Domácí kotle na uhlí mají dominantní - a současně dále rostoucí - podíl na emisích nebezpečných látek do ovzduší. Podle aktuálních propočtů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již domácnosti vypouštějí přes 57 procent drobných prachových částic do průměru 10 mikrometrů a dokonce 74 procent částic do 2,5 mikrometru. V případě rakovinotvorného benzo[a]pyrenu již podíl domácích kotlů dokonce převyšuje 98 procent.
Ten zážitek obyvatele velkých měst doslova praští do nosu. Místo čerstvého vzduchu se v mnoha vesnicích a maloměstech nadýcháte štiplavé kombinace spáleného uhlí, dřeva a odpadků. Není to jen subjektivní dojem. Aktuální statistiky ČHMÚ taková tvrzení jednoznačně podporují. Hlavním zdrojem emisí zdraví poškozujících látek je dnes lokální vytápění.
Jeho podíl postupně roste. Ještě v roce 2012 platilo, že domácí kotle vypouštějí 41 procent emisí prachu do 10 mikrometrů (PM10) a 59 procent do 2,5 mikrometru (PM2.5). „Spotřebu pevných paliv v domácnostech v období 2008 až 2016 lze charakterizovat rostoucím trendem, souvisejícím pravděpodobně s ekonomickou situací, který se ustálil až po roce 2013,“ uvádí se ve zprávě ČHMÚ.
Zdroj: chmi
Další tradiční zdroje znečištění jsou naopak na ústupu. Emise z dopravy mírně klesají díky postupné náhradě starých osobních i nákladních aut. Nejvýrazněji emise prachu snižují uhelné elektrárny a teplárny - díky postupné ekologizaci provozu. Není to ovšem zadarmo. Jak připomíná výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, vlna investic do snižování emisí oxidů síry, dusíky a jemného prachu jen v letech 2013 až 2017 vyšla na více než 20 miliard korun.
Nová fakta mohou urychlit zásah státu vůči lokálnímu spalování uhlí. Dnes již je jisté, že nejpozději v srpnu roku 2022 budou domácnosti muset vyřadit z provozu staré kotle první a druhé emisní třídy.
Roste též tlak na zavedení uhlíkové daně na spalování uhlí, které by zasáhlo malé a střední spalovací zdroje. Tedy v praxi každého, kdo není zařazen do unijního systému emisních povolenek.
Ministerstvo životního prostředí je k zavedení uhlíkové daně zatím opatrné. „To je věc, která by se dotkla stovek tisíc domácností a konkrétně právě těch sociálně nejslabších. Aktuálně se čeká na analýzu dopadů zavedení uhlíkové daně, kterou zadalo ministerstvo financí. Logicky klademe důraz na důslednou analýzu dopadů a teprve potom můžeme navrhovat nějaká řešení,“ uvedl ministr Richard Brabec.
Dále čtěte:
