Klimatolog a ekolog Alexander Ač z brněnského Ústav výzkumu globální změny Akademie věd varuje před jednoduchými a populistickými řešeními ochrany klimatu. Ani masová výsadba stromů nemůže nahradit systémová řešení omezení spotřeby fosilních paliv. Český stát měl už dávno zavést uhlíkovou daň, zdůrazňuje vědec.
Alexander Ač se zabývá globální změnou klimatu a ekologickou fyziologií rostlin. Souhlasí s tím, že poslední zpráva panelu OSN IPCC je poměrně optimistická, protože dává lidem ještě nějaký čas na zmírnění důsledků globální změny. Je ale potřeba, aby civilizace během jedné dekády snížila produkci skleníkových plynů fakticky na poloviční úroveň. Globální emise přitom stále rostou. Je nezbytné, aby země zavedly uhlíkovou daň, včetně České republiky, zdůraznil v rozhovoru pro Euro.cz.
Souhlasíte s tvrzením, že poslední zpráva klimatického panelu OSN je mírně optimistická, protože konstatuje, že lidstvo má ještě čas ovlivnit dopady klimatické změny?
Určitě souhlasím, protože všechny dosavadní zprávy IPCC byly optimistické. Čas na zmírnění důsledků změny je vždy, alespoň zatím. Čím více emisí skleníkových plynů vypustíme, tím budou důsledky horší, a naopak. Zatím nejsme v situaci, kdy by omezování emisí nedávalo smysl. Možná v té situaci někdy budeme, ale zatím tam nejsme.
Nemyslíte si, že odborníci už léta nabízejí řešení, jak bojovat s projevy globální změny, ale společnost v čele s politiky reaguje pomaleji, než jakým tempem se mění klima?
Nemyslím si to, vím to. Ano, mnoho expertů zabývajících se důsledky oteplovaní již několik desetiletí upozorňuje, že lidstvo stojí před civilizačním problémem. Některé věci se pomalu, ale opravdu velmi pomalu mění, nicméně globální emise stále rostou. Řešení změny klimatu se tak vzdalujeme. Jako společnost nejsme schopni akceptovat kroky, které by vedly k významnému snižování emisí.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo plán výsadby deseti milionů stromů. Jak hodnotíte plány masivního zalesňování české krajiny a jaká jsou rizika?
Vnímám to spíše jako populismus a vyhýbání se efektivním řešením postihujícím spotřebu fosilních paliv. Stromy jsou fajn, ale jsou schopny dlouhodobě uložit tak do 10 procent emisí. Rizika jsou mnohá. Kolik z těch 10 milionů stromů dožije dospělosti, kolik jich uschne, podlehne chorobám? Co se stane se dřevem, až strom spadne? Nedávno jsem viděl reklamu „Kupte si auto, zasadíme strom“. To už je na úrovni greenwashingu.
Jak se díváte na snahy omezovat produkci skleníkových plynů v dopravě? Je podle vás správnou cestou přechod na elektrické automobily?
Přechod na elektromobily vítám, z hlediska uhlíkové stopy se dnes většinou vyplatí. Nahrazování je však zatím příliš pomalé. A ropa i tak bude postupně zdražovat, což je samozřejmě dobře, ale zatím je to příliš pomalé. Auta jsou stále úspornější, moc možností na další zlepšování již nevidím. Bohužel, od lidí nelze očekávat, že se aut vzdají dobrovolně.
| Co znamená pojem globální změna? |
|---|
| Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů). Výsledkem je změna schopnosti Země podporovat život. Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR |
Mělo by Česko zavést uhlíkovou daň, aby podpořilo přechod na obnovitelné zdroje energií?
Samozřejmě, že měla. Už to dávno mělo být. Cena za spalování fosilních paliv by měla do roku 2030 dosáhnout několik stovek eur za tunu CO2, abychom měli aspoň nějakou šanci naplnit Pařížskou dohodu. Lidé s nižší spotřebou by platili méně, a ti s vyšší, více. Jsou ale i další způsoby, jak řešit nadměrnou spotřebu.
