Galilejské jezero bylo vždy zásobárnou vody pro Izrael. Nyní má ale nejméně vody za posledních sto let a hrozí, že dopadne jako Mrtvé moře, protože v něm bude stoupat koncentrace soli. Jedním z plánů Izraele je transport odsolené vody z moře, která by mohla jezero vzdálené 75 kilometrů od pobřeží zachránit.
Vzkříšení Galilejského jezera bude obtížné a možná se bude podobat biblickým zázrakům, které zde činil Ježíš Kristus. Stav vody je na nejnižší úrovni za posledních sto let. Jezero je přitom největším přírodním zdrojem pitné vody pro Izrael, částečně i pro Jordánsko.
Pokud hladina klesne pod kritickou úroveň, už se jej nepodaří zachránit a stane se z něj kopie Mrtvého moře, ve kterém stoupá koncentrace soli, protože přítoky nestačí pokrýt úbytek způsobený odpařováním vody.
Minulé léto se hladina Galilejského jezera dostala deset centimetrů nad tuto linii, varoval Gidon Bromberg, ředitel ekologické organizace EcoPeace. Při poklesu hladiny pod stanovenou úroveň začnou živočichové i rostliny kvůli stoupající slanosti vymírat. Pokud k tomu dojde, proces už bude nezvratný, zdůraznil Bromberg.
Jezero bylo dosud hlavním přírodním zdrojem pitné vody v Izraeli, ale do budoucna se už na to nedá spoléhat, míní Yoav Barkay-Arbel z izraelské vodárenské společnosti Mekorot. Už nyní Izrael odsolováním mořské vody pokrývá 70 procent spotřeby vody domácností, je to 600 milionů metrů kubických vody ročně. Navíc 80 procent odpadní vody se používá k zavlažování.
Galilejské jezero na severu Izraele
Dříve se z jezera čerpaly ročně stovky milionů metrů kubických vody, nyní to je dvacet milionů ročně, což je podle vodohospodáře téměř zanedbatelné množství pro potřeby Izraele. „V příštích letech to bude prakticky nula,“ postěžoval si Barkay-Arbel. Voda z jezera tak bude využita jen v případě nouzových situací.
Aby se vodní zdroj podařilo zachránit, začalo se s projektem dopravy odsolené vody z moře do jezera na severu země. Trasa je dlouhá 75 kilometrů. Izrael má na pobřeží Středozemního moře pět odsolovacích stanic, jež mořskou vodu zbavují soli. Židovský stát začíná budovat potrubí ke Galilejskému jezeru. „Je to bláznivé, ale nemůžeme počítat s přírodou. Dříve si nikdo nepomyslel, že budeme dopravovat do jezera umělou vodu,“ vysvětlil Barkay-Arbel.
Spor o vodu
Na osudu Galilejského jezera závisí také budoucnost řeky Jordán, která z jezera vytéká a míří až k Mrtvému moři. V současné době se jedná spíše o potok než o řeku. Tím, že tvoří hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Sýrií, si vodu nárokují všechny tři státy. Izrael si podle Bromberga bere polovinu, druhou si mezi sebe dělí Sýrie a Jordánsko. Stát navíc kontroluje i veškeré vodní zdroje pro palestinské území. Takže voda se stává mezi Palestinci a Izraelci dalším důvodem ke sváru. Na palestinské území se musí pitná voda dovážet.
Změny klimatu podle EcoPeace všechny problémy s vodou v oblasti prohlubují. Bromberg obhajuje plán, aby Jordánsko dodávalo Izraeli energii ze solárních elektráren za odsolenou vodu. I přes deštivou letošní zimu se obává, že letní horka vodu z Galilejského jezera odpaří a v oblasti dojde k ekologické katastrofě.
Lidé, kteří pijí odsolenou vodu, musí podle vědců doplňovat ve své stravě hořčík. Voda z moře se už plošně obohacuje o vápník kvůli kyselosti vody, izraelské ministerstvo zdravotnictví uvažuje také o plošném obohacování vody hořčíkem.
Dále čtěte:
Sucho i na sněhu. Voda schází obcím už i během zimy
Radioaktivní řeka v Mnichově: univerzita čelí kritice kvůli výzkumnému reaktoru
Voda z řek má dobíjet elektrické taxíky ve městech. Projekt podpořil Brusel
Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn
