Nedostatek sladké vody je větší hrozba pro Zemi než CO2, tvrdí architekt Gloser

20. 4. 2019

Autor: Archiv MF

Deficit sladké vody je větší hrozba než zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy. Na území Česka prší a odtéká stále stejně vody, ale přesto jí ubývá. Důvodem je její vypařování kvůli kácení stromů, pěstování špatných plodin a špatnému zemědělství. Na konferenci Města budoucnosti propojené internetem věcí pořádané Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze to řekl architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser.

Řešením jsou podle něj mimo jiné vodní koridory, umělé přehrady a inteligentní sítě regulující výrobu a spotřebu elektřiny.

„Největším nebezpečím pro tuto planetu je vysychání. Výsledky jsou patrné, patří mezi ně nedostatek vody a vegetace, tání ledovců. Může to vyústit ve válku a v takzvané nové otroctví. Prognózy, u kterých jsem se domnívali, že nastanou až po roce 2100, nastanou už kolem roku 2050 a možná i dřív,“ uvedl Gloser.

Naprostou ztrátu vody způsobí podle Glosera vymizení vegetace a naopak. Jde hlavně o lesy, které fungují na základě biotické pumpy. Pohltí takové množství vody, že vytvoří podtlak a ten udržuje vlhkost nízko nad územím.

Gloser je členem projektu Smart Biotic Pump, která posiluje tento koloběh vody momentálně na pouštích a dalších suchem postižených místech. „Pokud se podaří v pouštích vypěstovat dostatečné množství vegetace ve správné rostlinné skladbě, je možné restartovat a znovu nastavit princip biotické pumpy,“ sdělil Gloser.

Přečtěte si esej Rána řepce na solar

Podle architekta je nutné, aby existovaly senzorické sítě, které sledují stavy jednotlivých částí krajiny. Ty se musí kombinovat s daty z monitoringu země, potřeba budou nové vizualizační metody. Spolupráce je nutná napříč vědními obory. „Musíme se na vše dívat jako na celek, hledat všechny spojitosti mezi energiemi, vodohospodářstvím, zemědělstvím a biotickou pumpou. V budoucnu budeme pracovat s mezními stavy. Všeho bude málo nebo, v případě negativních věcí, všeho bude moc,“ řekl.

Jako řešení nedostatku vody Gloser navrhl odsolovací zařízení či úpravny vody, systémy odkanalizování a efektivní čističky vod. Dále tvorbu dostatku substrátů, skleníků a zavlažovaných vod v krajině a pěstování nových vegetačních povrchů zejména lesních porostů. „Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů o 15 procent, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy,“ doplnil Gloser.

Důležité je také podle něj propojit digitální svět, lidský mozek a inteligenci přírody. „Ta skutečně existuje. Kanadští vědci prokázali, že les spolu komunikuje elektrickými signály,“ dodal.

Řešení by mohlo zlepšit mikroklimatické podmínky a ty zase funkcionalitu krajiny. Pomohlo by dosáhnout soběstačnosti ve vodě, jídle a energiích, což by podle vědců zlepšilo sociální, ekonomickou a ekologickou situace v místech postižených suchem.