Čína v den 30. výročí násilného potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) citelně zpřísnila bezpečnostní opatření. Centrum Pekingu střeží posílené pořádkové jednotky, řada disidentů musela odjet na nucenou dovolenou na venkov a restrikce se týkají i sociálních sítí. Čínské vedení nepřipouští jakékoli připomínky masakru z roku 1989, akce k výročí se budou konat jen v Hongkongu a na Tchaj-wanu.
V čínské metropoli se dnes kolem náměstí Tchien-an-men pohybují stovky uniformovaných policistů i strážců pořádku v civilu, napsala agentura Kjódó. Některé ulice v okolí byly zcela uzavřeny, před vstupem na náměstí vznikla nová kontrolní stanoviště, u nichž se tvoří dlouhé fronty. Přísnější kontroly znamenaly, že se mnoho turistů dnes brzy ráno na náměstí nedostalo včas, aby mohli sledovat hojně navštěvované slavnostní vztyčování státní vlajky.
Policie kontroluje kufry všem vozidlům, která chtějí vjet do širší oblasti kolem náměstí. Novináři dnes na Tchien-an-men vůbec nesmějí, fotografům a kameramanům policisté brání v pořízení záběrů, napsal deník The Guardian. Reportéři zahraničních médií se tak pokoušejí navázat kontakt alespoň s lidmi, kteří na náměstí míří, většina z nich ale o výročí vůbec nic neví. „Nikdy jsem o tom neslyšel… nic o tom nevím,“ reagoval na dotaz reportéra agentury Reuters třicátník, který se představil jen příjmením Čang.
Reportéři se dnes nemohli spojit s nejméně desítkou předních politických aktivistů a disidentů, což znamená, že je čínské úřady poslaly na „nucenou dovolenou“ na venkov, napsala AP. Toto opatření se v zemi pravidelně užívá v případě událostí hojně sledovaných zahraničními médii a jeho cílem je, aby reportéři nemohli získat vyjádření lidí kritických k vládnoucímu režimu.
Rudé vymývání mozků. Studentka popsala armádní výcvik v Číně
Například disident Chu Ťia, který je přítelem rodiny zesnulého a předtím dlouho vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa, je už od 30. května v přístavním městě Čching-chuang-tao. „Je to odrazem jejich strachu, jejich hrůzy, ne naší,“ uvedl Chu.¨
Podle agentury AP letos čínské úřady dokonce omezily i pietní akce sdružení Matky z Tchien-an-men, které v minulosti tolerovaly. Skupina rodičů, kteří na náměstí přišli o své děti, v den výročí připomíná památku zesnulých u jejich hrobů.
Restrikce se dnes týkají i internetu. Na sociálních sítích jsou odstraňovány příspěvky, které výročí masakru připomínají. Stanice CNN upozornila, že čínská vláda nyní blokuje i přístup na stránky této stanice v Číně s poznámkou, že dnešním hlavním tématem je právě výročí potlačení demonstrací. Čínská státní média dnes výročí vůbec nezmiňují.
| Demonstrace na náměstí Brány nebeského klidu |
|---|
| Brutální zásah čínské armády proti demonstrujícím studentům na pekingském náměstí Tchien-an-men, který si vyžádal více než tisícovku lidských životů, ukončil v noci ze 3. na 4. června 1989 šest neklidných týdnů. Během nich statisíce lidí prostřednictvím demonstrací a hladovek volali po větší demokratizaci země. Demonstrující, kteří zákrok přežili, byli vystaveni vlně represí. Tisíce lidí byly zatčeny a kolem třech desítek jich je stále ve vězení. Pro čínskou vládu byl masakr kvůli drtivé kritice ze zahraničí dlouho velkým traumatem. O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno. |
Čtěte také:
