Jeff Bezos možná před několika týdny uhájil na úkor Elona Muska pozici nejbohatšího muže planety, pokud však jde o jeho vesmírnou firmu Blue Origin, ta za svým hlavním konkurentem – společností SpaceX – dlouhodobě ztrácí. Ať už jde o počet uskutečněných misí, na ně navázanou publicitu či míru účasti na významných státních zakázkách.
Právě v poslední uvedené oblasti došlo koncem uplynulého týdne k zásadní události. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) totiž rozhodl, koho pověří dodáním nového modulu, s nímž hodlá během příštích let opět přistát na Měsíci. A k Bezosově nelibosti dala opět přednost Musově SpaceX. Ostatně jako v poslední době již několikrát.
„Jedná se o další ze série vzrušujících kroků, které nás dostanou k udržitelnému systému pro přistávání lidí na Měsíci,“ shrnula rozhodnutí úřadu šéfka celého programu Kathy Luedersová. Kontrakt, který byl kalifornské společnosti udělen, má podle listu The Washington Post hodnotu 2,89 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 62,5 miliardy korun).
Přestože nedávné úspěchy SpaceX nelze zpochybnit, zůstává výsledek výběrového řízení NASA poněkud překvapivý. Účastnily se jej totiž hned tři firmy, přičemž se předpokládalo, že na stavbě samotného přistávacího modulu se nakonec budou podílet dvě z nich. To vše proto, aby bylo zachováno konkurenční prostředí a NASA měla jakási zadní vrátka pro případ, že by jedna ze společností nabrala při vývoji značné zpoždění. Vedle Muskovy a Bezosovy firmy (v rámci projektu spolupracovala ještě s koncerny Lockheed Martin a Northrop Grumman) byla do tendru zapojena i firma Dynetics, která spadá do koncernu americké technologicko-obranné skupiny Leidos.
Vloni mezi tyto tři účastníky úřad rozdělil celkem 967 milionů dolarů (přibližně 21 miliard korun), které jim měly posloužit na další vývoj navržených modulů. SpaceX přitom paradoxně získala nejméně – pouze 135 milionů (necelé tři miliardy), doplňuje web CNBC.
Maximální důvěra i lepší finanční podmínky
Udělením exkluzivního kontraktu do rukou jediné společnosti dává NASA podle The Washington Post jednoznačně najevo, jak moc Muskovi, respektive jeho lidem věří. A to navzdory faktu, že návrh SpaceX je – oproti dosud vídaným řešením – poněkud neobvyklý. Na rozdíl od klasických vícestupňových modulů, kdy jeden z nich na Měsíci zůstane, totiž počítá jen s jednostupňovou lodí. Navíc se nebude jednat o zcela nové plavidlo, nýbrž o upravenou raketu Starship. Tu firma s většími či menšími úspěchy i nezdary testuje již od poloviny roku 2019.
Druhým stěžejním faktorem, který podle webu Kosmonautix.cz sehrál při rozhodování roli, jsou pochopitelně finance. Rozpočet NASA je v posledních letech velmi omezený. Řešení Blue Origin ani Dyneticsu si tudíž dovolit nemohla. Cena nabízená SpaceX byla oproti tomu daleko příznivější a Musk navíc prý souhlasil s dodatečnou slevou.
„Soulodění“ na měsíčním orbitě
Přestože je Starship schopný odstartovat ze Země sám, pro účely plánovaného návratu na Měsíc v rámci projektu Artemis ho do vesmíru vynese jiná Muskova raketa, SuperHeavy. Ta by se, jak vysvětluje NASA, měla na takzvaném měsíčním halo orbitě setkat s lodí Orion, vyvíjenou pro změnu společností Lockheed Martin. V ní se budou nacházet čtyři astronauti. Loď i s posádkou sem vynese raketa Space Launch System (SLS). Spojení by mělo proběhnout buď přímo, nebo prostřednictvím plánované „měsíční“ stanice Gateaway.
Jakmile dva ze čtyř členů posádky přestoupí do „lunárního modulu“, zahájí svou cestu na povrch Měsíce (přistání by se mělo odehrát v oblasti jižního pólu). Zde stráví zhruba týden, který vyplní zkoumáním měsíčních hornin a dalším výzkumem. Následně se nalodí na palubu Starshipu, zažehnou motory a zamíří zpět za svými kolegy, kteří na ně budou čekat v útrobách Orionu. Poté se společně vrátí zpět na Zem.
Původní termín se nejspíš nestihne
Artemis měl po více než půlstoletí dlouhé pauze znovu dostat člověka na jediný přirozený satelit Země nejpozději do roku 2024. Alespoň tak zněl původní příkaz bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa. S ohledem na vyskytnuvší se prodlevy v rámci programu i přetrvávající koronavirou pandemii je však už dnes velmi pravděpodobné, že se tento termín nestihne. Nejčastěji se nyní proto hovoří o letech 2025 až 2027.
Opětovné přistání člověka na Měsíci nemá být v porovnání se slavným programem Apollo z přelomu 60. a 70. let minulého století odlišné pouze typem přistávacího modulu. NASA totiž počítá i s tím, že by na jeho povrhu mohla poprvé stanout žena. Která astronautka bude touto rolí poctěna, se prozatím neví.
