Severní a Jižní Korea se na dnešním summitu dohodly, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Žádná konkrétní opatření ale nepředložily. Obě země také budou usilovat o to, aby ještě letos mohla být podepsána mírová dohoda, která by nahradila smlouvu o příměří, jíž skončila korejská válka z 50. let. Podle prohlášení, které bylo vydáno na závěr jednání, jihokorejský prezident Mun Če-in letos na podzim navštíví severokorejskou metropoli Pchjongjang.
Kim Čong-un se dnes stal prvním vůdcem KLDR, který od korejské války vkročil na jihokorejskou půdu. Dějištěm první mezikorejské vrcholné schůzky po více než deseti letech byla jihokorejská část pohraniční obce Pchanmundžom, kde Kim pěšky přešel linii oddělující Severní a Jižní Koreu. Na hranici si přitom s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem potřásl rukou.
Během následných jednání se představitelé obou Korejí domluvili na řadě kroků ke snížení napětí na poloostrově. Slíbili mimo jiné, že jejich země ukončí propagandistické vysílání a shazování letáků s propagandistickými texty v pohraniční oblasti a otevřou na hranici styčný úřad. Příští měsíc by se měly konat mezikorejské vojenské rozhovory na vysoké úrovni.
„Oba vůdci prohlašují před 80 miliony Korejců a před celým světem, že na Korejském poloostrově již nebude žádná válka a že začala nová mírová éra,“ napsaly obě strany v závěrečném prohlášení.
Komuniké rovněž uvádí, že obě Koreje na summitu potvrdily svůj cíl dosáhnout „Korejského poloostrova bez jaderných zbraní“. Mnozí analytici ale pohlížejí skepticky na možnost, že by se KLDR vzdala svého jaderného arzenálu, který vyvíjela a bránila desítky let. Severní Korea v minulosti již několikrát slibovala, že ukončí své jaderné zbrojní programy, tajně ale ve vývoji atomových zbraní pokračovala. V dnešním prohlášení nejsou podrobnosti o tom, jak rychle či za jakých podmínek mají jaderné zbraně z Korejského poloostrova zmizet.
Setká se Trump s Kimem v Praze? Je to jedna z možností, píše Bloomberg
Podle prohlášení chtějí obě Koreje také společně usilovat o zahájení rozhovorů s USA, a případně i s Čínou, které by vedly k oficiálnímu ukončení války z let 1950-53. Věří, že zúčastněné strany budou schopny vyhlásit oficiální konec korejské války do konce letošního roku.
Dohodu o příměří podepsali 27. července 1953 v pohraniční vesnici Pchanmundžom generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády. KLDR vždy žádala o uzavření mírové smlouvy s USA, protože právě ony jsou přímým signatářem smlouvy o příměří.
Odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a oficiální ukončení korejské války by měly být tématy summitu Spojených států a Severní Koreje, který je očekáván na přelomu května a června.
Kreml uvítal summit jako historickou událost, Bílý dům doufá v mír
„Je to velmi pozitivní zpráva,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal přitom, že Putin „opakovaně zdůrazňoval, že životaschopné a stabilní řešení situace na Korejském poloostrově musí být založeno na přímém dialogu“.
„A dnes vidíme, že se tento přímý dialog uskutečnil a že otevírá určité vyhlídky,“ zdůraznil Putinův mluvčí. Za velmi pozitivní označil skutečnost, že se oba vůdci setkali, stejně jako výsledky jejich jednání.
Japonci žádají po KLDR konkrétní kroky k jadernému odzbrojení |
---|
„Vítáme tento pozitivní krok k řešení otázek týkajících se Severní Koreje. Pevně doufáme, že KLDR přijme konkrétní opatření,“ prohlásil japonský premiér Šinzó Abe. Japonsko, přes jehož území loni přeletěly dvě rakety, které Severní Korea testovala, zastává vůči Pchjongjangu tradičně tvrdý postoj. Kromě ukončení jaderného a raketového zbrojního programu požaduje Japonsko také vyřešení otázky japonských občanů unesených v 70. a 80. letech do Severní Koreje. „Japonsko chce pokračovat v těsné spolupráci se Spojenými státy a Jižní Koreou s cílem dosáhnout řešení ohledně únosů (japonských občanů), jaderných zbraní a raket,“ podotkl Abe. |
Zatím je ale podle Peskova předčasné hovořit o případném podpisu mírové dohody mezi oběma korejskými státy. „V této chvíli mluvíme o vůli obou stran hledat dohodu, a co je nejdůležitější, o vůli navázat a pokračovat v dialogu,“ řekl Peskov.
„Doufáme, že rozhovory přinesou pokrok směrem k budoucímu míru a prosperitě pro celý Korejský poloostrov,“ uvedl Trumpův úřad. Bílý dům dodal, že se těší na pokračování přípravy plánovaného setkání Trumpa s Kim Čong-unem, které by mělo proběhnout v „příštích týdnech“.
Sám Trump v první reakci na průběh dnešních historických rozhovorů uvedl, že Američané by měli být „velmi hrdí“ na vývoj v Koreji. Prezident nemalou zásluhu za pokrok připisuje rázné politice své vlády vůči Pchjongjangu, která podle něho nahradila nefungující přístup Trumpových předchůdců. „Korejská válka skončí!…Dějí se dobré věci, ale vše ukáže až čas,“ nabádal dnes Trump na twitteru k opatrnosti.
After a furious year of missile launches and Nuclear testing, a historic meeting between North and South Korea is now taking place. Good things are happening, but only time will tell!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 27. dubna 2018
„Dnes je nejdůležitější ocenit fakt, že se sešli. A i když to bude ještě dlouhá cesta, než uvidíme plné vyřešení krize na Korejském poloostrově, myslím, že to je velmi zásadní první krok,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Viděli jsme, že se v posledních měsících Rada bezpečnosti OSN dokázala shodnout na tvrdších sankcích, a také že sankce byly zavedeny pečlivěji než dříve. Jsem si jist, že tento tlak pomohl vytvořit situaci, která nyní nastala,“ dodal Stoltenberg.
Přečtěte si také: