„Je třeba otevřít brownfieldy a zrychlit stavební řízení,“ shrnuje svůj recept na pražskou bytovou krizi Zdeněk Hřib, dosud zcela neznámý politik, lékař, který nikdy nikoho neléčil a nyní povede kandidátku Pirátské strany do magistrátních voleb.
Proč jste se rozhodl jít do voleb?
Mám tři děti a já i moje žena žijeme v Praze, chci zlepšit prostředí, které tu máme. Těch kauz, které se na nás valí, je neskutečné množství. Jen za tento měsíc se zjistilo, že Praha 1 chce zase pronajmout lukrativní prostory divným firmám, pak je tu kauza s nábytkem nakoupeným bez soutěže, s Nemocnicí Na Františku, staniční development metra D, který je „tunelem na povrchu“…
Jak byste jako expert na zdravotnictví řešil tento segment? Měla by mít Praha například svoji nemocnici?
Systémové řešení pražského zdravotnictví by bylo nanejvýš vhodné. Podle mého by se velké nemocnice v Praze měly převést na město. Neříkám to proto, že jsem na kandidátce a mělo by to být nějaké populistické gesto. Ministerstvo zdravotnictví je v gigantickém konfliktu zájmů. Vlastní nemocnice, zároveň vytváří pravidla pro poskytovatelé akutní péče, pak je kontroluje a dosazuje svoje lidi do správních rad zdravotních pojišťoven, které tu péči hradí. Tyhle funkce by měly být rozdělené. To, že jsou všechny pod jednou střechou, způsobuje, že se teď ministerstvo zabývá tím, jak udělat úhradovou vyhlášku tak, aby se co nejlépe zaplatil jejich provoz. Aby se ve velkých nemocnicích, které vlastní, nevyráběly dluhy. To znamená, že se nemůže rozvinout domácí péče a podobně. Je nutné ministerstvu odebrat všechny přímo řízené organizace, protože ty ostatní úkoly úředníkům odebrat nemůžete. Nemocnice je třeba převést na regiony, ve kterých sídlí. Bez toho se v tom konfliktu zájmů nejde pohnout dál.
Nebyl by to pro Prahu danajský dar dostat kolosy, na jejichž ekonomickém fungování nebude mít ministerstvo primární zájem?
Ministerstvo nebude mít ekonomický zájem přímo v nemocnicích, ale zájem na fungování zdravotnictví samozřejmě mít bude. Spojený s tím musí být druhý krok -musí být spravedlivě stanoveny úhrady. Nemocnice teď dostávají různé úhrady za stejnou péči, jejichž rozdíl není odůvodněný - jsou to historické křivdy, dá se říci.
Kdyby Praha najednou dostala na starost Motol, Thomayerovu nemocnici a Všeobecnou fakultní nemocnici na Karlově náměstí, byla by to cesta k bankrotu...
Jako první krok by měla Praha usilovat o převzetí Nemocnice Na Františku, což je malá nemocnice, na které by se mohla naučit nastavit procesy, jak se má řídit. Druhý krok je, že by měla Praha usilovat o převzetí Bulovky, kde vlastní velkou část budov. To už je větší nemocnice s kompletním spektrem oborů. Třetí krok je, že na ni přejdou všechny ministerské nemocnice v Praze. Kraje nyní nemocnice na svém území běžně vlastní.
Pirátské recepty doktora Hřiba: chystá se revoluční koncepce pražského zdravotnictví
Ve zdravotnictví tedy máte jasno. Jak jste se zorientoval v dalších oblastech? Docela mě zarazilo, když jste řekl, že se musí prověřit trasy Pražského okruhu.
Ono se to bude muset udělat. U trasy 511 byla zrušena EIA, takže jsme zase na začátku.
Víte, kolikrát se to už prověřovalo? Máme platné Zásady územního rozvoje, které jen tak nejdou změnit, EIA je skoro hotová.
Ale na tom severu jsme například na začátku.
To je něco jiného.
Ta situace je dost podobná.
Není. Uděláte to, dalších deset let se bude diskutovat, pak zjistíte, že to nejde, a zase se nekopne.
Je potřeba to vyřešit. Jen málo lidí si to přeje vyřešit víc než já, protože bydlím na Jižním Městě. Musíme se ale zamyslet nad situací v dlouhodobějším horizontu.
Co to znamená?
Není vyloučeno, že nakonec dojde k tomu, že se postaví i aglomerační okruh. Ještě jednou, chceme okruh vyřešit. Skoro bych ale řekl, že pokud někdo v komunálkách slibuje, že během čtyř let vyřeší trasu 511, tak nemluví pravdu. Praha není tím, kdo drží klíč. Investorem je stát.
Není nebezpečné, když každé čtyři roky přijde nový politik, který se znovu začne Prahu učit?
