Ministerstvo spravedlnosti obhajuje přísnější zkoušky pro zvláštní insolvenční správce, jejichž počet klesl téměř na polovinu. Správce ale chce nově pod svůj dohled získat advokátní komora.
Řídí ty největší konkurzy v zemi. Mohou spravovat majetek významných firem, které skončily v úpadku. V minulosti ovládali například úpadek takových společností, jako byly OKD nebo Vítkovice Heavy Machinery. Pokud by k jeho úpadku došlo za účinnosti insolvenčního zákona, řídili by i konkurz tolik proklínaného H-Systemu. Insolvenční správci se zvláštním povolením mají značný celospolečenský význam a výkon jejich funkce v klíčových podnicích může mít nezanedbatelné dopady i na ekonomiku samotné země.
Aktuálně podléhají dohledu ministerstva spravedlnosti, které je také pravidelně po pěti letech přezkušuje. Jenže právě na těchto odborných zkouškách jich v posledních měsících necelá polovina vyhořela, a nemohou tak své funkce vykonávat dál. Někteří neuspěli u zkoušky, jiní k ní ani raději nepřišli.
Zkouška se sice oproti minulosti formálně nijak nezměnila, ale náročnost a požadavky jsou nyní vyšší. Kvalitnější je i složení zkušební komise, kde působí například autor zákona o obchodních korporacích Bohumil Havel, expert na obchodní právo z pražské právnické fakulty Petr Čech nebo soudce Vrchního soudu v Praze František Kučera. Členy komise jmenoval bývalý ministr Robert Pelikán a dva z nich nominovalo také vedení České národní banky.
Školitel insolvenčních správců: Nulové oddlužení by mělo celospolečenské dopady
„Ohledně rozsahu požadavků na znalosti uchazečů nedošlo k žádné změně. Uchazeči jsou však zkoušeni v oblastech, které prochází poměrně rychlým vývojem. Ten musí insolvenční správce, který aspiruje na výkon funkce v největších insolvenčních řízeních v republice, bezpodmínečně sledovat a znát. Jen v oblasti insolvenčního práva došlo k značnému judikatornímu a legislativnímu vývoji,” upozorňuje ředitel insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti Martin Richter.
Jen tak si poklábosit
Za pomoci zkušebních komisařů byly také poprvé jasně definovány a před zkouškami zveřejněny zkušební okruhy. Insolvenční správci se musí kromě insolvenčního práva bezchybně naučit principy fungování finančních trhů, organizaci podniku, obchodování s investičními nástroji, řízení podniku nebo účetnictví. A to některým advokátům, kteří dosud jako zvláštní insolvenční správci působili, dělá potíže.
„Přišli nenaučení. Mysleli si, že si jdou sednout na čaj a jen tak si poklábosit,” řekl týdeníku Euro pod podmínkou anonymity jeden z členů zkušební komise.
Dohled nad běžnými i zvláštními správci si teď nově nárokuje Česká advokátní komora. Zatím jedná s ministerstvem spravedlnosti o možnosti převzetí dohledu nad kárnou praxí insolvenčních správců. „Česká advokátní komora schválila záměr jednotného dohledu nad advokáty, kteří působí současně jako insolvenční správci. Advokátů je mezi správci většina a podléhají dvojí kárné pravomoci - ministerstva spravedlnosti i advokátní komory. To působí v praxi potíže. Logický je jen jeden kárný orgán a tím má být pro advokáty advokátní komora,” uvedla tisková mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Podle informací týdeníku Euro přímo z vedení advokátní komory má však tato stavovská instituce zájem i o převzetí odpovědnosti za odborné zkoušky. A to také z toho důvodu, že mnozí advokáti, kteří zároveň působí jako insolvenční správci, nedávno při přezkušování na ministerstvu spravedlnosti neuspěli. „To bude teprve předmětem další diskuse,” sdělila Iva Chaloupková k možnosti, že by advokátní komora převzala od ministerstva i přezkušování.
Advokát Michal Žižlavský u zkoušek neuspěl
Jedním ze zvláštních insolvenčních správců, kteří u ministerské komise neuspěli, je známý pražský advokát Michal Žižlavský. Systém zkoušek považuje za nedůvěryhodný. Podle něj ministerstvo nevyužilo návrhy zkušebních komisařů, které poskytla Česká advokátní komora.
„Můžeme se ptát, zda je v pořádku, že mladý asistent z fakulty zkouší zkušené advokáty. Není podezřelé, že zkoušku z práva složí inženýři a advokáti ne? Působí důvěryhodně, že se otázky nelosují, ale komisaři je pokládají ´z patra´? Je dobře, že se nepřihlíží k praxi a v době počítačů se vyžaduje memorování velkého množství informací?” ptá se Žižlavský, který ministerstvo kvůli svému neúspěchu zažaloval u Městského soudu v Praze. Ministerstvo spravedlnosti ale upozorňuje, že Žižlavský nesložil zkoušku nejen z insolvenčního práva, ale ani z finančních trhů.
Šplh na tyči
Své selhání u zkoušky vysvětluje Žižlavský údajnou „svévolí” ministerstva spravedlnosti. „Můžete o někom říci, že nezvládne šplh na tyči, když mu tyč namažete sádlem? Má zkouška se konala v jiném termínu, než který byl veřejně oznámen. Byla tím vyloučena kontrola veřejnosti. Rozhodování zkušební komise ovlivňoval zkušební komisař, jehož podjatost jsem včas namítl a řádně zdůvodnil,” vypočítává Žižlavský námitky, které uplatní v řízení před soudem.
Podjatost měla spočívat v tom, že dotyčný komisař přednáší v rámci odborného školení pro konkrétní insolvenční správce. Ministerstvo spravedlnosti přitom jakoukoli podjatost odmítá s tím, že dotyčný komisař přednáší právo pro mnoho insolvenčních správců včetně těch z Žižlavského advokátní kanceláře.
Žižlavského advokátní kancelář nebude přesto neúspěchem svého zakladatele dotčena. Disponuje totiž dvanácti insolvenčními správci, jeden z nich má dokonce potřebné zvláštní povolení řídit úpadky největších podniků. Podle ministerstva spravedlnosti nebude ohrožena ani dosavadní práce správců, kteří u zkoušek neuspěli.
„Ke zpochybnění dosavadní práce insolvenčního správce se zvláštním povolením z důvodu neúspěchu u opakované zkoušky dojít nemůže. Rozhodující je, že byl v řízení soudem ustanoven v době, kdy příslušné povolení k výkonu činnosti měl,” vysvětluje Martin Richter z ministerstva spravedlnosti.
Čtěte komentář:
Oddlužení jasně, ale takhle?
Nyní na základě ztráty zvláštního povolení může ale dojít k odvolání dotyčného zvláštního správce z funkce v konkrétním řízení insolvenčním soudem. Setrvání takového správce ve funkci je totiž výhradní odpovědností soudu. Nedostatek zvláštních insolvenčních správců podle ministerstva přesto nehrozí. Minimálně dvacet aktivních zvláštních správců, kterým lincence zbyla, je schopno nejzávažnější konkurzy zvládnout.
„V době ekonomické krize, která nastala v roce 2008, a v letech bezprostředně následujících mělo zvláštní povolení 27 insolvenčních správců. I v tomto ekonomicky složitějším období byl jejich počet dostatečný,” uvádí Tereza Svobodová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. „Počet zvláštních insolvenčních správců, jaký byl počátkem roku 2018, tedy 45, lze s ohledem na výše uvedené považovat za značně naddimenzovaný. Současný počet, který byl schopen zvládnout dobu ekonomické krize, by měl být schopen bez problémů zvládnout i současnou situaci. Dokonce lze mít za to, že by s ohledem na současnou ekonomickou situaci postačoval i nižší počet správců se zvláštním povolením,” doplňuje Svobodová.
Přísné přezkušování zvláštních insolvenčních správců tak jen snížilo jejich počet na skutečně potřebnou úroveň. Dříve se totiž mohl stát insolvenčním správcem kdokoli, kdo splnil zákonné podmínky a složil tehdy pouze formální zkoušku. Toho využívali zejména advokáti, kteří si tuto činnost často přibírali jako doplňkovou ke své hlavní profesi. Někteří se na ni ale později začali přímo specializovat i kvůli vysokým odměnám.