Během studené války provedly Spojené státy na ostrovech v Tichém oceánu 67 jaderných pokusů. Nyní kvůli změně klimatu, jež se projevuje vyššími teplotami a stoupající hladinou moře, hrozí riziko, že se betonová „hrobka“ se zbytky radioaktivní půdy rozpadne. To by znamenalo únik radioaktivního plutonia do okolního oceánu, varují místní úřady.
V období 1946 až 1958 využívaly Spojené státy Marshallovy ostrovy jako testovací místo pro jaderné zbraně. Celkem provedly 67 jaderných testů. Po experimentech zůstalo 87 tisíc metrů krychlových zamořené půdy a další radioaktivní materiály, jež byly zabetonovány na jednom z atolů v kráteru vzniklém po explozi jaderné pumy. Pro toto improvizované úložiště se vžilo označení „hrobka“.
Nyní hrozí, že vlivem klimatické změny může dojít k jejímu popraskání a potopení pod hladinu moře. To by znamenalo zamoření okolí smrtelnou dávkou plutonia, varoval deník Los Angeles Times.
Na ostrovech, jež získaly na USA nezávislost v roce 1986, žije 59 tisíc obyvatel. Mnoho z nich si stěžuje, že americké jaderné testy zamořily ostrovy na desítky let. Rodí se tu postižené děti. Vrozené vady jsou tak časté, že pro děti mají místní speciální názvy jako ďáblové nebo děti medúzy. Spojené státy se z větší míry k odpovědnosti za následky testů nehlásí.
Své obyvatelstvo Američané přesídlili. Nést další náklady na opravu betonového krytu odmítají. Přitom tu je uskladněna i kontaminovaná půda z pouště v Nevadě, kde také armáda prováděla jaderné testy. „Jak to může být naše? My to tu nechceme. Nastavěli jsme to a odpad uvnitř není náš, je to jejich,“ komentuje dědictví po americkém jaderném programu prezidentka ostrovů Hilda Heineová.
Smrtící ruka: americký jaderný arzenál má řídit umělá inteligence
Historik vývoje jaderných zbraní Alex Wellerstein z Stevensova technologického institutu v New Jersey si neumí představit, že podobně by se mohl někdo chovat ke Spojeným státům a na americkém území nechat zbytky po svých jaderných testech. „Že nejbohatší národ světa nedokáže najít politickou vůli napravit vztah s malým a chudým národem, který se obětoval pro bezpečnost Ameriky, je absurdní,“ uvedl.
Vědci z Kolumbijské univerzity letos v červenci zveřejnili zprávu, ve které tvrdí, že některá místa na Marshallových ostrovech jsou zamořena více než okolí jaderných elektráren Černobyl a Fukušima.
Nezávislá arbitráž v roce 2001 vyčíslila škody na zdraví a majetku obyvatel ostrovů na 2,3 miliardy dolarů. Dosud americká strana zaplatila 4 miliony dolarů. Američtí úředníci argumentují tím, že život na atolech, jež jsou vzdáleny 3800 kilometrů od Havaje, je bezpečný.
Hladina moře se v tomto regionu zvyšuje každý rok o 76 milimetrů, celosvětový průměr činí 36 milimetrů. Experti odhadují, že do konce století hladina oceánu stoupne o několik desítek centimetrů a celé ostrovy v Mikronésii společně s radioaktivní hrobkou zmizí pod hladinou.
Dále čtěte:
Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys
Nejen Temelín a Dukovany. Malé reaktory by mohly na severu republiky nahradit uhlí i teplárny
Byznys s apokalypsou: nové jaderné závody prospívají soukromým firmám
