Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Letošním laureátem tohoto ocenění je rakouský autor Peter Handke. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě.
Podle šéfa Švédské akademie Matse Malma byl Handke oceněn za „svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti“. Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.
Handke (76) je autorem několika desítek próz, her a esejů. Cizí mu není ani film, podílel se na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval.
Do češtiny se jeho tvorba překládá již od konce 60. let; čtenáři tak mají k dispozici prózy Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Dětský příběh: Číňan bolesti (1997), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) či Don Juan (2006). Někdejší Divadlo Komedie s úspěchem inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli či Podzimní blues.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 10, 2019
The Nobel Prize in Literature for 2018 is awarded to the Polish author Olga Tokarczuk. The Nobel Prize in Literature for 2019 is awarded to the Austrian author Peter Handke.#NobelPrize pic.twitter.com/CeKNz1oTSB
Kontroverzi Handke vyvolal svými postoji k dění v bývalé Jugoslávii. Je znám zejména jako nekritický obdivovatel bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, na jehož pohřbu v roce 2006 vystoupil se smuteční řečí pronesenou v srbštině. O Miloševičovi prohlašoval, že nebyl „žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii“. Miloševiče také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde jugoslávský politik čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.
Polce Tokarczukové (57) Švédská akademie cenu udělila za „vypravěčskou představivost, která - s encyklopedickou vášní - ukazuje překračování hranic jako formu života“. „Tokarczuková nevnímá realitu jako něco stabilního či věčného. Její romány zobrazují napětí mezi kulturními protiklady: příroda proti kultuře, rozum proti šílenství, muži proti ženám, domov proti odcizení,“ uvedla Švédská akademie.
Nobelista Kydland: Máme dva druhy vlád, které se od sebe vůbec neliší
Jedna z nejslavnějších polských spisovatelek dosáhla světového úspěchu svým třetím románem Pravěk a jiné časy, který je zasazen do fiktivní vesnice Pravěk v centru Polska a vytváří paralelu k polské historii. V loňském roce dostala Tokarczuková prestižní Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, jehož stěžejním tématem jsou nomádi současné doby. Obě díla, stejně jako řada dalších, byla přeložena i do češtiny.
Švédská akademie rovněž vyzdvihla obsáhlý román Tokarczukové z roku 2014 Knihy Jakubovy, který vypráví příběh židovské heretické sekty frankistů a jejich vůdce Jakuba Franka. Tokarczuková v něm popisuje svět různých náboženství, národů, jazyků a stavů, které existují vedle sebe, přičemž jejich vztahy zdaleka nejsou ideální a tolerantní.
Poukazování na temné stránky polských dějin a zobrazování Polska jako nábožensky a etnicky různorodé společnosti kontrastuje s verzí polské historie, kterou propaguje polská vládnoucí nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS), připomínají tiskové agentury. Ocenění Tokarczukové znamená morální povzbuzení pro liberálně smýšlející Poláky pouhé tři dny před parlamentními volbami, v nichž je PiS jasným favoritem, napsala agentura AP.
Ocenění alespoň jedné ženské autorky experti předem očekávali. Sám šéf Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson prohlásil, že cena může získat zpět svou prestiž, pokud akademie upustí od „mužsky orientovaného, eurocentrického pohledu, který při posuzování kandidátů v minulosti převažoval“. Pouze 14 ze 114 držitelů Nobelovy ceny za literaturu byly do dnešního dne ženy.
Švédská akademie, která Nobelovy ceny za literaturu každoročně vyhlašuje, prošla za poslední rok rozsáhlou reformou. Pověst instituce utrpěla v souvislosti s kauzou francouzského režiséra Jeana-Claudea Arnaulta, který je ve švédských kulturních kruzích známou osobností a je manželem bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové. Loni byl Arnault shledán vinným ze znásilnění a soud ho za to poslal na dva a půl roku do vězení.
Aféra vyplula na veřejnost v souvislosti s kampaní proti sexuálnímu obtěžování #MeToo. Ze sexuálního obtěžování Arnaulta nařklo 18 žen. Některé z případů se prý odehrály v prostorách, které patří Švédské akademii. Arnault veškerá obvinění odmítl, stejně jako nařčení, že opakovaně předem vyzradil jméno laureáta ceny za literaturu.
O dalších oceněných čtěte:
Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií. Jednomu z laureátů je 97 let
Nobelovu cenu za fyziku získali Američan a dva Švýcaři za výzkum evoluce vesmíru
Nobelovu cenu za medicínu získali dva Američané a Brit za výzkum vnímání hladiny kyslíku u buněk
