Nejšpinavější vzduch v Evropě dýchají obyvatelé polských měst. Češi na tom ale nejsou o moc lépe. Vyplývá to z žebříčku Global Air Quality City Ranking, který srovnává města podle znečištění polétavým prachem. V roce 2018 dopadlo v rámci zemí EU nejhůře Polsko, ze stovky nejšpinavějších měst má 35 zástupců, druhá je Česká republika s 31 městy. Nejčistší místa jsou naopak v Estonsku, Švédsku a Finsku. Česko sráží zejména zbytečná závislost na uhlí, tvrdí ekologické organizace.
Nejvíce míst s nejhorší úrovní jemného polétavého prachu, což jsou částice menší než 2,5 mikrometru, má v zemích Evropské unie Polsko. Hned na druhém místě je Česko. Vyplývá to z největšího celosvětového srovnání kvality ovzduší Global Air Quality City Ranking 2018. Žebříček sestavuje švýcarská firma IQAir, která vyrábí čističky vzduchu.
V první stovce nejšpinavějších měst a obcí má Polsko 35 zástupců. Země je z velké části závislá na spalování uhlí, na energetickém mixu se podílí téměř čtyřmi pětinami.
Dokud budeme spalovat uhlí, situace se nezlepší
Česká republika má v tomto srovnání 31 měst a obcí. Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11 městy. „Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty. Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší,“ komentoval žebříček tiskový mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Nejhůře se podle něj žije lidem z Mariánských Radčic v okrese Most, protože dýchají prach, jenž vzniká při těžbě hnědého uhlí v Lomu Bílina.
V České republice je podle žebříčku nejvíce znečištěná lokalita Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína. Je to třetí nejznečištěnější místo v EU. Největší česká města patří také k nejvíce znečištěným sídlům v rámci celé EU. Ostrava je na osmém místě, Brno na 77. místě. Praha zaujala 125 místo. V ročním průměru má 2,5krát horší vzduch než hlavní města Tallinn, Helsinky nebo Stockholm.
Nejvíce znečištěná místa v ČR (částice PM 2,5 v mikrogramech na metr krychlový)
Zdroj: AirVisual
Organizace Hnutí Duha upozornila, že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv těžkého průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Následuje Středočeský kraj, kde také často lidé topí uhlím, a Ústecký kraj, kde se uhlí těží a zároveň spaluje v domácích kotlích. Město Most má srovnatelné ovzduší jako severočínské město Che-kang, známé těžbou uhlí a provozem uhelných elektráren.
Hlavním zdrojem polétavého prachu v ČR jsou domácí kamna a kotle, tvoří 40 procent produkce polétavého prachu. Dalších 20 procent produkují uhelné elektrárny a teplárny. Doprava způsobuje největší problémy v městských aglomeracích.
Greenpeace a Hnutí Duha tvrdí, že vláda by měla okamžitě zvýšit energetickou daň z uhlí a navýšit poplatky z jeho těžby. Z výnosu by se mohla financovat podpora čistého vytápění. Města by měla by být motivována, aby zaváděla nízkoemisní zóny a podporovala cyklistickou dopravu a prostor pro pěší.
Měla by Česká republika zakázat používání uhlí?
“Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my - když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech,“ zdůraznil programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželuh.
Související články: