Lékaři v Číně v roce 2017 poprvé transplantovali lidskou hlavu, zatím jen na mrtvé tělo. V USA a Evropě to je zakázáno. Tým chirurgů Sergia Canavera a Siao-pchinga Žena plánuje dřív nebo později transplantaci na živém pacientovi. Kromě vědeckých otázek zaznívají zejména etické obavy.
V Číně se loni uskutečnila unikátní transplantace hlavy. Sice nebyla provedena na živém pacientovi, ale podle italského neurochirurga Sergia Canavera je pouze otázkou času, kdy k tomu dojde.
Samotný Canavero, kterému se přezdívá extrémní chirurg, se přestěhoval do Číny, aby se mohl stát prvním lékařem na světě, který provede transplantaci lidské hlavy na dárcovské tělo.
„Západní bioetice se nesmí dovolit, aby ovládala svět,“ řekl k tomu, že žádná klinika v Americe ani Evropa nechtěla podporovat jeho výzkum. Odpůrci naopak tvrdí, že nejde o seriózní medicínu, spíše se jedná o neetické pokusy o lidech.
Čína má být první i ve výzkumu transplantací
Italský lékař prohlásil, že Čína společně s prezidentem Si Ťin-pchingem chce obnovit velikost země a k tomu patří i vědecký výzkum v oblasti transplantací, včetně hlavy. Proto výzkum podporuje i čínská vláda. Úspěšné provedení transplantace hlavy lékař odhadl na 100 milionů dolarů.
Dárcem těla má být někdo, kdo utrpěl mozkovou smrt, ale má zdravé tělo. Transplantace hlavy má zase pomoci ochrnutému člověku, kterému atrofuje tělo, ale hlavu má v pořádku. Aby se ochránil mozek před odumíráním, musí být před operací ochlazen do stavu hluboké hypotermie.
Lékařská komunita zprávy o transplantaci hlavy zatím hodnotí s vysokou dávkou skepticismu. Kritici poukazují na nedostatečný počet pokusů na zvířatech. Nicméně lékaři v časopise Current Transplantation Report přiznávají, že z lékařského hlediska nemusí být transplantace hlavy tak daleko, jelikož se moderní medicína rychle vyvíjí.
„Teoreticky má transplantace hlavy potenciál radikálně zlepšit záchranu života v transplantační medicíně. Úspěšné propojení míchy ale musí být ještě prokázáno. Výzkum neposkytl zatím odpovědi na řadu chirurgických a imunologických otázek. Etické a psychosociální důsledky mohou být jen těžko podrobeny studiu,“ napsali američtí lékaři.
Komu připadne identita, tělu, nebo hlavě?
K morálním otázkám transplantace hlavy se vyjádřil i profesor bioetiky Paul Root Wolpe pro server Vox. Wolpe upozornil na to, že společnost vůbec nezačala diskutovat o morálních rozměrech transplantace hlavy. Bioetika by ale tento problém neměla ignorovat. Chirurgové Canavero a Žen budou v pokusech jistě pokračovat a měly by se zvážit etické důsledky takovéto operace, i když možná nebude hned úspěšná.
Není právně vyjasněno, komu připadne identita nového člověka, zda dárci těla nebo příjemci. Někteří lékaři dokonce namítají, že úspěšnost transplantace je tak nízká, že může jít o vraždu. I v případě kladného výsledku nejsou vyjasněny etické aspekty jedince, který bude fakticky hybridní formou života, varoval Wolpe.
Zůstane mozek po transplantaci stejný?
I když se na první pohled může zdát, že osobnost člověka a jeho vzpomínky budou identické s mozkem příjemce těla, ukazuje se, že mozek reaguje na tělo a může se mu do jisté míry přizpůsobit. Budou se vytvářet nová nervová spojení. „Mozek nebude stejný jako mozek, který byl připojen k k původnímu tělu,“ upozornil Wolpe.
Vědci zatím neví, jak taková transplantace může změnit člověka, jeho vzpomínky, spojení se světem. Nesmí se podceňovat úloha enterické nervové soustavy (ENS) v trávicím systému, která bývá označována jako druhý mozek. Obsahuje až 100 milionů nervových buněk, což je stejný počet, jako je neuronů v míše. Wolpe varuje, že ENS může změnit vnímání toho, kdo vlastně jsme. Nový jedinec navíc získá po dárcovském tělu i jeho gesta, případně nemoci. Dál předá i jeho geny, pokud se příjemce rozhodne mít děti.
Související články:
Robot pozná, kdy zemřete. Lékaři to ocení
V Curychu začalo tlouct silikonové srdce. Změní medicínu budoucnosti?
