Soud ještě nerozhodl o žalobě akcionáře majitele vepřína v Letech na rozhodnutí o prodeji areálu státu, a stejný akcionář již chystá další žalobu. Podle deníku Dnes chce akcionář firmy Agpi, které vepřín patří, napadnout smlouvu se státem. Místopředseda představenstva Agpi Jan Čech řekl, že o nové žalobě zatím nemá informace, ale dosud není rozhodnuta ani dřívější žaloba zpochybňující rozhodnutí valné hromady Agpi o prodeji.
Valná hromada Agpi v červenci vyslovila souhlas s převodem vepřína na stát. Kupní smlouvu představitelé státu a Agpi podepsali minulý týden, stát zaplatí 450,8 milionu korun. Oba kroky chce napadnout menšinový slovenský akcionář Agpi. „Podali jsme žalobu proti valné hromadě a teď na Okresní soud v Písku i návrh, aby přezkoumal vztahy ve firmě a mezi osobami, které ji ovládají. Nyní podáme žalobu na neplatnost smlouvy,“ řekl deníku právník akcionáře Jan Válek.
Místopředseda představenstva Agpi Čech nemá od státu žádné informace o žalobě. „Zatím je to plán, on ji ani nemohl dřív podat, vždyť se to (kupní smlouva) podepsalo před čtyřmi dny, to nebude tak rychle,“ řekl. „Má možnost, ať to udělá. Podal žalobu na neplatnost valné hromady z července, a ještě ji taky nemá vyřešenou, rozsudek zatím není, a až bude, tak se proti němu jedna ze stran odvolá. Ale každý moula dnes něco vykřikne a podá trestní oznámení,“ dodal.
Minoritní akcionář z Bratislavy tvrdí, že představenstvo Agpi nemělo oprávnění podepsat se státem smlouvu o prodeji vepřína v Letech. Podává proto žalobu na neplatnost smlouvy. Advokát akcionáře Válek také uvedl, že nedostal informace k valné hromadě Agpi, jež bude 4. prosince. Čech to ale popřel. „Pozvánky šly všechny najednou a včas, tři dny před termínem. Odeslali jsme mu je jako všem ostatním. Jsou detailní, projednali jsme to s renomovanými (advokátními) kancelářemi v Praze, co tam může být, jestli to můžeme v tomto termínu odeslat. A ten den, kdy jsme to dávali do obálek, to viselo na internetu,“ řekl.
Komentář: Prasárna v prasečáku
Firma zatím neví, jak se sumou za prodej areálu naloží. Vedení to dosud neřešilo. „Chceme v první řadě uhradit část úvěrů a zbytek? Firmě to odebralo výrobní kapacity, takže si myslím, že by se zase nějaké mohly vytvořit. Jsou to vize, otázka je, jak rozhodnou akcionáři,“ řekl Čech.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Areál vepřína v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972, je tam 13 tisíc prasat. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři, plocha areálu je 7,1 hektaru. O areál se podle kupní smlouvy bude nově starat Muzeum romské kultury.
Čtěte více:
Utajené Lety
Popřel Babiš holokaust? Lety u Písku podle něj koncentrák nebyly
Provozovatel vepřína v Letech musí vrátit dotaci. Podle Bruselu ji získal neoprávněně
Aktivisté usvědčili Zemana z další lži. Tentokrát o táboře v Letech
