Bielovi byly dva roky, když začal padat. Sotva se naučil chodit, začal narážet do nábytku, nedokázal vyjít schody a zmateně se motal po místnostech. Jeho rodiče to přirozeně znervóznilo, a tak Jaume Paig s manželkou začal vozit syna k lékařům, aby našli příčinu problému. Po mnoha návštěvách u různých doktorů dostal Biel diagnózu – trpí slabozrakostí.
Slabozrakost je nepříjemná porucha, při které dochází k významnému poklesu ostrosti vidění. Pacient s touto nemocí vidí pouze z poloviny až dvacetiny tak ostře jako zdravý člověk. Pod diagnózu slabozrakost spadá i zúžení zorného pole, takzvané trubicové vidění. Nejtěžší forma nemoci se projevuje jako praktická slepota, avšak mnohem častěji pacientům zůstávají alespoň zbytky zraku. I tak rozmazané vidění dělá z běžných denních činností nepřekonatelné překážky. Závažnost postižení určuje Snellenův zlomek. Pokud je jeho hodnota například 1/10, musí handicapovaný stát od objektu šest metrů, aby ho viděl stejně jako zdravý člověk ze vzdálenosti 60 metrů.
V Bielově případě je příčinou onemocnění poškozený optický nerv, ale jindy mohou problém způsobit problémy se sítnicí, zrakovým centrem v mozku nebo poruchy jiných částí smyslové soustavy. Slabozrakost vyvolávají i glaukomy a makulární degenerace. Oči nelze napravit pomocí brýlí ani operace. Při čtení a jiných činnostech, které vyžadují dívání na blízko, pomůže lupa, ale donedávna neexistoval způsob, jakým by se slabozraké dítě mohlo orientovat v prostoru.
Vytvořili jsme pro něj asistenční brýle
V roce 2017 španělský elektroinženýr Jaume Puig a jeho žena, lékařka Constanza Lucero, vytvořili digitální přístroj, který pomáhá pacientům se špatným zrakem. Informuje o tom server TechXplore. Díky vynálezu, který zakrývá polovinu obličeje něčím, co vypadá trochu jako dalekohled a trochu jako cosi ze sci-fi filmu, se mohou Biel a ostatní pacienti se stejnou diagnózou bezpečně pohybovat sami. Manželé založili firmu Biel Glasses a nabídli technologii veřejnosti.
„Existují slepecké hole a vodicí psi. Nic víc. Šli jsme do toho, protože jsme viděli, že je to potřeba,“ řekl dvaapadesátiletý Puig agentuře AFP na veletrhu MWC v Barceloně.
Brýle fungují na principu rozšířené reality, která nositele informuje o objektech v okolí. Jako kříženec obyčejných brýlí a herní masky s virtuální realitou vynález převádí 3D obraz prostředí do textu, grafiky a videa, které překrývají odraz reálného světa. Zároveň obsahují umělou inteligenci, která detekuje překážky a upozorňuje na ně.
„Mysleli jsme si, že využijeme technologie, abychom vytěžili co nejvíc ze zbytků zraku, které mu zůstaly, aby mohl být co nejméně závislý na pomoci zvenčí,“ říká otec nyní osmiletého syna. „Možná ho nedokážeme vyléčit, ale můžeme mu pomoct.“ Když se člověk s nasazenými brýlemi přiblíží k překážce na cestě, objeví se na obrazovce velký červený kruh, který pacienta varuje před objektem, jako když auto používá parkovacího asistenta.
Prodej se spustí letos
Vývoj brýlí stál 900 000 eur (přibližně 23 milionů korun). Puigovi do technologie investovali v přepočtu 1,6 milionu korun ze svého, o zbytek se postaraly veřejné instituce a crowdfunding. Spolupracovali s týmem lékařů, počítačových expertů a konzultovali vynález s předními španělskými odborníky na slabozrakost, aby vytvořili produkt, který schválí Evropská unie a bude se moci používat na celém kontinentu.
První brýle by měly vstoupit na trh ve Španělsku a Dánsku v průběhu tohoto roku. Protože porucha vidění se u každého projevuje jinak, jednotliví uživatelé brýlí potřebují zařízení upravené na míru. Jeden kus zázračných brýlí bude stát 4900 eur, tedy přibližně 126 tisíc korun.
Puig, který už založil několik technologických start-upů, teď doufá, že do další verze brýlí se mu podaří nainstalovat hlasové ovládání a navigační systém spolupracující s mapami Google.
