Emise v německé dopravě neklesly od roku 1990, naopak díky oblibě sportovně-užitkových vozů rostou. Nyní Německo ve snaze o splnění emisních cílů Evropské unie hledá způsoby, jak škodlivé zplodiny omezit. Vládní komise navrhla sérii opatření zahrnující například zavedení rychlostního limitu na dálnicích. Očekává se ovšem odpor ze strany občanů, průmyslu i politiků.
Závěrečná zpráva Národní platformy pro budoucnost mobility má být vydána až v březnu, některé části unikly do médií již nyní. Kromě zavedení limitu 130 kilometrů v hodině na dálnicích komise navrhuje zrušení daňových úlev na diesely, zavedení kvót na elektromobily a hybridy a zvýšení daně na pohonné hmoty od roku 2023, uvádí web Deutsche Welle (DW).
Komise je v dlouhodobém sporu se spolkovým ministerstvem dopravy. Rezort navíc v úterý zrušil plánovanou schůzku s členy komise s odůvodněním, že je nejdříve „nutné debatovat o fungování platformy,“ informoval web Handelsblatt s odvoláním na vládní kruhy.
Podle členů platformy se jedná o pouhé dílčí návrhy bez kontextu, které byly navíc dezinterpretovány. „Ne každý návrh a opatření budou přijaty. Bude třeba politická obratnost, diplomacie a ochota ke kompromisům, aby bylo dosaženo cílů v oblasti změny klimatu,“ uvedla komise. Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer dodal, že se jedná pouze o „počáteční brainstorming“.
Volkswagen našel využití pro nové berlínské letiště: uskladní tam auta
Možné zvyšování daní i zavedení maximální povolené rychlosti je v Německu citlivým tématem, všímá si DW. V komisi proto zasedají kromě ekologů také zástupci železničních dopravců, hutního průmyslu a také automobilky Volkswagen. Zemský šéf FDP Frank Sitta varoval, že navrhovaná opatření zdraží dopravu v zemi jako takovou. Nicméně v případě, že Německo nesplní emisní cíle, vystavuje se nebezpečí vysokých pokut ze strany Bruselu.
Šéf Zelených Cem Özdemir ve vysílání ARD přirovnal debatu o zavedení rychlostních limitů v Německu k americké debatě o právu na držení zbraní. „Většina zemí světa má rychlostní omezení na dálnicích,“ dodal. Zelení požadují zavedení rychlostních omezení dlouhodobě. Tvrdí, že vysoká rychlost způsobuje větší množství emisí, ale také závažnější nehody, které komplikují plynulost dopravy. Na německých silnicích ročně zemře zhruba 3200 lidí.
Německý autoklub ADAC namísto zavádění rychlostních limitů navrhuje strukturální opatření jako přeměnu nebezpečných křižovatek na kruhové objezdy, budování průtahů či zvýšení počtu přechodů pro chodce.
S plánem na zvýšení daní z pohonných hmot Němci v Evropě nejsou sami. Na sklonku loňského roku s ním tvrdě narazil francouzský prezident Emmanuel Macron, který chtěl touto cestou přimět Francouze k odklonu od fosilních paliv. Proti Macronovu plánu se postavilo hnutí žlutých vest, které opakovanými masovými protesty několikrát ochromilo zemi. Prezident od zvýšení daní ustoupil, protesty i tak pokračují. Demonstranti požadují další ekonomické ústupky.
Jupiterova kapitulace. Macron pokračuje ve francouzské tradici
Čtěte také: