Menu Zavřít

Boj za vyšší platy. Zdravotnické a sociální odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

17. 8. 2018
Autor: e15

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR dnes vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicím, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že s rozhodnutím odborů nesouhlasí. Platy ve zdravotnictví podle něj rostly o 30 procent za posledních pět let.

„Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče,“ uvedl svaz na dnešní tiskové konferenci. „Určitě všechny ostatní kroky budeme koordinovat s ostatními odborovými svazy,“ dodala Žitníková. Svaz chce také poslat do nemocnic inspektoráty práce, aby zkontrolovaly dodržování počtu přesčasů a limitů pro zvedání těžkých břemen. „Stokilového pacienta by neměla zvedat jedna sestra, ale šest,“ vysvětlila Žitníková.

Odbory připomněly, že desetiprocentní růst po příští tři roky jim už v roce 2016 přislíbila bývalá koaliční vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL. V květnu jednali se současným premiérem a ministrem zdravotnictví. Odbory po jednání tvrdily, že jim navýšení přislíbil, ten ale řekl, že jim jenom vyjádřil podporu. Jednání musí podle Žitníkové být hotová do poloviny října, před vydáním úhradové vyhlášky pro příští rok.

Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. „Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků,“ dodal již dříve ministr. Podle odborů to ale zaměstnanci vnímají jako velkou křivdu.

Podle odborů je problémem rozdíl mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové jsou rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.

„V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost,“ vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.


O platech čtěte více:

Český průměrný plat patří k nejvyšším v regionu. Proti Německu je poloviční

 Ilustrační foto


Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. „Oceňujeme, že záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků,“ uvádí v něm. Příplatek se v současné době týká jen zdravotních sester, které pracují bez odborného dohledu o 3000 korun, ostatní mají o tisíc korun nižší. Problém také podle odborů je, že se příplatek nevztahuje na zdravotnickou záchrannou službu.

Vojtěch: Je to politická akce

„Stávkovou pohotovostí se mě snaží odbory zatlačit do kouta, ale to na mě neplatí,“ řekl dnes novinářům ministra. Letos poprvé se na rozdělení peněz za zdravotní pojišťovny se všemi segmenty dohodly, úhradová vyhláška je hotová, a není proto podle něj prostor pro další změny. „Nátlaková akce není na místě, je to spíš politická akce,“ dodal.

Soukromí lékaři se stávkovou pohotovostí nesouhlasí
Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů (SSG ČR) nesouhlasí se stávkovou pohotovostí, kterou kvůli nespokojenosti s jednáním o růstu platů vyhlásily zdravotnické odbory. Obě organizace soukromých lékařů vyzvaly premiéra a ministra zdravotnictví, aby tlaku odborů nepodlehli.

Pokud by vláda rozhodla o navýšení platů a mezd ve zdravotnictví z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, budou soukromí lékaři a gynekologové požadovat růst příjmů u všech poskytovatelů zdravotnické péče, tedy nejen v lůžkových zařízeních. „Upozorňujeme vládu, že za spravedlnost v rozdělování peněz jsme připraveni bojovat podstatně tvrději, než tomu bylo dosud,“ uvedli zástupci soukromníků.

Zdravotní sestry podle něj dostaly za posledních pět let 30 procent k platům navíc, což je nejvíc ze všech zdravotnických profesí. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem 3000. „Sestry celou dobu hovořily o tom, že největší problém je aktuálně ve směnném provozu - zejména ses sestrami u lůžek a sanitáři,“ uvedl ministr.

Pro příští rok se tak příplatky za práci ve směnném provozu zvýší o 5000 korun pro sestry u lůžek a o 2000 korun pro sanitáře a další nižší personál. Podle ministra je to reálný růst platu o 15 a 10 procent.

Zdravotnictví bude mít příští rok k dispozici 320 miliard korun, což je o 20 miliard víc než letos. „Přesto, že jsme řekli, že chceme peníze rozdělovat rovnoměrně, i tak jde nejvíce peněz do nemocnic,“ uvedl ministr s tím, že dostanou navíc 13 miliard korun.

O růstu o 30 procent v posledních letech hovoří i Babiš. „Nárůst bude pokračovat i v příštím roce. Do českého zdravotnictví půjde rekordních 320 miliard korun. To je o 20 miliard víc než letos a z toho 13 miliard dostanou jen nemocnice. Tento objem peněz umožňuje navýšení platů všem zdravotníkům, a to až o 10 procent. Odměňování však bude cílené tam, kde je to nejvíce potřeba,“ řekl Babiš webu iDnes.cz.

MM25_AI

Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc. Nejvíce, asi 80 tisíc, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře byl průměrně 36 tisíc korun, v nestátní 24 200 korun. Podle odborů nastoupí do zdravotnictví jen třetina absolventů zdravotnických škol, další třetina obor brzy opustí.

Zdravotníci v minulosti protestovali proti reformám i proti výši úhrad
26. ledna 2006 - Lékárníci uspořádali svou první demonstraci. Před ministerstvem zdravotnictví (MZ) se jich sešlo na 1500. Nesouhlasili s kroky tehdejšího ministra Davida Ratha (ČSSD), snížením obchodní přirážky na léky o tři procenta a s pozdními platbami za léčiva od pojišťoven. Koncem ledna manifestačně zavřeli na tři hodiny lékárny.
20. až 26. května 2006 - Týden zdravotnického neklidu vyhlásil krizový štáb lékařů, lékárníků a malých nemocnic. Péče se neomezila, akce namířené proti krokům ministra Ratha byly symbolické. Zdravotníci demonstrovali v Brně a v Ostravě. Akci zakončili 26. května nespokojení zdravotníci a pacienti v Praze demonstrací a průvodem od sídla MZ k úřadu vlády.
19. září 2007 - Většina praktických lékařů a pediatrů zase zavřela ordinace, v některých regionech to bylo i více než 90 procent ordinací. Protestovali tak proti navrhované výši úhrad za péči pro další rok.
24. června 2008 - Hodinové výstražné stávky proti reformám kabinetu Mirka Topolánka se podle pořádající Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků proti reformám ministra Tomáše Julínka (ODS). Stávky se zúčastnili zaměstnanci všech fakultních nemocnic v ČR i některých dalších zdravotnických zařízení. Nemocnice často omezily provoz a fungovaly jako o víkendech, někde se zdravotníci k akci připojili jen symbolicky.
18. května 2010 - Lékařské odbory odstartovaly kampaň nespokojených lékařů Děkujeme, odcházíme. Připravenost podat výpověď vyjádřily svým podpisem tisíce nemocničních lékařů, členů i nečlenů LOK-SČL. V nemocnicích jich pracovalo dohromady 16.000. Akce skončila v únoru 2011 dohodou protestujících s MZ.
1. března 2013 - Lékaři protestovali proti hrozícímu poklesu příjmů ambulancí i nemocnic, kampaň zorganizovala v ambulancích lékařská komora, v nemocnicích lékařské odbory. Akce byla spíše symbolická, byly vyvěšeny letáčky, na některých místech se ale neordinovalo a část zařízení přešla na víkendový provoz.
12. září 2016 - Praktičtí lékaři pohrozili, že uzavřou ordinace. Chtěli tak upozornit na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé, nedostatečné úhrady a malé kompetence. Svůj protest odvolali poté, co se dohodli s MZ na růstu úhrad pro rok 2017 a dalších požadavcích.
18. října 2017 - Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od ledna 2018. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) řekl, že peníze navíc pro praktiky ani lékárny nejsou. Již 10. října zhruba 10 tisíc lékařů a zubařů protestovalo symbolicky, když si na rukávy navlékli černé pásky a vyvěsili plakáty.

Dále čtěte:

Učitel, nebo europoslanec? Platy státních zaměstnanců se liší o stovky tisíc

Jak dlouho vydělávají miliardáři vaši roční mzdu? Bezosovi stačí pár vteřin

Porodné má jednorázově podpořit rodiny s nízkými příjmy. Za první dítě činí 13 tisíc korun


  • Našli jste v článku chybu?