Jak by měli novináři informovat o klimatické změně. To je téma, jímž se zabývá profesor žurnalistiky Torsten Schäfer z univerzity v Darmstadtu. Během své přednášky v Praze na fakultě žurnalistiky FSV UK zdůraznil, že největším problémem následujících let v evropském regionu bude nedostatek vody. Může to znamenat výrazný problém pro české houbaře i rybáře. Právě informace o lokálních dopadech mají podle něj největší efekt.
„Není potřeba se vždy ptát popíračů oteplování, když píšete o klimatické změně. Když píšete o politice, také se neptáte v rámci vyváženosti na názor extremistů, kteří demokracii popírají,“ vysvětlil Torsten Schäfer na přednášce o klimatické změně a žurnalistice. Mezi vědci totiž panuje z 97 procent shoda, že za oteplování a změnu klimatu může lidská činnost v posledních 150 letech.
Novináři by se měli zaměřovat na lokální důsledky změn klimatu. V rámci Evropy považuje za největší problém pro příští roky nedostatek vody. Už nyní se musí na venkově v okolí Rýna a Mohanu dovážet v letních měsících v cisternách pitná voda.
Proto by měli i čeští novináři upozorňovat na témata související se změnami v české krajině a příklady ukazovat na lidech, kteří změny klimatu vnímají v každodenním životě - zemědělcích, lesnících, myslivcích, rybářích, mykolozích.
Bude mít Česko v následujících letech problémy s dostatkem vody?
Například populární český fenomén sběru hub bude v následujících dekádách ohrožen, protože vyšší teploty a změna skladby lesů, případně jejich úplné mizení kvůli kůrovcové kalamitě, může mít na sběr hub dalekosáhlý vliv. Stejně se dá upozornit na příkladu rybářství, jak se mění druhová skladba ryb v řekách a rybnících. Vyšší teplota vody kvůli nižším stavům řek už nyní negativně ovlivňuje výskyt pstruhů v řekách a potocích i tam, kde je rybáři vysazují.
Na druhé straně je důležité přinášet i pozitivní zprávy, například z oblasti zelených technologií a začínajících firem. Tam je ale třeba být kritický zejména kvůli aspektům ohledně nákladů na komercionalizaci daného produktu.
V Evropě pozoruje i jeden z paradoxů. Tím je to, že stále více lidí chce trávit volný čas v přírodě, která ale postupně mizí. Navíc to neznamená, že tito návštěvníci přírodu chrání. Typickým příkladem jsou plná parkoviště velkých osobních aut v okolí biofarem nebo u přírodních atrakcí.
Prolomené limity. Krkonoše se kvůli turistům mění v park oddechu a zábavy
Popsat probíhající projevy klimatické změny je obtížné v tom, že se změny projevují na mnoha místech planety najednou. Navíc důsledky současných opatření na ochranu klimatu se projeví nejdříve za 50 až 60 let. Problémem je i úbytek žurnalistů v redakcích a stále větší časový tlak na jejich práci. „Méně lidí píše o stále komplikovanějších věcech,“ zdůraznil Schäfer. Veřejnost pak dostává často nepřesné a zkreslené informace o změnách klimatu.
Michaela Pixová z Klimatické koalice, jež se podílela na přípravě workshopu, vysvětlila, že přednášky o změnách klimatu mají za cíl zlepšovat informovanost české veřejnosti. Tématu se už v současné době nedá vyhnout. Jak hodnotí úroveň debaty o globální změně v Česku?
„Je výrazně poznamenaná vlivem Václava Klause. Debata se dlouhá léta v České republice nevedla,“ řekla pro Euro.cz. Klimatický aktivismus reprezentovaný hnutím Extinction Rebellion je vynucen tím, že společnost ani politici výraznější kroky v klimatické politice nečiní.
Martin Vrba z Extinction Rebellion: Klimatická krize si vyžaduje občanskou neposlušnost
Thomas Oellermann, jenž v Praze zastupuje Nadaci Friedricha Eberta financovanou z německého rozpočtu, prohlásil, že v současném Německu se debata vede v některých ohledech až příliš aktivisticky. Osobně si myslí, že by němečtí politici měli klást důraz v rámci klimatické politiky na transformaci německého průmyslu a také na bezemisní městskou mobilitu. Přednášku a workshop nadace podpořila kvůli tomu, že se domnívá, že je třeba v ČR více debatovat o klimatické politice.
Schäfer se obává, že německý vládní klimatický balíček nepovede k naplnění cíle snížit výrazně emise skleníkových plynů do roku 2030, protože uhlíková daň není dostatečně vysoká. Navíc její zavedení podkopává současný systém obchodování s emisními povolenkami v rámci EU.
„Myslím si, že by Evropská unie měla mít klimatickou politiku jako součást evropské identity, jež bude zastřešovat její další aktivity,“ řekl webu Euro.cz Schäfer a dodal, že spoléhání na nové technologie, jež by vyřešily veškeré problémy spojené s klimatickou změnou, je zastaralý myšlenkový přístup. Investice by měly jít hlavně na podporu místních komunit a adaptaci na změny klimatu na lokální úrovni.
Dále čtěte:
Klaus Čechům namluvil, že klima není problém. Výhody z oteplení nečekejme, říká sociolog Vidomus
Rybáři na Baltu musí výrazně omezit lov. Regulace dopadne i na turisty
Rybolov zasáhl 55 procent oceánů. Čtyřikrát větší plochu než zemědělství
Oblečení škodí zdraví: Ikea a H&M hledají textilie pro „generaci Grety“
Maďarský gigant MOL sází na zpracování plastů. Vydělá na něm víc než na ropě
Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy
Svatý grál na dosah: Boris Johnson Britům slíbil fúzní reaktor
Nejen Temelín a Dukovany. Malé reaktory by mohly na severu republiky nahradit uhlí i teplárny
