Rozhodnutí ukončit provoz všech jaderných reaktorů do konce roku 2022 proměnilo Německo v největší „šrotiště“ jaderných technologií. V současnosti se u našich západních sousedů rozebírá 22 reaktorů a přibude ještě dalších 7 bloků. Know-how získané při likvidaci domácích elektráren se může stát dobrým exportním artiklem.
Vypořádat se s jadernou energetikou znamená pro Německo vysoké finanční náklady. Likvidace jaderných elektráren trvá desítky let a vyžádá si miliardy eur. Mediálně vděčné bylo rozebírání chladící věže elektrárny Mülheim-Kärlich během tohoto roku pomocí speciálního bagru. Přitom reaktor je mimo provoz už od roku 1988. Likvidace bude trvat ještě dalších deset let. Náklady odhaduje provozovatel RWE na miliardu eur (25,5 miliardy korun).
„V Německu probíhá nejsložitější a nejdražší šrotovací program v poválečných dějinách. Přitom to je pouze začátek konce,“ napsal k likvidaci jaderných zdrojů německý deník Süddeutsche Zeitung. V současné době to je 22 reaktorů a do konce roku 2022 přibude ještě dalších 7, jež jsou dosud v provozu.
Problémem je časová náročnost. Před bouráním hrubé stavby totiž probíhá dlouholetá příprava, jež musí zbavit elektrárnu radioaktivního materiálu, vnitřního zařízení a kontaminovaných stavebních materiálů. Koncern RWE uvedl, že takové období trvá 15 let, než se může začít se samotnou demolicí elektrárny.
„Naším cílem je, abychom byli s tématem likvidace jaderných bloků do roku 2035 hotovi,“ prohlásil tiskový mluvčí společnosti RWE.
Své zkušenosti s likvidací jaderné energetiky chce Německo poskytnout i dalším zemím. Proto se v Berlíně konala konference na téma likvidace jaderných zařízení, které se zúčastnili experti z 20 zemí.
Nukleární secondhand: zařízení z rozebrané německé elektrárny skončilo i v Dukovanech
„Bezpečnost jaderných elektráren musí být zaručena do posledního dne jejich provozu. Provozovatelé elektráren musí zajistit nejvyšší možné bezpečnostní standardy také po vyřazení z provozu a demontáži,“ zdůraznila německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.
Ministerstvo dodalo, že v zemi už bylo od 70. let zlikvidováno 31 reaktorů, zejména výzkumných a experimentálních. V 90. letech byla bavorská elektrárna Niederaichbach jako první v Evropě přeměněna opět na „zelenou louku“. „I když Německo odstupuje od jaderné energie, chce se i v budoucnu podílet na výměně odborníků na jadernou bezpečnost,“ napsalo ministerstvo.
Ekologická organizace Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland se nicméně obává, že se může kontaminovaný materiál z bývalých elektráren dostat na normální skládky. „Už nikdy nezjistíte, z jakého zdroje pochází vaše rakovina,“ vysvětlil Werner Neumann, proč organizace u soudu napadla likvidaci elektrárny Biblis v Hesensku. I proto se celý proces vypořádání s jádrem v Německu prodlužuje.
Dále čtěte:
Kraví hora je nevhodná. Drábová kritizuje výběr lokality pro jaderné úložiště
Nejen Temelín a Dukovany. Malé reaktory by mohly na severu republiky nahradit uhlí i teplárny
Poradenství pro Dukovany přijde stát na 163 milionů
Autor zprávy o jádru Schneider: Vítr a slunce jsou levnější