Je to doktor, který nikdy nikoho neléčil. Nemá žádné zkušenosti s politikou, je to druhá Krnáčová.
Kritika se na pirátského lídra Zdeňka Hřiba sypala ze všech stran, ještě než byl zvolen primátorem. Tím se stal ve čtvrtek - postavil se do čela koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu. Je jeho kritika oprávněná? Rozhodli jsme se to zjistit zblízka. Objednali jsme se u doktora Hřiba na několikahodinovou vizitu a s pražským primátorem jsme strávili celé odpoledne.
Začínáme obědem v restauraci La Finestra in Cucina v Platnéřské ulici. Zdeňka Hřiba si sem pozval volební lídr hnutí ANO Petr Stuchlík. Oba muži si mají hned na začátku o čem povídat. Vyrůstali totiž ve Zlíně, navštěvovali stejné gymnázium, ale těsně se tam minuli. Stuchlík je o čtyři roky starší. Při rozhovoru působí mnohem sebejistěji a komunikativněji než pirát Hřib. Stuchlík s ním chce probrat hlavně priority koalice v příštích čtyřech letech. A přináší mu i malý dáreček: manžetové knoflíčky Le Premier, módní značky, do níž před časem investoval. „To budu muset vykázat,“ reaguje Hřib na nečekanou pozornost jako řádný pirát, který každý dar popíše na veřejném pirátském fóru.
Je vidět, že Stuchlík s Hřibem by si rozuměli. Ani to nepopírají. Nebylo tedy Stuchlíkovo hnutí ANO náhodou pro Hřiba plánem B, kdyby nevyšla koalice s Janem Čižinským a Jiřím Pospíšilem? Hřib při dotazu významně povytáhne obočí. „V pokeru také neodkrýváte před koncem své karty. Jedině za peníze,“ říká a rozesměje Stuchlíka, který za něj nakonec zaplatí oběd.
Oba si notují i v tom, že není nutně třeba, aby měl politik zkušenost s řízením věcí veřejných. Asi náhodou je ani jeden z nich nemá. „Nechápu, proč mě srovnávají zrovna s Adrianou Krnáčovou, a ne například s panem docentem Svobodou. Ten přece také neměl žádné politické zkušenosti, když se stal primátorem,“ ohrazuje se Hřib.
Fanoušek družstevnictví
Hřib se zatím snaží vyhovět všem médiím, a tak má kalendář plný rozhovorů. Na řadě je kolega z regionálních pražských novin. Hřib ve své kanceláři na magistrátu popisuje, jak chce spojit letiště s centrem Prahy (preferuje rychlodráhu s přestupem na všechny linky metra), počítá také s investicí až dvě miliardy do nových P+R parkovišť na okrajích Prahy, které by mohly snížit dopravní zátěž v centru. Pirátský lídr chce také v příštích čtyřech letech zrychlit stavební řízení na pražském magistrátu, zastavět brownfieldy a rozjet podporu družstevního bydlení.
„Družstvům chceme výhodně nabídnout proluky, které se nevyplatí zastavovat developerům. První takový dům by mohl vyrůst do čtyř let. Zejména v blokové zástavbě by to mělo jít rychle,“ slibuje Hřib. V rámci řešení bytové krize chce také kupovat nové byty od developerů, zrekonstruovat až 1800 prázdných městských bytů, předělat nevyužité městské budovy na bytové domy a také získat peníze na sociální bydlení od státu.
Hřib také touží ve velkém stavět cyklostezky. „Právě teď se ukazuje, jak Praha zaspala. Objevil se tu fenomén elektrických koloběžek, které ale nemají kde jezdit, protože nemáme v centru dostatek cyklostezek,“ poukazuje budoucí první muž hlavního města na nedostatečnou infrastrukturu pro mikrodopravu.
Po skončení rozhovoru Hřibovi v jednom kuse drnčí telefon. Volá ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Hřib řeší, kdy nejdříve lze postavit Rohanský most, který spojí Holešovice a Karlín, a umožní tak komplikovanou a dlouho odkládanou rekonstrukci Libeňského mostu. Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena už příští rok a stavět se nejdřív začne v polovině roku 2021. „No a pak to vydrží asi tak 100 let bez údržby, než to spadne,“ glosuje to Hřib v narážce na současný stav zanedbaných pražských mostů.
Trochu méně punku
Po Boháčovi volá lídr Prahy sobě Jan Čižinský. Hřib s ním ladí poslední detaily koaliční smlouvy a také personálie. Pak přichází Jekatěrina Kanaková, reportérka ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy. Ta je považována za jedno z posledních nezávislých médií v Rusku. Hřib se instinktivně usazuje pod velkou mapu Prahy, která zdobí zeď pirátské kanceláře na magistrátu. „Nejraději se nechávám fotit pod mapou,“ říká. Přitom hned vedle v krásném prvorepublikovém okně nedbale visí pirátská vlajka. Nebylo by tohle pěkné pozadí? „Teď už se snažíme nebýt tak punkoví,“ říká Hřib. Na otázku ruské novinářky, koho z českých politiků si váží, odpovídá konformně: „Masaryka za úsilí o založení Československa a Beneše za udržení samostatného Česka.“
Po rozhovoru by měl na magistrát přijít ředitel městské policie Eduard Šuster. Ale ten nakonec nedorazí. Hřib ho totiž sám oficiálně nepozval. „Bude lepší, když ho oficiálně pozvu na setkání, než kdyby pan ředitel přišel o své vlastní vůli,“ vysvětluje Hřib. Schůzka se tak odkládá na neurčito.
