Bude to velká výzva. Nejen pro generála Karla Řehku jako nového
šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ale pro celé
Česko. Dnes už poměrně známé oznámení se na úřední desce úřadu objevilo ve
čtvrtek 16. dubna: „Vydáváme varování před hrozbou v oblasti kybernetické
bezpečnosti spočívající v realizaci rozsáhlé kampaně závažných kybernetických
útoků na informační a komunikační systémy v České republice, zejména pak na
systémy zdravotnických zařízení.“
A varování ještě upřesňuje: „Tato kampaň může způsobit závažné
dopady na dostupnost, důvěrnost či integritu informací u důležitých
informačních a komunikačních systémů. Realizaci této hrozby lze z informací
dostupných úřadu očekávat v nejbližších dnech, avšak v tuto chvíli disponuje
úřad indiciemi, že přípravná fáze těchto útoků již probíhá, a to zejména
prostřednictvím spear-phishingové kampaně.“
Do sobotního rána 18. dubna už útoky hackerů zaregistrovalo
několik důležitých zařízení včetně fakultních nemocnic v Ostravě a
Olomouci, ministerstva zdravotnictví či pražského Letiště Václava Havla,
podle dostupných informací zatím internetovým atakům odolávají.
Není bez zajímavosti, že útoky – zatím od neznámých hackerů – přicházejí jen dva týdny po odstranění sochy sovětského vojevůdce Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí v Praze 6. Moskva přitom proti sejmutí sochy dlouhodobě protestuje. I proto se nabízí srovnání z dubna a května 2007 v Estonsku.
Tehdy na jaře se rozhodlo, že z centra Tallinnu zmizí socha
bronzového sovětského vojáka z roku 1947, která připomínala sovětské vítězství
nad nacismem. Podobně jako nyní v Praze tehdy estonské úřady tvrdily, že nejde
o úplně odstranění památníku, ale pouze o přesunutí na méně výrazné místo.
Měla podle vás být socha maršála Koněva odstraněna?
Přesun byl naplánován na 26. duben 2007, Rusové začali veřejně
protestovat nejen v Tallinnu, ale i v Moskvě. Tam prokremelské hnutí „Naši“
demonstrovalo před estonskou ambasádou. Po heslech „hanba Estonsku“ a „fašismus
nepovolíme“ vtrhli demonstranti do budovy a zaútočili na zaměstnance ambasády.
Estonsko poté své velvyslanectví raději uzavřelo, i kvůli údajné nedostatečné
ochraně diplomatické mise.
Od 27. dubna do 18. května se pak pobaltská země stala terčem
hackerských útoků. Nejdříve mířily na stránky vládních institucí, které se
kvůli takzvaným ping flood atakům (jde o vysoký počet požadavků na odpověď,
které mají přetížit síť) staly nedostupnými. Další vlny pak podle odborníků
působily mnohem sofistikovaněji. V celé zemi docházelo k úplným výpadkům
internetu. Mimo provoz se ocitlo mnoho desítek webových stránek, kromě vládních
institucí byly hlavním terčem banky – ataky odstavily mimo jiné i sítě dvou
největších finančních institucí Hansapank a SEB Pank.
Po vyšetřování estonská vláda prohlásila, že má dostatek důkazů na to, aby oznámila, že Rusko má s útoky minimálně co do činění. To ale Moskva odmítla. Tvrdila, že došlo ke zneužití IP adres ruských úřadů s úmyslem poškodit Rusko, aby pak mohlo být označeno za viníka.
I když šlo před 13 lety o nezvykle silnou a dlouhou vlnu útoků, čerstvé vyjádření americké diplomacie dosvědčuje, že ani nyní v Česku nemusí jít o nic malého. „Vyzýváme toho, kdo je za to zodpovědný, aby se zdržel škodlivých kybernetických aktivit zaměřených proti českému zdravotnickému systému či podobné infrastruktuře na dalších místech,“ řekl Mike Pompeo, americký ministr zahraničí, agentuře Reuters.
Vývoj
kauzy Koněv
- 3. dubna 2020: odstranění sochy z náměstí v Praze 6
- 6. dubna 2020: krajně levicová skupina Jiné Rusko zaútočila na českou ambasádu v Moskvě, do areálu hodili dýmovnici, na plot vyvěsila nápis „Stop fašismu!“
- 14. dubna 2020: byly porušeny dohody, je to cynické a pobuřující. Tak sejmutí sochy hodnotí ruský šéfdiplomat Sergej Lavrov
- 16. dubna 2020: skupina Jiné Rusko protestuje před českým konzulátem v Petrohradě, opět použila dýmovnice a transparent „Koněva zpátky na místo, ku*vy!“