Ministerstva sice nyní ohlašují změnu legislativy, přichází ale pozdě a neřeší zdaleka všechny potíže. Nikoho například nenapadlo, že problém začíná ve chvíli, kdy ve vedení zoologických zahrad mohou působit lidé, kteří měli potíže s pašováním zvířat.
Dobří a špatní
Nejdřív si vyjasněme pojmy. Zoologická zahrada není zookoutek, minizoo nebo něco podobného. Mělo by jít o sofistikované zařízení, na které dohlíží ministerstvo životního prostředí. Na zmíněné zookoutky pak coby na chovatele dohlíží ministerstvo zemědělství, i když koutek vystavuje na mazlení třeba lvíče. Přestože stávající potíže pramení právě odsud, léta je známou věcí, že začít s úpravami by se mělo u oněch zoologických zahrad. Ano, až tak hluboko totiž potíž v českém prostředí sahá.
V Česku je zoologických zahrad s licencí ministerstva životního prostředí celkem 27. Jsou mezi nimi vedle velkých zařízení typu pražské zoo i malé firmy, třeba i Terárium Praha nebo Zoo Chleby. Podle zákona se tam neděje nic špatného. Ale je to možná také proto, že zákony umožňují, aby v jejich vedení seděli lidé s pašeráckou minulostí.
Na zátahu. Policisté v rámci razie přišli i do Zooparku Doksy, který patří rodině Berouskových a nabízí focení s lvíčetem nebo panterem.
Reného Fraňka si veřejnost možná vybaví coby člena ODS, který vzbudil rozruch, když na sociálních sítích označil při svatbě prince Harryho jeho ženu, vévodkyni ze Sussexu, za cikánku. Franěk je ale také ředitelem Zoo Chleby, který ve svém životopise často a rád zapomíná na divoká 90. léta. Například v roce 1994 na hraničním přechodu v Lanžhotě s ním celníci zažili zajímavou historku, když ze svého auta začal vypouštět vzácné papoušky do lesa poté, co ho zastavili a chtěli ke zvířatům vidět doklady.
O Teráriu Praha už týdeník Euro v minulosti informoval. Jeho šéf Antonín Hnízdil musel kvůli pašování dokonce za mříže. Coby cestujícího z indonéské Jakarty ho v roce 2004 zadrželi na letišti celníci a k všeobecnému překvapení mu ze zavazadel a z oblečení vytáhli 155 zvláště chráněných plazů - hadů, varanů nebo želv. Antonínu Hnízdilovi neprospělo, že byl v podmínce kvůli zpronevěře, a také už byl jednou v minulosti z pašování zvířat obviněn. Když s týdeníkem Euro hovořil, říkal, že tohle je už minulostí. Se zvířaty prý neobchoduje a dal se na lepší cestu.
Nesmíme zapomenout, že řeč je pořád o oficiálních zoo, tedy těch, kde podle ministerstva životního prostředí nejsou žádné potíže. Vloni proběhlo podle České inspekce životního prostředí v zoologických zahradách 13 kontrol, žádná nenašla výraznější problémy. A podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové ani není důvod měnit zákon, který fungování zoo upravuje. Prý je v pořádku.
Trochu ostřejší polévka
Pokud stát nemá dlouhá léta potřebu definovat podmínky pro zoologické zahrady ani do té míry, aby tam nemohli pracovat lidé zapletení do pašeráctví, nemůže překvapit, co se děje o patro níž, v zookoutcích a podobných zařízeních. Tady jsme už u tygřího masoxu. Unie českých a slovenských zoologických zahrad na potíže upozorňuje dlouhodobě a podle ní je odhalený případ z posledních týdnů jen vrcholkem ledovce.
Spadla klec. Okresní soud v České Lípě rozhodoval o vazbě pro tři muže obviněné kvůli neoprávněnému nakládání s těly tygrů. Na smínku eskorta střeží Ludvíka Berouska staršího, který je jedním z obviněných.
Připomeňme, že policie po razii obvinila z neoprávněného nakládání s chráněnými zvířaty muže ve věku 35, 56 a 67 let, kteří mají trvalé bydliště v Praze, na Českolipsku a na Žatecku. Nejstarším z nich je Ludvík Berousek. Podle kriminalistů nakládali s mrtvými těly tygrů v rozporu s právními předpisy a přinejmenším jednoho tygra zastřelili. Cílem gangu bylo vydělat peníze výrobou přípravků tradiční čínské medicíny.
Trojici hrozí až pětileté vězení. Trestnou činnost údajně organizoval šestapadesátiletý Vietnamec, který vystupoval pod dvěma různými identitami. Hotové tygří produkty podle celníků prodával mimo jiné v pražské tržnici Sapa, ale také v dalších zemích EU i mimo ni. Policie u něj našla tygří masox a víno a také výrobky s podezřením na obsah slonoviny. Policie se domnívá, že obchod s tygry mohl běžet na falešné dokumenty, respektive jedny dokumenty byly používány vícekrát a vznikl tím výnosný mezinárodní černý byznys, proti němuž jsou nějaké želvy v kabátě na letišti jen zábavnou historkou.
S lvíčkem ani na vodítku
Až v tu chvíli přispěchali politici s nápady na to, jak zvířecí podnikání ohlídat. Ministerstvo životního prostředí zakázalo komerční vývoz tygrů z Česka mimo Unii, plány ministerstva zemědělství ohledně zookoutků pak prezentoval sám ministr Miroslav Toman.
Podle něj nyní není možné chov šelem mimo zoo zakázat, ač si to část veřejnosti přeje. Nebylo by prý ani místo, kam je všechny dát. „Je potřebné zakázat kontaktní chovy, to jsou ty takzvané mazlící koutky, chceme také zavést zákaz venčení a rozhodně nebude možné, aby se někdo procházel s obrovskou šelmou na veřejnosti pouze na vodítku,“ řekl Toman.
V Česku jsou v soukromí chovány stovky šelem. Stát zvažuje zákaz
Stát chce také přísnější evidenci šelem, a to jak velkých koček, medvědovitých i hyenovitých šelem, stejně jako vlků a psů hyenovitých. Dosud pouze doporučující ustanovení o velikosti prostor, ve kterých se mohou šelmy chovat, by chtělo ministerstvo změnit na povinné.
Na novele zákona o ochraně zvířat proti týrání by měla spolupracovat ministerstva zemědělství a životního prostředí. Podle Tomana by novela mohla začít platit na podzim.
S vlastním nápadem pak vystoupil i předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek. Chce, aby zoo mohly provozovat jen obce, kraje nebo stát. Ministerstvo životního prostředí nicméně jeho nápad odmítlo. Bartošek by také rád, aby veterináři věnovali větší pozornost kontrole uhynulých jedinců. Ze zákona je chovatel totiž povinen do 24 hodin po úhynu zvířete nechat ho protokolárně zlikvidovat v kafllérii. A právě při příjmu do kafllérie by měli veterináři potvrdit a do protokolu zanést, že jde o kompletní tělo dotyčné šelmy.
Zákony pro kočku
Rodí se ale ještě jeden plán. V Evropě má zhruba polovina zemí uzákoněný zákaz chovu velkých kočkovitých šelem v soukromí. Patří mezi ně například sousední Rakousko, kde příslušné zákony platí od roku 2004. Česko se k nim po aféře s tygřími trofejemi možná přidá. Podle informací týdeníku Euro o tom už spolu mluvili zástupci státní veterinární správy, ministerstev životního prostředí a zemědělství a také inspekce životního prostředí.
„Je třeba diskutovat otázku, zda je opravdu nutné, aby velké kočky mohl v České republice chovat kdokoli,“ řekla mluvčí České inspekce životního prostředí Jana Jandová, podle níž proběhla jednání, která mají „otevřít diskusi nad pravidly, případně legislativou“.
Přečtěte si komentář Miroslav Zámečníka: Zde jsou lvi… a mrtví tygři taky
Konkrétní obrysy chystaného zákazu ještě známy nejsou, v Evropě ale funguje hned několik jeho forem. V Rakousku například platí tvrdý zákaz chovu velkých koček v soukromí. Řecko zase uděluje licence, ovšem pokud je soukromníci obdrží, nesmějí chovat zvířata jako domácí mazlíčky. Zákaz chovu má i svou globální celebritu, podporuje jej herec Leonardo DiCaprio.
Ač jsou všechny nápady na úpravu tuzemských zákonů zajímavé, bezesporu přicházejí pozdě a nemají ambici řešit všechny potíže. Bude také důležité sledovat, v jaké podobě a zda začnou vůbec platit.
Do té doby se může Česko na mapy zapsat jako místo, kde žijí lvi. Právě tahle šelma je totiž mezi ostatními, co se chovu týká, v tuzemsku aktuálně nejpopulárnější. Z 238 „českých lvů“ je ovšem k vidění v zoologických zahradách jen 56. Ostatní si hýčkají chovatelé v soukromí a pod drápky jim není vidět.
Přečtěte si také:
Zájem o zoo je pětkrát větší než o fotbal. Na financích to není znát
Jak se starat o zvíře v horku? Za chyby hrozí až půl milionová sankce
Marný pokus vzepřít se evoluci: červený vlk zřejmě vymře i podruhé
