V územním plánu je šest nových spojnic přes Vltavu. Praha potřebuje všechny, ale na většinu si ještě hodně dlouho počká.
Kdyby byla Praha dobrý hospodář, už dávno by spojoval Karlín s Holešovicemi nový most a Libeňský most by se bez dopravního kolapsu a povyku opravoval. Kubistické dílo by zůstalo zachováno a radnice by jej neplánovala nahradit nesmyslným „skvostem“ dálničního typu. Navzdory zátěžovým testům, které prokázaly, že čtyřproudý most není uvnitř města vůbec potřeba. Kdyby alespoň trochu fungoval stát, u Suchdola by už pěkných pár let stál most jako součást Pražského okruhu, který by z metropole vysával tranzitní dopravu. Hlavní město by zároveň nemuselo být v takové bryndě, i když se vykašlalo na údržbu mostů do té míry, že teď musí naléhavě řešit jejich havarijní stav.
Právě současná tragická situace nás ale inspirovala k tomu zjistit, kde všude metropole plánuje nové spojnice postavit. Přece jen poslední most je ten Trojský, který se dostavěl v roce 2014 jako součást tunelového komplexu Blanka. Je krásný, jenže zatím trochu nevede nikam a jeho čas teprve přijde, až se dostaví Bubny a další část Holešovic. Když pomineme lahovickou estakádu, poslední důležitý most – ten Barrandovský – nám tu zanechali komunisté. Je to betonové monstrum, jehož brutalistní kouzlo není jednoduché objevit, řeku z něj nespatříte, ale dopravně je nepostradatelný.
Co člověk rozdělí, most nespojí
Při hledání toho, kde všude se chystá Praha překlenout Vltavu, začneme právě na jihu. Tady má metropole poměrně velký mostní dluh – mezi Zbraslaví a Palackého mostem je vlastně jen ten Barrandovský. A věřte nevěřte (při všeobecné stavební paralýze v metropoli spíš nevěřte), právě tam se rodí nový most, který spojí Prahy 4 a 5. Říká se mu Dvorecký a po Trojském by měl být druhým pražským mostem pro 21. století. V dvoukolové soutěži teď jeho podobu navrhují týmy architektů a projektantů. „Je šikmý a bude jen pro tramvaje, pěší a cyklisty, nikoli pro osobní dopravu. Já byl zásadně proti, měl by být i pro auta,“ říká Roman Koucký, který je mimochodem i spoluautorem Trojského mostu. Jako současný vedoucí Kanceláře Metropolitního plánu Institutu plánování a rozvoje města Prahy (IPR) má dokonalý přehled o tom, kde přes řeku v novém územním plánu vedou nové čárky.
„Hustota propojení břehů v Praze je nerovnoměrná a Praze 5 by nové mosty opravdu slušely. Dvorecký most by měl stát už zítra,“ říká starosta Prahy 5 Pavel Richter a realisticky dodává, že se spokojí s tím, když bude alespoň do podzimních komunálních voleb znám vítěz soutěže. Mrzí ho ale, že Dvorecký most nebude pro auta, považuje to za nešťastné rozhodnutí, které v duchu lidového moudra lepší vrabec v hrsti než holub na střeše respektuje.
Mosty obvykle spojují, ten Dvorecký ne. Maluje se už od 90. let, dvě sousední městské části se ale nemohly dohodnout, co komu přinese. Praha 2 si slibovala, že by mohl odlehčit přetíženým tepnám Ječná a Žitná, a žádala proto, aby fungoval pro osobní dopravu. Toho se ovšem děsila Praha 4, která chtěla zachovat Jeremenkovu ulici v klidu. Kompromisem, který eliminoval odpor Prahy 4, je tedy MHD, integrovaný systém a cyklisté.
