Na den přesně před sto lety vznikl první komunistický režim. Ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli tamní prozatímní vládu a nastolili tak moc sovětů. Během příštích let se komunismus rozšířil do zemí po celém světě. Totalitní režimy zaštítěné rudou ideologií za sebou během sta let zanechaly na sto milionů mrtvých.
Carský režim padl v Rusku v březnu 1917. Prozatímní vláda čelila od začátku tlaku ze strany sovětů a bolševiků, kteří se v červenci pokusili o násilný převrat, napoprvé však ještě neuspěli. Povedlo se jim to až 7. listopadu, kdy v čele s Leninem svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. Tento puč byl později pojmenován jako Velká říjnová socialistická revoluce.
Projev V. I. Lenina z roku 1919:
Do čela nového státu, vybudovaného na myšlenkách Karla Marxe, se postavil sám Lenin. Ruskem začala zmítat občanská válka, která v souvislosti s válečným komunismem vedla ke hladomoru v zemi a do roku 1920 si vyžádala osm milionů obětí. V roce 1921 Lenin ve zbídačené zemi nastolil Novou ekonomickou politiku, která umožňovala omezené podnikání.
O rok později ale Lenin ze zdravotních důvodů odešel z politiky. Na jeho návrh se generálním tajemníkem bolševiků stal Josif Stalin. Lenin tohoto kroku zřejmě později litoval, protože začal opakovaně varovat před Stalinovou mocichtivostí. V lednu 1924 Lenin zemřel, čímž se spustil ostrý boj o vedení strany. Po třech letech jej vyhrál právě Stalin.
Podívejte se na galerii komunistických lídrů:
Nástup Stalina s sebou přinesl čistky, kterými se tvrdý vůdce začal zbavovat opozice uvnitř strany. Jedním z odstavených se stal i Lev Davidovič Trockij, který byl spolu s Leninem hlavním představitelem říjnové revoluce. Jeho následovníci, tzv. trockisté, představovali levou opozici a hlásali, že socialistická revoluce má být permanentní.
Stalin spustil v Rusku programy industrializace a kolektivizace. Jeho vláda tvrdé ruky vedla k masovému vraždění oponentů, případně jejich deportace do pracovních táborů, tzv. gulagů. Stalinova politika vedla ke hladomoru na Ukrajině a v jihozápadní Rusku, který měl za následek miliony mrtvých.
Stalin provedl zemi druhou světovou válkou, po jejímž skončení se Sovětský svaz dostal z izolace. Brzy však vinou zvyšujícího se světového napětí propukla „studená válka“, která trvala čtyři desítky let a přivedla svět na pokraj jaderné války.
Přečtěte si esej Daniela Deyla:
Bez bulharských bot
Po druhé světové válce se ke komunismu začaly přiklánět další státy, zejména ve východní Evropě a východní Asii. Mezi nimi i Československo, které se pod nadvládou komunistů ocitlo po únorovém převratu v roce 1948. Už v červnu se po abdikaci Edvarda Beneše stal prezidentem Klement Gottwald. Po Stalinově vzoru a podle not sovětských poradců se v prvních letech vládnutí zaměřil na likvidaci politické opozice a čistky uvnitř strany. Během vykonstruovaných procesů byli kromě jiných odsouzeni a popraveni například generál Heliodor Píka, právnička a politička Milada Horáková nebo Gottwaldův soudruh, generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský.
V Sovětském svazu se po válce mezitím stále více budoval stalinistický kult osobnosti. Stalin zemřel v roce 1953 jako absolutní vládce a milovaná osoba. Činy svého předchůdce odsoudil v roce 1956 Nikita Chruščov na XX. sjezdu strany. Za jeho vlády se Sovětský svaz dostal na velmocenský vrchol. V technologickém pokroku byl v mnoha ohledech i před Spojenými státy.
Nikita Chruščov během svého slavného projevu na Valném shromáždění OSN v roce 1960
Samotný Chruščov se do povědomí veřejnosti dostal nejvýrazněji v roce 1960 na Valném shromáždění OSN, kdy si v reakci na slovní výpad Lorenza Sumulonga zul botu a začal s ní zběsile bušit do řečnického pultu. „Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!“ zareagoval Chruščov na Sumulongovu připomínku, že Sovětský svaz napadá Západ kvůli imperialismu a sám přitom pohltil střední a východní Evropu.
Po potlačení reformistických hnutí v 60. letech dvacátého století v některých zemích východní Evropy se komunistický režim začal drolit koncem 80. let. Umožnil to kromě jiného nástup Michaila Gorbačova, který Sovětský svaz převzal v roce 1985. V Československu odstartoval konec režimu pražský protest studentů ze 17. listopadu 1989, který spustil následné protirežimní demonstrace. Tzv. sametová revoluce ukončila více než čtyřicet let vlády jedné strany.
Do dnešního dne si komunisté drží moc například v Číně, Vietnamu, na Kubě nebo v KLDR. Právě Čína si drží smutné prvenství v počtu obětí komunistického režimu. Za vlády Mao Ce-tunga po aplikování politiky Velkého skoku vpřed došlo k hladomoru, který si podle některých odhadů mohl vyžádat až 75 milionů obětí.
Černá kniha komunismu, vydaná v roce 1997, odhadovala v té době celkový počet obětí komunistických režimů na 97 milionů.
Dále čtěte:
Kreml v Moskvě odhalil novou bystu Stalina, zvedla vlnu nevole
Výročí: Rozkazem 00447 vyvrcholila nejkrutější fáze stalinismu
