Kompletní výčet je však mnohem delší.
Stále zřetelněji se tak ukazuje, že pozice bundeswehru jako jedné z hlavních vojenských sil západní Evropy upadá. S podobnými potížemi se ostatně potýkají i armády Francie a Velké Británie, které proto začaly opět masivněji investovat do své obrany.
Berlín dává zhruba 1,2 procenta HDP, což v přepočtu představuje asi 874 miliard korun. Řada levicových politiků přesto odmítá růst výdajů ke dvěma procentům HDP, jak požaduje po svých členech NATO.
Čtěte: Zájem trvá. Berlín chce nadále prodat své helikoptéry české armádě
I když německá opozice viní z neutěšeného stavu vojska ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, ona sama vysvětluje potíže dlouhodobým zanedbáním.
Analytický článek o stavu bundeswehru s reportáží z německé základny Laupheim čtěte v příštím vydání týdeníku Euro, které vyjde v pondělí 12. 3.
Přečtěte si také:
Pozdě, ale dražší. I Němci mají svůj "tunel Blanka"
