Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Američan Richard Thaler. Oceněn byl za výzkum psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice. Vyznamenání vědce, který se věnuje oboru takzvané behaviorální ekonomie, oznámila dnes Královská švédská akademie věd.
Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.
„Richard Thaler zahrnul realistické předpoklady z oblasti psychologie do analýz rozhodování v ekonomice. Zkoumal důsledky omezené racionality, sociálních preferencí a nedostatku sebeovládání a ukázal, jak tyto lidské rysy systematicky ovlivňují rozhodování jednotlivců i výsledky trhů,“ napsala v odůvodnění švédská akademie.
Co se týče omezené racionality, Thaler například ukázal, že nechuť ke ztrátám může vysvětlit, proč si lidé cení stejné věci víc, když ji vlastní, než v opačném případě. Tento fenomén bývá označován majetnický efekt.
“I will try to spend it as irrationally as possible!” – Richard Thaler on whether or not he will act 'humanly' in spending the prize money.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) 9. října 2017
Akademie rovněž zdůraznila přínos Thalerova teoretického a experimentálního výzkumu sociálních preferencí. Podle Thalera ohledy na poctivost vůči spotřebitelům mohou bránit firmám zvyšovat ceny v období vysoké poptávky, ale nikoli v dobách rostoucích nákladů.
Thaler dále upozornil, jaký vliv má na ekonomické rozhodování nedostatečné sebeovládání, které způsobuje, že je pro většinu lidí těžké dodržet novoroční předsevzetí. Podléhání krátkodobým pokušením je zásadním důvodem, proč naše plány šetřit na stáří nebo žít zdravěji často nejsou realizovány. Podle Thalera lze ale lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku či štěstí „postrčit“ promyšleně postavenou metodou výběru. Termín „nudge“, tedy postrčení či šťouch, našel díky Thalerovi své místo v ekonomice.
Richard Thaler zkoumá psychologické faktory, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice
„Výzkum Richarda Thalera spojil ekonomické a psychologické analýzy rozhodování jedince,“ uzavřela akademie hodnocení vědce, jemuž v češtině vyšly například knihy Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie, která se zabývá iracionálním chováním lidí, jež neodpovídá klasickým ekonomickým teoriím, nebo bestseller Nudge (Šťouch), který napsal společně s právníkem Cassem Sunsteinem.
Sám Thaler uvedl, že jeho nejvýznamnějším zjištěním je, že ekonomové jsou lidé. „Ekonomické modely to musejí brát v úvahu,“ řekl americký vědec v dnešním telefonickém rozhovoru se švédskou akademií věd.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.
Thaler významně ovlivnil ekonomickou vědu
Spoluzakladatel behaviorální ekonomie, mladšího ekonomického směru, který zkoumá, co a jak ovlivňuje jednání a rozhodování ekonomických aktérů, polidštil ekonomickou vědu. „Smyslem behaviorální ekonomie není využívání lidí k dosažení vlastního cíle. Je jím naopak upřímná pomoc lidem. Standardní ekonomie předpokládá, že lidé jsou obecně velmi chytří, že nikdy nejednají pod vlivem emocí, že jsou vysoce disciplinovaní a nemají žádné potíže se sebekázní. Máme za to, že tohle ale na většinu lidí nesedí. Většina lidí má prostě tu a tam potíže…“ shrnul svůj obor v jednom z rozhovorů.
Behaviorální finance jsou progresivním směrem finanční teorie, který na rozdíl od tradičních financí předpokládá, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně. Mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak lidé informace interpretují a jak podle nich jednají, což není vždy racionální.
Podívejte se na záznam rozhovoru s Richardem Thalerem:
Thaler radil jak americkému prezidentovi Baracku Obamovi, tak britskému premiérovi Davidu Cameronovi, připomíná analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Thaler je podle něj například stoupencem zrušení hotovosti, které by podle něj vedlo ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, tedy také k růstu daňového inkasa, což by umožnilo snížit daně.
Thaler napsal studii, v níž s kolegou Danielem Kahnemanem zkoumal jednání lidí po sněhové bouři. Ta zvýšila poptávku po lopatách na odhazování sněhu. Vědci se ptali běžných lidí, jestli je fér, že prodejci bezprostředně po bouři využívají situace a cenu lopat zvyšují. Odpověděli, že není, takové jednání prodejců se jim dokonce protivilo. Ale podle standardní ekonomie nastalo přesně to, co má prodejce lopat v takové chvíli dělat, tedy zvýšit cenu a uspokojovat náhle zesílenou poptávku.
Thaler s Kahnemanem ale doložili, že prodejce, který se tak zachoval a v krajní situaci zdražil, o své zákazníky nakonec přišel. Zdraženou lopatu si u něj lidé sice ještě s nevolí koupili, ale pro další zboží už šli k někomu jinému. „Takže třeba hrábě na jarní práce kupovali u konkurence, ne u toho, kdo je v zimě naštval zdražením lopat,“ vysvětlil Kovandovi před lety Thaler východiska behaviorální ekonomie.
V češtině vyšla jeho kniha Neočekávané chování: Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie, která se zabývá iracionálním chováním lidí, které neodpovídá klasickým ekonomickým teoriím, nebo bestseller Nudge (Šťouch), který napsal společně s právníkem Cassem Sunsteinem a který shrnuje „recepty“ na zlepšení rozhodování lidé ohledně zdraví, bohatství a štěstí.
Čtěte dále:
