Co dříve bylo považováno za anomálii, stává se realitou. V některých městech už teplota přesáhla 50 stupňů Celsia. Například v metropolích v Pákistánu, Indii, Kuvajtu, Kataru. Taková teplota je pro lidské tělo nebezpečná, toxická. Extrémní teploty budou vyžadovat i jiné nároky na infrastrukturu nebo elektrickou síť, která může být přetížena kvůli klimatizaci.
Chodníky budou prázdné, parky tiché. Nikdo dobrovolně nebude venku na slunci, pokud teplota přesáhne 50 stupňů Celsia. Lidé budou nejteplejší období dne trávit tam, kde je klimatizace. Teprve v noci začnou lidé vycházet. I tak může vypadat budoucí život v extrémně horkých oblastech. Realita je už dnes taková, že některá města již zažila teploty, které jsou na poloviční cestě od bodu tání k bodu varu vody.
V tomto roce teplota překročila 50 stupňů Celsia v pákistánském milionovém městě Nawabshah, před dvěma lety v indickém Phalodi naměřili 51 stupňů.
Padesát stupňů Celsia je pro člověka o deset stupňů více, než je tělo schopné snášet. Tělesné buňky se začínají doslova vařit, krev houstne, plíce přestávají pracovat. Pokud se k tomu připočte vysoká vlhkost vzduchu, nepomáhá ani pocení. V takových podmínkách je i teplota okolo 35 stupňů nebezpečná pro lidský organismus.
„Viděl jsem fyzické změny. Povrch silnic začínal tát, městské čtvrti ztichly, protože lidé přestali chodit ven,“ popsal zkušenost z Indie profesor klimatologie Dev Niyogi z univerzity v Indianě, když v roce 2015 navštívil indické Dillí v době, kdy vlna veder zabila dva tisíce lidí. „Musíme doufat, že teploty přes 50 stupňů Celsia nebudeme zažívat. Je to pro nás neprobádané území. Infrastruktura by se začala hroutit, služby by kolabovaly,“ varoval.
V Perském zálivu takové teploty obyvatelé velkých měst opakovaně zažívají. Druhé největší město v Iráku Basra naměřilo před dvěma lety 53,9 stupně Celsia, město Kuvajt nebo hlavní město Kataru Dauhá také naměřily teploty přes 50 stupňů Celsia. V Ománu letos teploty ani v noci neklesly pod hranici 42 stupňů.
Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy
Vysoké letní teploty v Kataru byly důvodem, aby se příští fotbalové mistrovství světa přesunulo na termín okolo Vánoc. Vlna veder způsobila také potíže sportovcům během posledního tenisového turnaje Australian Open v Melbourne, kde teploty přesahovaly 40 stupňů. „Jak může město v takových podmínkách fungovat,“ ptá se Nigel Tapper, jenž se zaměřuje na klimatické změny ve městech na univerzitě Monash v Melbourne. V některých částech téměř pětimilionového města naměřili 48 stupňů Celsia. Člověk v takových vedrech nemůže vůbec vycházet na ulici, tvrdí.
Australská města už zpřístupnila plavecké bazény i pro bezdomovce, pokud jsou teploty vyšší než 40 stupňů. Školy mají zákaz sportovních aktivit na hřištích. V Kuvajtu je zakázáno pracovat na stavbách mezi dvanáctou až šestnáctou hodinou.
V mnoha městech roste počet úmrtí v nemocnicích už v případě, kdy teploty překročí 35 stupňů Celsia. Takové teploty se týkají většiny zemí na světě. Teploty vyšší než 35 stupňů zažilo 354 velkých měst, do roku 2050 by počet „přehřátých měst“ měl stoupnout na 970, uvedla iniciativa C40. Takovými vedry bude postiženo 1,6 miliardy světové populace. Osmkrát více než je tomu nyní.
Americký klimatolog Niyogi tvrdí, že politici a akademici musí tento problém řešit. Nároky na chlazení ulic vodou a zásobování energií kvůli používání klimatizací budou růst. Bude třeba vytvářet infrastrukturu poskytující ve městech dostatek stínu a odvádění tepla. Riziko vysokých teplot je podle něj zrádné především kvůli tomu, že stoupající teplota není vidět, tak jako je tomu v případě hurikánů nebo záplav, a lidé tak mohou důsledky extrémních veder podcenit.
Dále čtěte: