jak přesně byste tu statistiku využil? To byste si ji dal do šuplíku?

Měl bych ji jako argument v tom sporu, kde řešíme, jestli prázdné byty jsou problém, nebo ne. Při diskusích o dostupném bydlení se poměrně často stávalo, že někdo řekl, že i když se budou stavět byty rychleji, problém jejich nedostatku nezmizí, protože je skoupí zahraniční spekulanti. A ta statistika nakonec stejně vznikne. Český statistický úřad udělá za dva roky další census (sčítání lidí, domů a bytů 2021 - pozn. red.).

Sčítání ale není povinné.

Není, ale z toho minulého sčítání v roce 2011 už máme nějaká data a můžeme pak udělat časový řez.

Jaký je vlastně váš cíl v politice?

Aby mi moje děti za 30 let neřekly, že odjíždějí například do Vídně, protože v Praze se nedá sehnat bydlení.

Jaké jsou tři hlavní věci, které byste rád dokončil do té doby, než odejdete z postu primátora?

Určitě by mělo být rozestavěno metro D. V roce 2028 by měla být dostavěna část Pankrác-Písnice. Za druhé bychom měli mít v Praze vysázenou část z milionu stromů, které jsme plánovali na osm let. V tomto volebním období počítám se 450 tisíci, v tom dalším s 550 tisíci. A další věcí by mělo být vylepšení IT služeb pro občany. Pražané by si mohli vyřídit věci na dálku, nemuseli by chodit na úřad.

Šéf CRE Ctibor: Praha zmizela z mapy světa. Globální investory nezajímá

Nedávno jste představili projekt družstevního bydlení, na které chce Praha poskytnout pozemky. Kdy by se do těch družstevních bytů mohli nastěhovat první lidé?

Já si od podpory družstevního bydlení celkem dost slibuji. Momentálně je ten návrh na papíře, bude se připomínkovat. Plán je stavět tímto způsobem několik set bytů ročně.

Ale v Praze je třeba deset tisíc bytů ročně.

Nikdo neříká, že družstevní bydlení je jediným opatřením, které spasí krizi dostupnosti bydlení. Kromě těch opatření, která už jsem zmiňoval, je také třeba vyřešit otázky spojené s Airbnb. To je ale spíš mimo to, co může zařídit sama Praha.

Jednání s Airbnb proběhla, to téma se diskutuje už skutečně dlouho. Kdy začne Praha přes Airbnb vybírat turistické poplatky? Není možné je začít vybírat ještě před účinností nového zákona o místních poplatcích?

Já bych osobně preferoval, aby ty podmínky byly pro všechny stejné. Aby to bylo jasně definováno zákonem. Airbnb není jedinou platformou pro krátkodobé ubytování.

Kolik městských bytů by do konce volebního období mělo být postaveno?

Já bych byl především rád, aby byly opraveny všechny ty byty, které už město vlastní, ale zatím nejsou obyvatelné. Těch je okolo dvou tisíc. Část je ve správě města, část ve správě městských částí. Poprvé se sešla magistrátní komise pro fond rozvoje dostupného bydlení, která nastaví podmínky dotací městským částem na opravu bytů, které jsou jim svěřené. Do září by měly jít první peníze městským částem na opravy prvních bytů. Program na rekonstrukci bude obsahovat určitě nějaké podmínky, které budou muset městské části respektovat, například zákaz zcizení těch opravených bytů.

A nové byty tedy v příštích čtyřech letech neplánujete?

Konkrétní číslo zatím nemáme. Za účelem zlevnění ceny bydlení je vymyšlena právě ta podpora družstevního bydlení. Je to založené na tom, že Praha má pozemek a spojí se s partnerem, který ten dům postaví. Město výměnou dostane až 30 procent bytů, jejichž cena by měla být mnohem nižší, než je nyní tržní.

Přečtěte si rozhovor: Jednáme s městskými částmi, nové legislativě se nebráníme, říká manažer Lime Široký

Život v Praze začínají ovlivňovat nové služby jako třeba koloběžky Lime. Jak chcete jejich provoz regulovat?

Koloběžky jsou určitě nějaký prostředek, který může zapadnout do celkového přepravního systému. Do měst patří. Můžou doplňovat MHD v hůře dostupných místech. V Praze ale máme na ulicích kostky a tento typ koloběžky má malá kolečka, takže v centru se na ní moc jezdit nedá. To motivuje uživatele jezdit s koloběžkami po chodníku, což je tady nelegální.

Město proto musí informovat uživatele, že je tu zákaz jízdy na chodníku, že se koloběžkami nesmí blokovat doprava, že je nutné zaparkovat na určitých místech. Teď se s poskytovateli těchto služeb vyjednává povinnost uživatelů odškrtat tyto podmínky předtím, než vyjedou na silnici. Také nás zajímá sdílení dat s těmito poskytovateli, abychom zjistili, kde jsou třeba dopravní deficity MHD.

Další novou dopravní službou, která vstupuje do Prahy, je autopůjčovna Anytime. Chce nabídnout až tisíc hybridních vozů, které pak budou řidiči bezplatně parkovat v centru v modrých zónách. Nebojíte se toho, že se střed města ještě více ucpe?

Ještě se o tom budeme v koalici bavit. (Radní na začátku dubna schválili omezení podpory hybridů - parkování za 100 Kč/rok by mělo být napříště určeno jen pro hybridy s emisemi do 50 g/km - pozn. red.) Ale z mého pohledu by měly být ty benefity vyhrazeny jen pro reálné elektromobily, nikoli pro auta, která jsou sice hybridy, ale reálně zásuvku nikdy neuvidí. Elektromobilitu obecně chceme v Praze podpořit tím, že budeme stavět dobíjecí stojany. Město připraví takzvaný sokl, dovede tam zdroj elektřiny, ale samotný nabíjecí stojan postaví partner - soukromý subjekt, který to pak nabídne spotřebiteli.

Kolik to bude město stát?

Plánujeme v několika etapách celkem 259 stojanů a jeden sokl ke stojanu přijde město na 350 tisíc korun.

Čtěte také:

Metr za sedm tisíc. Praha dál rozprodává byty pod tržní cenou

Městské byty mají zůstat sociálně potřebným, říká pražský radní pro bydlení Adam Zábranský

Čím dál nedostupnější bydlení: Praha už je dražší než Mnichov

Praha odebere městské byty soudcům a státním zástupcům. Pronajme je sociálně slabým