Jižní Korea je známá svou vysokou produktivitou v oblasti technologií, v rodinném životě za ostatními zeměmi však značně zaostává. Alespoň co se míry porodnosti týče. Ta je nejnižší na světě a neustále klesá i přes celou řadu benefitů, na kterou mají rodiče nárok. Podle mladých Jihokorejců je na vině nedostatek peněz a málo času na randění. Proti klesající porodnosti se proto začíná válčit i netradičními způsoby.
K zachování reprodukce společnosti je nutné, aby na každou ženu připadaly více než dvě narozené děti. Toho se však Jižní Koreji dlouhodobě nedaří docílit. Celková míra porodnosti v zemi byla v roce 2018 na úrovni 0,98, což je nejméně od historie měření. Rekordní minimum země drží i ve světovém měřítku. Hodnota navíc neustále klesá.
Kromě nízké porodnosti, která oproti předchozímu roku klesla o 8,7 procenta, se Jižní Korea potýká také s rychle stárnoucí populací. Počet Jihokorejců starších 65 let předloni poprvé překonal množství dětí do věku 14 let. Senioři tak tvořili 13,6 procenta všech občanů. Se stárnoucí populací a klesající pracovní silou bojuje i Japonsko, kde na jednu ženu připadá 1,43 dítěte. Do roku 2065 tak japonská populace klesne ze 127 milionů na 88 milionů, informuje zpravodajský web CNN.
Na rodinu není čas
Obyvatelé obou zemí se shodují, že za zhoršující se situaci může mimo jiné nezdravá pracovní kultura, která téměř znemožňuje sladění pracovní kariéry a rodinného života. Jižní Korea proto snížila maximální pracovní dobu z původních 68 na 52 hodin týdně, přičemž klesající porodnost a její ekonomické důsledky byly jasnou motivací. Nové iniciativy vyvíjí i japonská vláda. V roce 2017 uvolnila 2 biliony jenů (439,3 miliardy korun) na rozšíření bezplatných předškolních zařízení a zkrácení čekacích dob v centrech denní péče.
„Celé je to o blahobytu. Vychovat dítě bez dostatečné státní podpory je obtížné,“ říká pro Financial Times Baek Da-som, matka, která nedávno opustila svou práci ve velké stavební společnosti, aby se mohla starat o svou roční dceru. Další dítě odmítá i šestatřicetiletý Lee Jung-woo ze Soulu: „Jedno dítě se mi zdá dost vzhledem k očekávaným nákladům. Státní dotace moc nepomohou.“
Čtěte také: Každý den o 1000 méně. Japonci vymírají rekordním tempem
V obou zemích navíc klesá i počet uzavřených sňatků. Podle CNN byla v roce 2018 většina Jihokorejců ve věku 20 až 44 let svobodná, 51 procent mužů a 64 procent žen navíc uvedlo, že se tak rozhodli z vlastní vůle. Mnoho mladých Jihokorejců tvrdí, že na randění nemá peníze ani čas. Potýkají se totiž s rostoucí mírou nezaměstnanosti, na trhu práce je navíc velmi vysoká konkurence. Mladí lidé se tak více než na zakládání rodiny soustředí na studium a získávání potřebných zkušeností.
Do boje se proto zapojují i některé školy, které se své studenty snaží o seznamování, lásce i sexu učit. Randění po nich navíc vyloženě vyžadují. V jednom zemědělském městečku v Japonsku si pak páry mohou porodem dítěte dokonce vydělat. Každá rodina dostane vždy jednorázovou sumu, 100 tisíc jenů (22 tisíc korun) za první dítě, 150 tisíc (33 tisíc korun) za druhé a 400 tisíc (88 tisíc korun) za páté. Zdá se, že tato praktika funguje. Mezi lety 2005 a 2014 se míra porodnosti ve městě zdvojnásobila na hodnotu 2,8.
O přistěhovalce nestojí
Navzdory rostoucím obavám z hrozícího nedostatku pracovních sil si Jižní Korea udržuje přísnou přistěhovaleckou politiku, která zahraničním pracovníkům ve většině případů neumožňuje žádat o jihokorejské občanství. Odborníci přitom předpovídají, že se problém země v příštích letech zhorší. „Kvůli pozdějšímu manželství, vysokému vzdělání a nákladům na bydlení míra porodnosti stále klesá. A to jsem jmenoval jen některé aspekty,“ říká ekonom Lee Sang-jae s tím, že to, co může vláda dělat, má své limity.
Nízká porodnost ale rozhodně není problém jen asijských zemí. Trápí i značnou část Evropy. Klesajícím počtem obyvatel jsou ohroženy Ukrajina s porodností 1,3 či Rusko s hodnotou 1,58.
O mnoho lépe na tom není ani Evropská unie, kde na jednu ženu v roce 2017 připadalo 1,59 narozeného dítěte, přičemž nejvyšší míru porodnosti vykazovala s 1,9 dítěte na ženu Francie, Češky měly v průměru 1,69 dítěte na jednu ženu, což je rovněž unijní nadprůměr. K zachování reprodukce to ale nestačí.
Na druhé straně žebříčku pak stojí země jako Nigérie, Somálsko či Kongo, kde se průměrné hodnoty pohybují kolem 6 nebo 7 dětí na jednu ženu.
Čtěte také:
Japonsko se otevírá migraci. Stárnoucí ekonomiku mají zachránit statisíce cizinců
Každý den o 1000 méně. Japonci vymírají rekordním tempem
Země demografického soumraku. Japonsko se vyrovnává se stárnutím populace
Evropa vymírá: Kde se rodí nejméně dětí?