Konečně je čas promluvit si o tom, kdo je vlastně Zdeněk Hřib a proč se pustil do politiky. „Poštouchla mě naše pražská poslankyně Olga Richterová. Zeptala se, jestli neuvažuji o kandidatuře na lídra pražské kandidátky. A já jsem řekl, že do toho půjdu, pokud bychom jinak museli vybírat někoho zvenčí. To by bylo moc riskantní,“ popisuje Hřib své první kroky do velké politiky. Ve stranických primárkách ale zvítězil v prvním i druhém kole jen velmi těsně. Ve druhém závěrečném kole porazil protikandidáta Daniela Mazura poměrem 54 ku 46 procentům.
Mimopražští členové, ale ani někteří lidé z vedení Pirátů tehdy Hřiba příliš neznali. Hřib přitom za stranu kandidoval do zastupitelstva už v roce 2014, byť z nevolitelného 53. místa. Do strany vstoupil teprve loni v dubnu. Předtím se zabýval především informatikou ve zdravotnictví. Poté, co v roce 2006 vystudoval medicínu, začal na 3. lékařské fakultě pracovat na grantovém projektu financovaném ministerstvem zdravotnictví. Projekt se zaměřil na vznik Národního systému hlášení nežádoucích událostí.
Přečtěte si předvolební rozhovor se Zdeňkem Hřibem:
Praha není složitější než zdravotnictví, říká kandidát Pirátů na primátora Hřib
Tento systém pomocí aplikace umožnil nemocnicím hlásit chyby v léčení pacientů, Hřib a jeho kolegové pak v chybách hledali vzorce, jak postupy zdravotníků vylepšit a v krajním případě i zachraňovat životy. „Zjistili jsme například častý problém se skladováním chloridu draselného a chloridu sodného vedle sebe. Obě sloučeniny pak mohou být snadno zaměněny. Tato záměna přitom může být fatální,“ popisuje Hřib. Z původního vědeckého grantového projektu se vyvinul nepostradatelný systém pro všechna zdravotnická zařízení a prostředí vysoké školy už na jeho provoz nestačilo. Systém se tedy přesunul pod křídla Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Hřib zároveň působil jako vedoucí sekce informatiky ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a také jako konzultant ve společnosti Aquasoft, kde pracoval až do letošního roku. Podílel se tam mimo jiné na projektu elektronického receptu.
Hřibův institut
Nejzajímavější je ale Hřibovo angažmá v Institutu pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví. V této obecně prospěšné společnosti je Hřib od roku 2012 ředitelem. A tady se vracíme zpět k příběhu Národního systému hlášení nežádoucích událostí. Právě Hřibův institut v roce 2015 získal jedinečnou příležitost, jak se zabývat tímto systémem na komerční bázi. ÚZIS totiž převedl systém ze staré aplikace do nového prostředí v rámci Jednotné technologické platformy ministerstva zdravotnictví tak, aby mohl sbírat anonymní data. Přijímat a vyhodnocovat osobní údaje pacientů mu totiž jako státní instituci zákon neumožňuje.
Nemocnice, které chtěly informace o chybách při poskytování péče zasílat nadále prostřednictvím původní Hřibovy aplikace, se dohodly přímo s novým Hřibovým institutem. Za to ale musely začít platit. V letech 2016 a 2017 Hřibův institut podle výročních zpráv vykázal za webovou aplikaci příjmy ve výši 400 tisíc ročně. „Zpočátku jsme nevěřili, že by to mohlo nějak fungovat. Počítal jsem s tím, že budeme muset shánět sponzory. Ale nakonec se nám přihlásilo dost zdravotnických zařízení a funguje to,“ vysvětluje Hřib, kterého dnes lidé z ÚZIS popisují jako „ambiciózního individualistu“. Hřib si dokázal navzdory státu prosadit svoji aplikaci, a dokonce se mu podařilo ji zpeněžit.
Před vstupem do vysoké politiky se tedy Hřib zabýval hlavně řízením svého institutu. V jeho čele zůstane i poté, co bude ve čtvrtek zvolen primátorem. Jako kumulaci funkcí, kterou Piráti před volbami tak ostře kritizovali, to Hřib nevidí. „Pokud to budu zvládat, tak plánuji, že v čele institutu vydržím do další účetní závěrky. Pak řízení předám,“ uzavírá Hřib s tím, že odejde i ze správní rady VZP, kam byl letos v lednu za Piráty nominován. Ale to už jsme v tramvaji na cestě za dalším rozhovorem. Zdeňka Hřiba pomalu začínají poznávat cestující. Teď už nemusí nosit stále stejné béžové sako, aby byl zapamatovatelný. Můžeme jen doufat, že za čtyři roky nebude chtít své jméno z paměti voličů vymazat.
Přečtěte si také:
Hřib odmítá Babišovu úřednickou čtvrť. Praha má být multicentrická
Zakonzervovat sídliště by byla chyba, shodli se územní plánovači Prahy a Brna
