Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Dohoda ukončila jednu z nejdelších válek v Africe, v níž zahynulo na 80 tisíc lidí.
„Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou,“ uvedl Nobelův výbor. Letošní ocenění podle něj ovšem patří všem, kdo se na usmíření v regionu podíleli, včetně eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho.
U 43letého etiopského premiéra vyzdvihl Nobelův výbor i fakt, že krátce po svém nástupu do funkce v dubnu loňského roku zahájil v Etiopii demokratické reformy. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová prohlásila, že některým lidem se může zdát ocenění nejmladšího afrického vůdce předčasné, podle výboru však „úsilí Abiy Ahmeda právě teď potřebuje uznání a zasluhuje povzbuzení“.
Pohraniční válka mezi dlouholetými nepřáteli Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu. Abiy Ahmed po svém nástupu do funkce překvapivě oznámil, že Etiopie přijme mírovou dohodu s Eritreou, která sice byla podepsána už v roce 2000, ale nebyla dodržována. V červenci 2018 obě země obnovily vztahy.
Během několika týdnů dlouholetý eritrejský vůdce Isaias Afwerki navštívil etiopskou metropoli Addis Abebu a obě země se dohodly na obnovení komunikačních a dopravních linek. Poprvé po dvou desetiletích se mohli znovu setkat členové rozdělených rodin. Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Po dovršení mírového procesu s Eritreou se Abiy Ahmed angažoval také v procesech usmíření dalších afrických zemí, například Eritreje a Džibutska či Keni a Somálska.
Tunel na Nilu. Etiopané vzhlížejí ke vznikající přehradě jako k záruce světlých zítřků
Na domácí politické scéně nový předseda vlády nechal propustit tisíce politických vězňů, umožnil činnost dříve zakázaných opozičních skupin, zahájil stíhání činitelů obviňovaných z porušování lidských práv, posílil svobodu slova a významně zvýšil vliv žen v etiopském politickém a společenském životě. Slíbil rovněž uspořádání svobodných voleb v roce 2020 a otevření etiopské ekonomiky, i když tento proces zatím postupuje velmi pomalu, napsala agentura AP.
Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v reakci na ocenění Abiy Ahmeda zdůraznila, že nyní je nutné, aby etiopský vůdce provedl další reformy v oblasti lidských práv. „Práce Abiy Ahmeda zdaleka není u konce,“ konstatovala AI a poukázala mimo jiné na etnické napětí, které ohrožuje stabilitu země.
„Toto uznání je kolektivním vítězstvím pro všechny Etiopany,“ napsala v reakci na udělení prestižní ceny kancelář etiopského premiéra. „Jsme hrdí jako národ.“
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritku byla označována švédská školačka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
| Abiy Ahmed (43) |
|---|
| • Někdejší voják z povolání, poté odborník na počítače a doktor filozofie Abiy Ahmed se stal premiérem loni v dubnu, když byl v zemi vyhlášen výjimečný stav po rezignaci předchozího premiéra Hailemariama Desalegna. Ten chtěl v zemi ukončit násilnosti, kdy Etiopie zažila několikaměsíční období protivládních demonstrací. |
| • Tehdy jednačtyřicetiletý Abiy Ahmed z etnika Oromo, vůdce vládnoucí Etiopské lidové revoluční demokratická fronty (EPRDF) i Oromské demokratické strany (ODP, do září 2018 se nazývala Demokratická organizace lidu Oromo, OPDO), pak výjimečný stav zrušil v červnu 2018. |
| • Po nástupu do funkce propustil Ahmed několik tisíc politických vězňů, umožnil návrat opozičních skupin z exilu, zprostil prominentní opoziční politiky obvinění z terorismu a umožnil médiím pracovat svobodněji. |
| • Ahmedovi kritici však poukazují na premiérovu neschopnost řešit rostoucí etnické napětí v zemi. Kvůli bojům mezi obyvateli opustily své domovy už dva miliony Etiopanů a země letos v polovině roku čelila pokusu o regionální převrat a snaze o vyhlášení nového regionálního státu; při nepokojích zemřely desítky lidí. |
O dalších oceněných čtěte:
Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií. Jednomu z laureátů je 97 let
Nobelovu cenu za fyziku získali Američan a dva Švýcaři za výzkum evoluce vesmíru
Nobelovu cenu za medicínu získali dva Američané a Brit za výzkum vnímání hladiny kyslíku u buněk
Nobelovy ceny za literaturu získala Olga Tokarczuková a Peter Handke
