Časy, kdy dlouhodobě jedinými zástupci lidstva ve vesmíru byli astronauti a kosmonauti z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), budou zřejmě již velmi brzy ty tam. V horizontu příštích dnů se k nim totiž přidají rovněž jejich čínští kolegové, kteří hodlají zamířit k vlastnímu, nově budovanému zařízení, jenž ponese jméno Nebeský palác 3. Nasvědčuje tomu aktivita v kosmodromu v Ťiou-čchüanu.
Jak s odkazem na čínská státní média uvedl server Space.com, tamní inženýři právě v těchto dnech finišují práce spojené s přesunem nosné rakety Dlouhý pochod 2F na startovací rampu, z níž jediná cesta vede kolmo vzhůru.
„Vesmírné plavidlo i rakety jsou v dobré kondici, a stejně tak i odpalovací zařízení a veškeré vybavení,“ cituje web strojově přeložené vyjádření společnosti China Aerospace Science and Technology Corp. (ČÁST), která je hlavním dodavatelem tamního vesmírného programu.
Kdy přesně by mělo ke startu dojít, čínská média nesdělila, podle agentury AP by se tak ale mělo stát už v průběhu příštího týdne. Trojice taikonatů, jejichž jména jsou rovněž neznámá, bude do té doby pobývat v nezbytné karanténě.
Samotná mise potrvá podle agentury tři měsíce, během kterých má posádka naplánovanou celou řadu úkolů – počínaje prací na samotné stanici, respektive jejím prvním modulu přes provádění vědeckých experimentů až po vesmírnou procházku.
O poznání menší než ISS
Nebeskou harmonii, tedy základní 18metrový modul nově budované – v celkovém pořadí již třetí – vesmírné stanice vypustila Čína do kosmu v průběhu dubna. Během uplynulého měsíce na ni pak dopravila palivo a nezbytné zásoby.
I když je stanice už nyní schopna přivítat své první „hosty“, zcela kompletní ještě nějaký čas nebude. V horizontu příštích měsíců k ní totiž mají být přistavěny ještě další dva vědecké moduly. I tak se ale se známější ISS nemůže příliš měřit. Ve srovnání s ní bude sotva třetinová a také pojme o polovinu méně osob.
Životnost Nebeského paláce 3 je odhadována na 10 let. Má být vybaven 15metrovým robotickým ramenem, jehož úkolem je usnadnit taikonautům práci na exteriéru. Společně s ním bude po oběžné dráze kroužit též sofistikovaný vesmírný dalekohled Xuntian třídy Hubble s objektivem, který bude disponovat rozlišením 2,5 miliardy pixelů.
S vesmírnými stanicemi se roztrhl pytel
Vlastní stanici Peking buduje i proto, že z projektu ISS byl Washingtonem před časem vyloučen. A to na základě tvrzení, že jeho vesmírné ambice, o nichž se s veřejnosti tak nerad dělí, představují pro Spojené státy bezpečnostní riziko.
Čína není ovšem zdaleka jedinou zemí, která by mohla být v brzké budoucnosti v kosmu vlastní vědecké obytné zařízení. Stejný záměr jen o pár týdnů nazpět oznámilo také Rusko.
Vzniknout by mohla do roku 2030, nic moc dalšího se o ní ale v tuto chvíli neví. Snad jen s výjimkou toho, že nemá být na rozdíl od ISS trvale osídlená, nýbrž pouze „nárazově“. Má se totiž pohybovat po zcela jiné dráze, která bude charakteristická i vyšší mírou radiace. Dlouhodobý pobyt kosmonautů v jejích útrobách by tak pro ně mohl být velmi nebezpečný. V občasných návštěvách každopádně ruští lékaři údajně žádná zdravotní rizika nevidí.