Může agrolesnictví – větší využívání stromů v zemědělské produkci – být cestou udržitelného zemědělství?
Jednoznačně ano. Jak samotné lesnictví, tak i zemědělství bude muset projít zásadní transformací, a to ve všech ohledech. Oba sektory jsou z hlediska možností pohlcovat CO2 důležité, a zároveň budou stále více snášet důsledky oteplování. Samotná adaptace nebude ale stačit. Většina toho, co se dnes děje, je v rozporu s udržitelností, nejen z pohledu změny klimatu.
Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat
Bere česká společnost klimatickou změnu dostatečně vážně? Hodně lidí podíl lidské činnosti na změně klimatu stále zpochybňuje...
Nebere. Ani zdaleka. Vlastně bychom měli být v krizovém módu. Místo toho chceme rozšiřovat letiště, podporovat osobní dopravu, a vedeme nekonečné diskuze o uhlíkové dani. Většina lidí vůbec netuší, co změna klimatu přinese.
Podporujete studentské protesty, jež žádají větší ochranu klimatu. Proč?
Protože jejich hlavní - a vlastně jediný - požadavek je ten, aby vlády plnily to, co slíbily v Pařížské dohodě, která se ochranou klimatu zabývá. Ani ty nejzelenější státy zatím sliby z Paříže neplní. A času už moc nezbývá.
Nejznámější tváří klimatické akce je šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, jež mimo jiné odmítá létat letadlem. Může se stát striktní odmítání letecké dopravy jedním z receptů na snižování produkce skleníkových plynů?
Její postoj vnímám symbolicky, dělá, co sama říká a motivuje ostatní. Lidé samozřejmě létat nepřestanou - a právě proto musí letecká doprava výrazně zdražit. Zejména pro lidi, co létají často. Mimochodem, emise z letecké dopravy tvoří pouze asi 4 až 5 procent globálních emisí, ale rychle rostou a jsou s nimi spojené další energeticky náročné aktivity.
Tvrdíte, že současná civilizace má maximálně 12 let na to, aby změny klimatu dokázala ještě ovlivnit. Co se musí v následujících letech udělat, aby na Zemi mohly žít v relativním bezpečí i naše děti?
Netvrdíme to. Nemáme ani těch 12 let. Globální emise by měly již klesat, s každým dalším zpožděním se situace zhoršuje. Ještě máme teoretickou šanci zabránit oteplení o víc jak 2 °C, ale je to šance malá a každým dnem, kdy neklesají emise, se zmenšuje. Do roku 2030 by měly být globální emise nižší téměř o 50 procent - toho nelze dosáhnout dotováním elektromobilů a sázením stromů. Musí toho být mnohem, mnohem více.
Co se stane s krajinou a klimatem na území Česka, pokud se globálně průměrná teplota Země zvýší o dva stupně Celsia?
Nejspíše nic zásadního. Budou pokračovat současné trendy. Půda bude vysychat, dopěstovat úrodu bude stále těžší, lesy budou odumírat, lidé budou umírat na extrémní vedra, budeme zde mít stále více exotických teplomilných druhů, které budou dále destabilizovat ekosystémy. V neposlední řadě k nám budou mířit klimatičtí uprchlíci. Myslím, že takovou budoucnost snad nechce nikdo.
| Alexander Ač vystudoval obor environmentální ekologie na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Doktorát obhájil v roce 2011 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde pracuje dodnes. Přeložil knihu Obnovitelné zdroje energie - s chladnou hlavou od profesora Davida MacKaye z univerzity v Cambridge. Jeho odborné zaměření v Ústavu výzkumu globální změny je ekologická fyziologie rostlin, aplikace dálkového průzkumu ve fyziologii rostlin, globální změna klimatu, zobrazovací a nezobrazovací fluorimetrie, zobrazovací a nezobrazovací spektroskopie, využití rychle rostoucích dřevin v energetice. Zdroj: Sisyfos/Czechglobe |
Dále čtěte:
Klimatolog Tolasz: Planeta uživí všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami
Sucho: nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu
Na suchu. Nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
Jez v Děčíně je nesmysl, Česko může přijít o dotace, varují ekologové
