V roce 2018 požádalo o mezinárodní ochranu v Česku 1701 cizinců, nejvíce od roku 2007. O rok dříve žádalo 1450 lidí. Azyl udělilo Česko ve 47 případech, doplňková ochrana byla udělena 118 cizincům, uvádí zpráva o migraci za rok 2018. Ve srovnání s předchozím rokem jde o nárůst počtu udělené mezinárodní ochrany o 12,2 procenta.
Nejčastěji, v osmi případech, udělila Česká republika azyl občanům Číny. Následovala Sýrie (6), Ukrajina (6) a Srí Lanka (5). Doplňková ochrana, která je na rozdíl od azylu udělena pouze dočasně, byla nejčastěji přiznána občanům Sýrie (52), Iráku (32) a Ukrajiny (12). Prodloužena byla v 551 případech. Ke konci roku bylo evidováno 858 osob, u kterých v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebylo rozhodnuto.
O azyl nejčastěji žádali lidé z Ukrajiny, Gruzie, Kuby, Arménie, Vietnamu a Uzbekistánu. O mezinárodní ochranu žádali cizinci ze 75 zemí, žadatelé bez státní příslušnosti podali 20 žádostí. Ukrajinci jsou podle zprávy nejpočetnější skupinou žadatelů od roku 2004, zpravidla prý podávají žádosti poté, co už několik let žijí na území Česka, a snaží se tak legalizovat svůj pobyt.
Měla by Evropa více přijímat imigranty?
V celkovém počtu žádostí o mezinárodní ochranu převažovali loni muži, bylo jich 1209. Podle zprávy podalo žádost také 269 nezletilých.
Počty žadatelů o azyl podle zprávy od roku 2007 vytrvale klesaly, s výjimkou let 2014 a 2015, kdy se do nich promítly ukrajinská a později i migrační krize. Loni podle dokumentu nárůst způsobil trend podávání žádostí o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru pražského letiště, a to od občanů Kuby. Z jejich 154 žádostí jich na letišti bylo podáno 135. Žádosti podávali Kubánci při mezipřistání letů z Ruska do Běloruska, ani u jedné z těchto zemí totiž nepotřebují vízum.
„Zhruba 80 procent žádostí bylo následně vzato zpět a tyto osoby s největší pravděpodobností cestovaly dále do EU,“ uvádí zpráva. Poté, co byla pro Kubánce zavedena povinnost vlastnit letištní průjezdní vízum, tato praxe podle zprávy ustala.
Největší meziroční nárůst, o 89, byl zaznamenán u občanů Uzbekistánu, kteří v roce 2017 podali pouze devět žádostí. Nejvýznamnější pokles byl naopak zaznamenán u Ázerbájdžánu. Loni jich podalo žádost 45, o rok dříve to bylo 128 lidí.
Zpráva uvádí, že ve srovnání s dalšími zeměmi EU jsou počty uchazečů o mezinárodní ochranu v Česku podprůměrné. Méně žadatelů mělo v sousedních zemích pouze Slovensko, a to zhruba 170.
Kvůli rozhodnutím o mezinárodní ochraně bylo loni k soudům podáno 1048 žalob, o 118 více než předloni. Přibyl i počet kasačních stížností, o 139 na 504.
Během loňského roku přijalo Česko z jiného státu EU 1191 žádostí o převzetí nebo přijetí žadatele zpět na území ČR. Nejčastěji šlo o žádosti z Německa, Rakouska, Francie a Nizozemska. Jinému členskému státu pak ČR zaslala 318 žádostí, nejčastěji do Německa, Rumunska a Itálie.
Přečtěte si esej: Vylidněná, ne přelidněná planeta
Dále čtěte:
Dopad multikulti: britská policie nerozumí slangu ulice, najímá si překladatele
Trump brojí proti migrantům, americké firmy jsou na nich ale závislé
Příkladná integrace? Většina z 800 tisíc imigrantů v Česku pracuje a cítí se bezpečně
Temný okamžik pro Evropu? Konec lodi zachraňující uprchlíky kritizuje britská organizace
O migrační politice nemohou rozhodovat Francie a Německo, vzkazuje Salvini