„Jižní tramvajová tangenta, která propojí Smíchov, Pankrác a Budějovickou, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Koucký, proč nakonec plánovači s mostem bez aut souhlasili. Oproti původní variantě napojené na ulici Jeremenkova je Dvorecký most posunut trochu severněji. V současné tramvajové zastávce Dvorce tak vznikne přestupní „MHD uzlík“, odkud se bude možné vydat na Smíchov, nahoru na Pankrác nebo po nábřeží do centra města. „Most je důležitý, protože tramvaje už na křižovatce Anděl narazily na kapacitní možnosti. A stav Barrandovského mostu, který bude muset projít rekonstrukcí, není žádným tajemstvím. Teď vlastně neexistuje jeho objízdná trasa,“ upozorňuje starosta Prahy 5 na to, že se Praha může během pár let těšit na další velký dopravní kolaps.
V Metropolitním plánu je nicméně zakreslen most, který by mohl sloužit i pro auta. Vedl by nad Zlíchovem a ústil by do ulice Křížová. Dlouhý by byl zhruba 600 metrů. A jako poslední z posledních mostů by mohl někdy v daleké budoucnosti překlenout Vltavu mezi Smíchovem a Podolím most Na Dolinách, který by byl patrně nejdelším v Praze. Vedl by středem Císařské louky a propojil by břehy tak, aby odlehčil Palackému a Jiráskovu mostu. A tímto mostem jsme na jihu skončili. Pak už je třeba jen opravovat, budovat by se mělo začít znovu na opačném konci Prahy.
Co třeba lanovka?
Na severu se chystá most pro severní tramvajovou tangentu, která jednou povede do Bohnic. Spojí je s Dejvicemi a tramvaj by měla mít zastávku u zoo. Mostu začíná konkurovat lanová dráha, o které už zcela vážně hovoří i organizátor pražské hromadné dopravy ROPID. Ale zatím na tomto spojení není shoda, proto v Metropolitním plánu chybí, takže pojďme zpět k regulérnímu mostu do Holešovic. „Most, který je spojí s Karlínem, je zcela zásadní. Bez něj Praha nemůže být. Bude to městský most, řekl bych vyhlídkový most, ze kterého budou úžasné pohledy na Pražský hrad, na Hradčany,“ nezapře v sobě architekta Roman Koucký. Praha je dobrým příkladem toho, že mosty mohou být dokonalými architektonickými díly, které stojí za samostatnou vycházku s výkladem. A tenhle most by mohl být dalším unikátem.
O potřebě nového mostu v Holešovicích v minulosti nikdo nepochyboval, často se ale měnila jeho pozice. Navržena jich byla řada z různých ulic. Většinou vítězilo propojení ulic Thámova a Komunardů, z mnoha důvodů to ale není reálně možné. „V Praze je obecně obtížné stavět mosty, protože musejí být dimenzovány na povodeň z roku 2002, plus jeden metr – obvyklý požadavek na ložiska bývá 50 centimetrů nad stoletou vodu, v Praze je to mnohem výše – což znamená obrovské zásahy do nábřeží nebo se mosty musejí protahovat dál do ulic. I proto třeba nejde udělat ‚replika‘ Trojské lávky – rampy by byly příliš dlouhé,“ vysvětluje Koucký specifikum, kvůli kterému většinou nebudou nové pražské mosty přímé a rovné. Holešovický most by měl v budoucnu vést z osy ulice Urxova a stočit se do Jateční.
Nové stezky i bikesharing. Praha dá na rozvoj cyklodopravy 100 milionů
Pak už nám zbývá jen ten most u Suchdola, který je součástí jednoho z úseků Pražského okruhu (519). Jestliže se zdá, že běchovickou část okruhu na východě města se nakonec po řadě peripetií s „aktivisty“ podaří protlačit povolovacím procesem a kolem roku 2025 by se po ní mohlo jezdit, se severní částí je to ještě složitější. Odpůrci stavby jsou tady ještě zarytější a ve složitém terénu prý mají více argumentů či záminek než jejich kolegové v polích u Běchovic.
Budeme se ale držet zásady, že o trase okruhu se už nediskutuje, aby byla zachována naděje, že i tento most by mohl zhruba kolem roku 2030 stát. Suchdolský most byl někdy před dvaceti lety vysoutěžen jako dvoupatrový, od čehož už snad investor – Ředitelství silnic a dálnic – definitivně ustoupil. Praha si nové mosty zaslouží, ale takový unikát zase ne.
Dále čtěte:
