V kauze zkrachovalé stavební firmy H-System se kvůli mnoha protichůdným zájmům nedalo najít řešení, které by vyhovovalo všem. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti družstva Svatopluk a někdejších klientů vytunelovaného H-Systemu z Horoměřic u Prahy, ale zároveň apeloval na správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, aby k výkonu rozsudku Nejvyššího soudu přistoupil rozumně a bral v potaz dopady na osobní a rodinné poměry lidí z Horoměřic.
Členové družstva Svatopluk mají podle verdiktu Nejvyššího soudu vyklidit domky, které po krachu H-Systemu na vlastní náklady dostavěli. Neměli však souhlas konkurzního soudu. Podle verdiktu Nejvyššího soudu má Monsport právo zpeněžit nemovitosti ve prospěch všech věřitelů. Monsport už dříve uvedl, že bude spolu s věřitelským výborem hledat rozumné řešení.
Podle ústavních soudců obyvatelé domků nejpozději od soudního rozhodnutí z roku 2008 museli vědět, že nemovitosti patří do konkurzní podstaty H-Systemu. Stejně dlouho také bylo jasné, že jejich postup při svépomocné dostavbě představuje problém.
„Jak správně podotkl Nejvyšší soud, od října 2008 tedy nebylo žádných pochyb o vlastnictví předmětných nemovitostí,“ stojí v usnesení. Ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek novinářům řekl, že nynější rozhodnutí je v podstatě ranou z milosti, ukončuje čekání na kroky, které byly celou dobu nevyhnutelné. Správce konkurzní podstaty podle něj postupuje logicky, musí chránit zájmy věřitelů jako celku. Lidé kolem Svatopluku mohli podle Zemánka podat ústavní stížnost už v roce 2008. Teď už nebyl prostor s tím něco udělat, konstatoval Zemánek.
Nejvyšší soud podle ústavních soudců ve složité situaci a spleti protichůdných zájmů rozhodl správně. „ÚS neshledal pochybení v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upřednostnil zájem řádově mnohem početnější skupiny účastníků projektu H-System, kteří se - na rozdíl od stěžovatelů - rozhodli uplatňovat svá práva zákonnou cestou jako věřitelé v konkurzním řízení,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě.
Přečtěte si komentář: Spravedlnost podle H-Systemu
Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.
Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Na ústavní soudce se obrátilo jednak družstvo, jednak 21 obyvatel domků, ti však podle ÚS vůbec neměli oprávnění stížnost podat. Povinnost vyklizení stanovená Nejvyšším soudem se totiž týkala družstva jako právnické osoby. I jeho stížnost ale soud odmítl, zdůvodnil to zjevnou neopodstatněností.
Družstvo poukazovalo například na údajný rozpor výkonu práva správce konkurzní podstaty s dobrými mravy a zdůrazňovalo svou vlastní dobrou víru. Podle ÚS však námitky postrádaly „potřebný ústavněprávní přesah“. Ani původně stanovenou měsíční lhůtu k vyklizení domů nepovažoval ÚS za natolik nepřiměřenou, aby zavdávala důvod pro zrušení rozsudku.
ÚS také konstatoval, že kdyby zrušil loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, postavení družstva ani obyvatelů domků by to nijak zásadně nezlepšilo. „Předmětné bytové domy jsou totiž stále součástí konkurzní podstaty a vyhovění ústavní stížnosti by je neochránilo před jejich případným zpeněžením a následným uplatňováním vlastnického práva nového nabyvatele,“ stojí v usnesení.
O kauze H-System dále čtěte:
Marvanová: Lidem z Horoměřic se dá pomoci, ministerstvo ale musí klienty H-Systemu odškodnit
Šámal po schůzce se Zemanem a Rychetským: Stát by měl odškodnit klienty H-Systemu
H-System: obyvatelé domů se zatím stěhovat nemusí. Nemovitosti posoudí znalec
Zeman si kvůli H-Systemu pozval Rychetského a Šámala. Ti ale vzkazují, že o kauze mluvit nemohou
Kauza H-System: Babiš chce kvůli odškodnění klientů změnit zákon