Praha je složitá, ale troufnu si říci, že ne víc než zdravotnictví. A aktuální ministr zdravotnictví se učil zdravotnictví tři roky. Piráti jsou na magistrátu už čtyři roky. Máme na kandidátkách zastupitele z města, z městských částí, máme tam experty na nejrůznější segmenty, takže nemám vůbec obavu, že by náš tým neuměl řídit Prahu. Máme i institut stínových zastupitelů, já například chodím na výbor pro bydlení a zdravotnictví.
Co byste tedy udělal s nedostupným bydlením, o kterém se teď hodně mluví?
Problém má víc příčin, některé jsou na straně města. Já vidím čtyři oblasti, které je třeba řešit zároveň a vyváženě. Za prvé je potřeba odbrzdit územní plánování, brownfleldy, dát stabilní podmínky pro developery…
Pražský maraton. Boj o vládu nad hlavním městem nemá favorita
Jaký máte názor na Metropolitní plán?
Ten nebude schválen teď hned.
A nebude vůbec, když nebude mít v příštím volebním období politickou podporu...
Metropolitní plán má dva aktuální druhy problémů. První jsou dílčí připomínky. Plán nemůže být v rozporu se strategickými dokumenty, které přijala Praha dříve. To je třeba zastavování zeleně. Nejdřív je třeba zastavovat brownfleldy a pak si říci, co dál. Je třeba se soustředit na to, aby se snížil vliv tepelného ostrova ve městě prostřednictvím zeleně a podpořit tzv. „malý vodní cyklus“. Dílčí připomínky k plánu se dají vyřešit při společném projednání. Potom jsou tu koncepční záležitosti, kde je k úvaze, jestli je plán jedinečným architektonickým dílem, nebo má sloužit jako společenská dohoda přezkoumatelná soudem.
Co si myslíte vy?
Nemá být uměleckým dílem. Podle naší legislativy je plán společenskou dohodou. Dělat papíry bez ohledu na to, jací lidé na jejich základě budou rozhodovat, je nesmysl. Územní plán musí dávat jednoznačná pravidla, která budou přezkoumatelná soudem. Soudy budou na jeho základě rozhodovat.
Takový plán máme teď. Od začátku nefunguje, doznal více než tisíc změn. Nejde přesně naplánovat každý centimetr čtvereční na dvacet let dopředu.
Dosud neschválený Metropolitní plán není důvod, proč se tu nestavějí byty. Jak říkám, je třeba otevřít brownfleldy. Zrychlit stavební řízení, a to tak, že se jednoznačně stanoví obsah a rozsah dokumentů, nastoupí digitalizace, zvyšování kvaliflkace lidí na stavebních úřadech, můžeme se bavit o centralizaci, ale já si nemyslím, že je to cesta. My máme v týmu lidi, kteří pracovali na stavebních úřadech v Praze a ve Středočeském kraji. Troufnu si tvrdit, že většinu problémů lze vyřešit i bez změny stavebního zákona. Díváme se i na to, jak to vyřešit jinak než gigantickou novelou, protože ta vyvolá změnu mnoha dalších zákonů, takže je to na hodně dlouho.
Připravujeme ale i balíček první pomoci, ještě není hotov a úplně se k němu neupínáme. Díky tomu, že máme 22 poslanců, jsme ale schopni vygenerovat menší novelu stavebního zákona. Další bod naší strategie je podpora družstevního bydlení a tam zvažujeme i určitá daňová opatření. Další opatření jsou spojená s regulací Airbnb. Je potřeba vyřešit i sociální a startovací bydlení. Město má bytovou politiku, ale nemá byty. Musí obnovit svůj bytový fond akvizicí bytů od developerů, opravou bytů a využitím prázdných městských budov, které Praha vlastní.
Resuscitace pražských růží. ČSSD má zachránit Landovský
A kde na to vezmete peníze?
Je nutné dostat do Prahy peníze ze státního rozpočtu, a to na základě zákona o sociálním bydlení, který snad dojde ve sněmovně ke zdárnému konci. Cílem ale je, aby co nejvíc lidí našlo bydlení na trhu. Trh by se měl vrátit tam, kde byl před čtyřmi lety.
Chcete podporovat alternativní školství. Jak?
Je tu poptávka po alternativách. Já si myslím, že by bylo optimální využít osmiletá gymnázia, která zřizuje magistrát.
Jak vypadá alternativa?
Já si představuji něco, co se bude blížit modelu Scio školy. Tedy projektově orientované vyučování.
Proč ne základní školy? Tam je největší poptávka a asi i potřeba alternativ.
Základní školy nezřizuje magistrát, ale městské části a já jako lídr celopražské kandidátky nebudu slibovat něco, co nemůžu splnit. A první stupeň základní školy vás má naučit primárně psát, číst, počítat.
Na městských částech se spojujete se Zelenými. Inklinujete k nim?
To je záležitost jen asi tří městských částí. Lokálně se někde spojujeme. Samostatná kandidátka platí pro magistrát, městské části mají volnost, jestli chtějí s někým udělat koalici.
Dále čtěte: