Nejvyšší soud zrušil zprošťující verdikt v kauze bývalého primátora Českých Budějovic Juraje Thomy. Případem se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Odůvodnění zatím Nejvyšší soud nezveřejnil. Thoma dnes řekl, že důrazně odmítá, že by spáchal jakýkoli trestný čin.
Krajský soud původně poslal Thomu na pět let do vězení za zneužití pravomoci. Vrchní soud verdikt změnil a zprostil jej obžaloby, na což státní zastupitelství reagovalo dovoláním. Vrchnímu soudu vytklo libovůli. Zcela prý přehodnotil závěry krajského soudu, aniž významně doplnil dokazování.
„Nejvyšší soud přikázal vrchnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Českých Budějovicích Ivana Vobejdová.
Osmačtyřicetiletý Thoma řekl, že nemůže věc komentovat, protože nezná důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Můžu zopakovat, že od roku 2011, odkdy se ta kauza vleče, opakovaně a soustavně tvrdím, že jsem postupoval naprosto a zcela v souladu s vnitřními předpisy města České Budějovice pro zadávání veřejných zakázek a pro podpis smluv, že jsem postupoval na základě odborného písemného vyjádření příslušných vedoucích pracovníků (…) a svůj podpis k takzvanému dodatku číslo dvě jsem připojil až na základě kladných stanovisek dvou právníků, kteří neshledali na zvoleném postupu nic závadného. Táhne se to hrozně dlouho. Jasně a důrazně odmítám, že bych spáchal jakýkoli trestný čin,“ řekl Thoma.
Thoma je členem hnutí Občané pro Budějovic. Jeho předseda Ivo Moravec věří tomu, že Thoma se ničeho špatného v této věci nedopustil ani nikdy nic nezpronevěřil.
Překvapivé dovolání
„Mě tehdy, bude to brzo rok, překvapilo dovolání Pavla Zemana, moc jsem tomu nerozuměl. Teď zřejmě začne celé to martyrium znovu. Překvapuje mě to, protože kdyby za tu dobu, kterou prošetřovali všechno možné nejen kolem Juraje Thomy, ale i kolem hnutí Občané pro Budějovice přišli na nějaký náznak toho, ze někdo žádal o úplatek nebo se někdo obohatil, že jsme jako hnutí získali peníze, které nedokážeme vysvětlit, že by se Juraj Thoma scházel s někým na benzinové pumpě, že na stole nějaké firmy našli nějakou šesti, případně sedmicifernou sumu, že je pro nejvyššího, tak bych se ani nedivil. Ale v tomhle případě se opravdu divím a nevím, co to má znamenat,“ řekl dnes Moravec.
Thoma vinu dlouhodobě popírá. Obžaloba mu vytýkala podpis dodatku ke smlouvě s počítačovou firmou bez schválení v radě. Vrchní soud uvedl, že skutek se sice stal, ale vzhledem k absenci úmyslu není trestným činem.
„Takový závěr je však nesprávný a neodpovídá skutkovým zjištěním,“ stálo v dovolání podepsaném nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Thoma podle něj musel vědět, že svým jednáním může porušit zájem chráněný trestním zákonem. Podle dovolání šlo přinejmenším o zavinění ve formě eventuálního úmyslu.
Zeman zároveň varoval před nebezpečným precendentem. U majetkových trestných činů by se obžalovaní, třeba členové různých statutárních orgánů, mohli hájit tvrzením, že si nezjišťovali všechny související okolnosti a normy a „pouze“ podepsali určité smlouvy. Případně by mohli tvrdit, že nejsou právně vzdělaní, a tak nebyli schopni dostatečně posoudit zákonnost smluv a správnost zvoleného postupu.
Thoma považoval dodatek za formalitu
Thoma byl primátorem v letech 2006 až 2014. Podle obžaloby v červnu 2010 uzavřel se společností BitServis nevýhodný dodatek ke kontraktu o dodávce počítačového zařízení a vybavení. Musel si při tom být podle žalobců vědom toho, že dodatek představuje novou smlouvu, kterou neprojednala rada města.
Thoma kauzu od začátku označuje za vykonstruovanou. Dodatek považoval jen za formální úpravu dalšího postupu. V tom, že podepsání dokumentu je v pořádku, ho prý utvrdili pracovníci odboru informačních technologií i právníci.
Kauza se táhne již přes pět let
- Primátor Thoma byl v září 2012 obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se podle policie dopustil v červnu 2010, když podepsal se společností BitServis dodatek ke smlouvě o dodávce počítačového zařízení a vybavení, aniž ho schválila městská rada. V prosinci 2012 bylo Thomovo stíhání zastaveno. Policie se však k vyšetřování vrátila a v březnu 2014 podal státní zástupce na Thomu obžalobu.
- V lednu 2016 soud Thomu poslal na pět let do vězení a navíc mu ukládal pětiletý zákaz činnosti ve výkonných orgánech obcí i povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Thoma se odvolal, argumentoval tím, že rada schválila původní smlouvu z roku 2007 a u dodatku jej pracovníci odboru informačních technologií utvrdili v tom, že postupuje správně. Kauza je podle něj cílenou kampaní, která ho má zlikvidovat.
- Pražský vrchní soud v prosinci 2016 pětiletý trest vězení pro Thomu pravomocně zrušil, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale loni v únoru podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle Zemana se Vrchní soud v Praze při zproštění Thomy dopustil libovůle, protože zcela přehodnotil závěry krajského soudu. Nejvyšší soud zprošťující verdikt zrušil a případem se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.
- Kvůli kontraktu s BitServisem se ocitla před soudem i českobudějovická rada. Letos v únoru českobudějovický soud rozhodl o tom, že bývalá rada nemusí platit půl milionu korun za to, že podepsala smlouvu na zakázku IT služeb se společností BitServis. V dubnu potom českobudějovický magistrát oznámil, že se proti rozsudku neodvolá. Za kontrakt z roku 2007 uložil antimonopolní úřad magistrátu pokutu 1,3 milionu korun, protože magistrát podle něj při uzavírání smlouvy pochybil. Na základě toho vedení města v roce 2015 zažalovalo bývalou radu v čele s Thomou o 514.680 korun.
- Kvůli pokutě od antimonopolního úřadu za smlouvu s BitServisem soud projednával rovněž zvlášť žalobu na Thomu a jeho bývalou náměstkyni Ivanu Popelovou. Po nich město žádalo, aby uhradili 414 tisíc korun. Soud však na konci loňského ledna rozhodl, že Thoma a Popelová tuto částku platit nemusí.
Dále čtěte:
