Vítězství uhlobarona Tykače. Chvaletice mohou vypouštět více toxické rtuti

1. 7. 2019

Pardubický kraj vyhověl žádosti uhelné elektrárny Chvaletice o výjimku, pokud jde o budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Úřad ale stanovil omezující podmínky. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. Ekologická organizace Greenpeace udělení výjimky označila za výsměch a proti rozhodnutí se chce odvolat.

Provozovatel elektrárny, společnost Sev.en EC miliardáře Pavla Tykače, požadoval výjimku, aby mohl vypouštět 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů uhlíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Elektrárna již dříve uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom prý snížil jen nepatrně.

Proti udělení výjimky přitom byli zastupitelé Pardubic. Namítali, že město je velmi znečištěné, leží na návětrné straně a důsledky emisí z elektrárny už pociťuje.

Je to výsměch

Rozhodnutí kritizují i ekologové. „Výjimku považujeme za nepřijatelnou principiálně. Zkrátit ji jen o dva roky a jen u rtuti je výsměch,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Greenpeace se proti výjimce odvolá k ministerstvu životního prostředí. „Krajský úřad Pardubického kraje dal dnes přednost miliardovým ziskům uhelného impéria Pavla Tykače před ochranou ovzduší a zdraví obyvatel. Je to ostuda, ale nikoliv překvapení, odbor životního prostředí krajského úřadu se totiž jako detašované pracoviště provozovatele elektrárny Chvaletice chová dlouhodobě,“ uvedl Rovenský.

Pardubický kraj výjimku hájí s odkazem na omezení, která k ní připojil. Podle mluvčího hejtmanství Dominika Bartáka krajský úřad elektrárně uložil mimo jiné povinnost předkládat jednou ročně, kromě zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, i zprávu o provedených technických opatřeních na zařízení, která jednoznačně povedou k plnění emisních limitů nejpozději po uplynutí doby trvání výjimky, a to společně s analýzou jejich účinnosti. Úřad tak zjistí, zda není možné dobu trvání výjimky dále zkrátit.

„Bez splnění těchto opatření nebude možné po tomto datu jednotlivé bloky provozovat,“ uvedl Barták. „O přibližně dva roky jsme zkrátili dobu trvání pro rtuť a provozovatele jsme zavázali k provedení celé řady technických opatření do srpna 2021,“ doplnil.

Souhlasíte s výjimkou, která umožní elektrárně Chvaletice vypouštět nadlimitní emise rtuti a dalších škodlivin?

Podle rozhodnutí může elektrárna mimo jiné provozovat od 17. srpna 2021 bloky B1 a B2, pouze budou-li na nich instalovány nízkoemisní hořáky LNB, u bloků B3 a B4 musí být provedena výměna a nový design práškovodů a vzduchovodů včetně instalace zařízení PF Master a Control Gate pro optimalizaci spalovacího procesu. Na všech blocích se musí opravit mlýnské okruhy, na některých zvýšit výkon ventilátorových mlýnů, instalovat frekvenční měniče k regulaci výkonu, nekatalytickou technologii a nové odlučovače, měření teplotního pole nebo opravit třídiče. Povinností je zavést kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.

Elektrárna Chvaletice
• Hnědouhelná elektrárna se čtyřmi bloky o celkovém výkonu 800 MW vyrostla v letech 1973 až 1979 asi 20 kilometrů západně od Pardubic v místech, kde se předtím těžil pyrit.
• K zásobování elektrárny uhlím ze severních Čech byl na Labi vybudován přístav fungující od roku 1977, ze kterého se uhlí do areálu dopravovalo pásovými dopravníky. Od roku 1996 se uhlí do Chvaletic dováží vlaky.
• V letech 1997 a 1998 dostala elektrárna ve dvou etapách odsiřovací zařízení. Jako jeden z nejdražších zdrojů se ji ČEZ rozhodl prodat a v září 2010 ji proto vyčlenil do zvláštní akciové společnosti. Hovořilo se také o tom, že pokud si ČEZ elektrárnu ponechá, ukončí v ní v roce 2016 výrobu elektřiny.
• Koncem roku 2010 chystal ČEZ směnu chvaletické elektrárny s Energetickým a průmyslovým holdingem. Na oplátku měl ČEZ získat rozvody tepla v severních Čechách a firmu Energotrans. Transakce se nakonec neuskutečnila.
• V březnu 2013 ČEZ oznámil, že Chvaletice prodá těžební firmě Litvínovská uhelná za 4,12 miliardy korun. O elektrárnu se neúspěšně ucházel ještě Energetický a průmyslový holding.
• Nový vlastník Litvínovská uhelná uvedl, že chce prodloužit životnost elektrárny až do roku 2029. V srpnu 2015 přejmenoval společnost Elektrárna Chvaletice, a.s. na Sev.en EC, a.s. Společnost má základní kapitál 2,027 miliardy korun a jejím jediným akcionářem je kyperská Indoverse (Czech) Coal Investments Limited ze skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače.
• V současnosti je elektrárna Chvaletice dle vlastních internetových stránek třetím největším výrobcem elektřiny v České republice s desetiprocentním podílem na českém trhu výroby elektrické energie. Má 325 zaměstnanců. Její čtyři bloky o výrobní kapacitě 820 MW loni vyprodukovaly 4,7 TWh elektrické energie. Elektrárna vyrábí také teplo pro obce Chvaletice a Trnávka. V letech 2016 až 2018 elektrárna provedla opravy a ekologizaci 3. a 4. bloku, chystá se obdobná akce pro 1. a 2. blok.