Menu Zavřít

Robotické drony z ČVUT snímají interiéry kostelů a zámků. Vystačí si samy, žádný operátor je řídit nemusí

20. 7. 2021
Autor: Petr Neugebauer
  • Tzv. „bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí“ zaznamenávají v rámci světově ojedinělého projektu Dronument vzácné historické památky

  • Na projektu spolupracuje Národní památkový ústav a skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT

  • Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla


Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci, sv. Mikuláše v Praze či grotta v polském Gorzanowě – to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých čtyřech letech prozkoumaly bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí.

Robotické drony se ve službách památkářů dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u kterých je ze země vidět jen přední část a k jejichž prozkoumání by bylo jinak potřeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu.

„Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,“ vysvětluje Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci. Ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT plánuje celkově zmapovat stav šestnácti památkových objektů.

Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Jejich práci přibližuje například toto video z Vranova nad Dyjí:

Vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska (na titulním snímku) vysvětluje, že za poslední čtyři roky dosáhl jeho přibližně třicetičlenný tým značného technologického posunu: „Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o jejich vlhkosti.“

Posun v kvalitě obrazu konstatuje i  Škobrtal: „Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy.“ Památkář považuje tuto metodu za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály. Mimo již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk.

bitcoin školení listopad 24

Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým doc. Sasky. To přitom zdaleka jediná oblast, v níž vědci z ČVUT nachází pro své létající stroje uplatnění. Zabývají se také jejich využitím při pátrání po osobách nebo hašení požárů:

Najít a zachránit. Autonomní drony vědců z ČVUT by mohly pomáhat lidem ztraceným v poušti nebo hasit požáry
Přečtěte si také:

Najít a zachránit. Autonomní drony vědců z ČVUT by mohly pomáhat lidem ztraceným v poušti nebo hasit požáry

  • Našli jste v článku chybu?