Česká republika by měla sedmkrát rychleji snižovat znečištění ovzduší než dosud. Uvedly to organizace Hnutí Duha, Frank Bold, Greenpeace, Zelený kruh a Centrum pro životní prostředí a zdraví. Podle Aktualizace národního programu snižování emisí České republiky 2019 vydané ministerstvem životního prostředí se od roku 2005 do 2016 snížil podíl většiny znečištujících látek. Podle ekologů je ale tempo příliš pomalé.
Z programu snižování emisí vyplývá, že nejvíce v ovzduší ubylo oxidu siřičitého o 45 procent a oxidu dusíku o 39 procent. „Za dalších 11 let musíme snížit emise o 22 tisíc tun, abychom dosáhli cíle pro rok 2030 a dostatečně chránili zdraví,“ uvedli ekologové.
Největšími zdroji znečištění jsou podle programu domácnosti, které používají kotle a kamna na uhlí a dřevo. Druhým největším zdrojem je veřejná energetika a výroba tepla.
Pro zrychlení tempa snižování znečištění ekologové navrhují pokračování kotlíkových dotací i pro nízkopříjmové domácnosti. Tím se zabývá třetí vlna kotlíkových dotací od ministerstva životního prostředí. Domácnostem s nízkými příjmy poskytne úvěr před výměnou kotle. Dotace nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle.
Dalším řešením jsou podle ekologů vyšší daně a poplatky z uhlí a splnění limitů pro uhelné elektrárny. „V celé Evropě platí nové emisní limity a ministerstvo by tedy mělo hlavně dohlédnout, aby se dodržovaly a aby z nich elektrárny nedostávaly výjimky,“ řekl tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Kladivo na čoudily: příspěvek na bydlení má motivovat k čistému vytápění
„Jde o evropskou legislativou zakotvené právo výjimky udělit v případech, kdy náklady převyšují efektivitu opatření, výjimky udělují kraje, ale nelze předjímat, zda nějaké elektrárny na výjimky vůbec dosáhnou a zda budou jejich žádosti podloženy dostatečnými argumenty. Na základě podnětu Poslanecké sněmovny vznikla pracovní skupina, která se zabývá případnými reálnými dopady omezení aplikace výjimek,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Dále ekologové doporučují podporovat rozvoj udržitelných forem dopravy či novelizovat pravidla pro vznik nízkoemisních zón (NEZ).
Podle MŽP jsou regulační řády a NEZ nástroje, které dostávají od státu do rukou přímo obce. Ty ale ani jedno dosud nezavedly. Aby MŽP k zavádění obce motivovalo, poskytuje jim dotace na studie proveditelnosti. Nástroje patří mezi témata, která ministerstvo bude řešit i v letošním roce.
„Aktuálně připravujeme změnu legislativy, která by měla vést k zefektivnění a rozšíření systému NEZ, kdy dojde k rozšíření počtu emisních kategorií a emisních plaket. Jedná se o iniciativu MŽP,“ oznámila tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Čtěte také:
