Z vládní rozpočtové rezervy šlo loni nejvíc peněz na posílení kapitálu České exportní banky. Z celkové rezervy 3,59 miliardy uvolnila vláda pro banku téměř 2,6 miliardy korun. Peníze měly pokrýt ztrátu banky z poskytnutého úvěru 6,6 miliardy korun na stavbu sibiřské elektrárny Poljarnaja. Vyplývá to z údajů ve státním závěrečném účtu za loňský rok, který vláda předložila Sněmovně.
Druhou nejvyšší částku z rozpočtové rezervy, 300 milionů korun, dostalo ministerstvo zemědělství na zmírnění škod způsobených suchem na zemědělských plodinách a lesních školkách v roce 2015. Ministerstvo tehdy požadovalo původně z rezervy 1,24 miliardy korun, s tím ale nesouhlasil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vláda pak loni v březnu schválila kompenzaci 600 milionů s tím, že půlka půjde z rozpočtové rezervy a druhých 300 milionů musí ministerstvo zemědělství najít ve svém rozpočtu.
Ministerstvo kultury dostalo z rezervy 290 milionů korun na navýšení rozpočtu na nákup budovy v dražbě pro Národní divadlo. Národní divadlo loni v květnu pořídilo v dražbě za zmíněnou částku budovu Themos. Objekt dříve divadlu patřil, ale přišlo o ni chybou při restitucích počátkem 90. let. Cena budovy se z vyvolávaných 87 milionů vyšplhala až na 290,05 milionu. Odhadní cena byla 124 milionů korun.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka o vývoji rozpočtu:
Jízda na vlně rozpočtového triumfalismu skončila
Částku zhruba 163 milionů korun uvolnila vláda loni v březnu ministerstvu zahraničních věcí jako nástroj finanční pomoci uprchlíkům v Turecku formou příspěvku do rozpočtu EU. Šlo o část závazku České republiky přispět Turecku do roku 2019 na pomoc s uprchlíky částkou půl miliardy korun. Podle tehdejšího vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bude vyplacení celé částky záviset na tom, zda Turecko uhlídá migrační tok. V souvislosti s migrací dostalo z rezervy 20 milionů korun také ministerstvo vnitra na podporu řecké a makedonské vládě.
Přečtěte si také:
