Hlavní město vytváří vlastní platformu pro správu dat, kterou doposud metropoli zajišťoval IT gigant Cisco. Praha chce nástroj poskytnou k volnému šíření i dalším samosprávám.
Na Žižkově by rádi počítali cyklisty, na Smíchově zase potřebují změřit hluk v parku, jinde chtějí mít přehled o parkujících autech. Někde radnicím stačí roční souhrnná zpráva, jinde zase požadují data v reálném čase přepracovaná do lehce pochopitelného grafického znázornění.
Rozšiřování funkcionality na základě rozmanitých požadavků jednotlivých čtvrtí bylo prozatím slabinou pražské datové platformy Golemio, ve které se sbíhají data z celé metropole a přepracovávají do použitelné podoby, v jaké ji může využívat vedení magistrátu či jednotlivých radnic.
Provoz platformy doposud pro Prahu zajišťovala IT společnost Cisco, vývojáři nadnárodní firmy však často neměli úplně přesnou představu, co město potřebuje. Zapracování jakéhokoliv nového požadavku pak podle vedoucího datové platformy Benedikta Kotmela trvalo neúměrně dlouho a výsledek stejně nebyl ideální.
Praha chce znát počet cyklistů a chodců v Podolí
Městský Operátor ICT (OICT), pod kterého Golemio spadá, proto dospěl k rozhodnutí, že si datovou platformu bude provozovat vlastními silami. Její vznik přijde podle odhadů na 4,3 milionu korun, služby Cisco stály oproti tomu město 177 tisíc korun měsíčně. Podle Kotmela však nejsou obě částky vzhledem k úplně jiné funkčnosti dost dobře srovnatelné.
„Celý systém budeme poskytovat jako otevřený software pro ostatní města,“ dodává Kotmel. Naráží tak na skutečnost, že česká města a kraje poněkud tápou při využití dat poskytovaných četnými senzory, jako jsou policejní kamery, meteostanice nebo různé sčítače. Takových jsou po českých a moravských městech a vesnicích rozesety tisíce.
Z rubriky Praha čtěte také:
Metr za sedm tisíc. Praha dál rozprodává byty pod tržní cenou
Ze studie Mendelovy univerzity pro Úřad vlády však vyplývá, že některé kraje neshromažďují otevřená data vůbec, pouze tři mají ve sběru určitý systém, žádný kraj už je ale systematicky nezpracovává. Tím si nechávají ujít příležitost pro zefektivnění chodu měst. „Žádný z krajů neuvedl, že by získaná data byla systematicky využívána. Téměř dvě třetiny krajů uvádí, že s daty pracují v dílčích oblastech, ovšem 5 krajů pracuje s daty spíše sporadicky nebo vůbec ne,“ uvádí vládní dokument.
Výjimku podle studie představuje právě hlavní město. „Nejlépe bylo v komplexní a systematické práci s městskými daty při řízení města hodnoceno hlavní město Praha, dále byl spíše systematický přístup indikován v Moravskoslezském kraji a v Plzni,“ hodnotí studie. V OICT věří, že funkční volně dostupný nástroj ke zpracování dat by mohl nastartovat rozvoj i jinde.
Čtěte dále:
Kellner sází na sběr dat. Investoval do maďarského startupu Barion
Praha zavádí MHD zdarma v době smogu. Jeden den bude stát pět milionů korun
