Česko-romské sdružení Konexe podalo trestní oznámení na předsedu SPD Tomia Okamuru kvůli jeho výrokům o koncentračním táboru pro Romy v Letech u Písku. Okamura mimo jiné řekl, že tábor většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. V pátek se ale omluvil za své původní tvrzení, že tábor nebyl oplocený. Podle sdružení jsou Okamurovy výroky popíráním genocidy.
„Velmi nás znepokojuje stav, kdy je v České republice tolerováno popírání holokaustu Romů, přestože jde o trestný čin podle §405 trestního zákoníku,“ uvedl mluvčí sdružení Miroslav Brož. Tábor měl podle něj shromáždit české Romy k realizaci takzvaného konečného řešení. „V táboře zemřelo podle záznamů dozorců minimálně 326 vězňů, z toho více než 200 dětí. Romští vězni, kteří dokázali peklo tábora Lety přežít, byli předáni jednotkám SS, odtransportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim II Březinka a zde vyhlazeni v plynových komorách,“ uvedl.
Okamura před týdnem v DVTV také řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Jako zdroj uvedl knihu Akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“ a odkazoval na citát exprezidenta Václava Klause. Podle Muzea romské kultury kniha neexistuje. „Toto tvrzení je v přímém rozporu s historickými fakty a sdružení Konexe to považuje za ten nejklasičtější příklad popírání holokaustu,“ uvedl dnes Brož.
Černé labutě letí. Ruská anexe Česka a Okamura prezidentem?
Za výrok o chybějím oplocení se Okamura v pátek omluvil na facebooku. „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal,“ uvedl. Ve videu na svém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“ až po únoru 1943 kvůli útěkům nakažených tyfem.
Podle Okamury reakce na jeho vyjádření jsou „účelovým útokem“, z něhož viní DVTV a organizaci Open Society Foundations, kterou založil průmyslník George Soros. Šéf SPD se odvolává na historika Jana Rataje. Ten na svém webu zveřejnil text Odborně o vězeňském pracovně sběrném táboru v Letech. V něm píše, že zařízení nebylo koncentračním táborem a vězeňský režim a organizace „byly nesrovnatelně volnější“ než v Dachau či Buchenwaldu. Dál uvádí, že „místo politického využívání mýtu o romském holokaustu v pracovním vězeňském táboře v Letech“ by peníze měly směřovat do opatření proti „propadu velké části cikánského obyvatelstva“.
Komentář: Prasárna v prasečáku
Podle webu Romea.cz Ratajovy argumenty už před časem vyvrátil historik Muzea romské kultury Roman Slačka. Ten uvedl, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické „konečné řešení cikánské otázky“. Protektorátní dozorci vězně často bili a týrali, kvůli špatným hygienickým podmínkám a nevyhovující stravě řada Romů zemřela, další skončili v Osvětimi, cituje Slačku Romea.cz.
Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
Svět podle SPD: cesta za poznáním i konspirační teorie
Čtěte také:
Komentář: Utajené Lety
Akcionáři Agpi vadí prodej vepřína v Letech. Napadne ho další žalobou
Noví asistenti poslanců SPD: hazardní lobbista a průvodkyně na cestě poznání
