Situace, kdy člověk není kvůli špatnému zdravotnímu stavu schopen samostatně vykonávat základní životní potřeby, vyžaduje péči druhých osob. Vzniká zde také nárok na takzvaný příspěvek na péči, jehož výše závisí na stupni závislosti osoby, o níž je třeba se postarat. Pečující osoby pak mohou starost o blízkou osobu upřednostnit také před svým zaměstnáním, o roky potřebné pro přiznání důchodu však nepřijdou.
Co je příspěvek na péči?
Jedná se o sociální dávku, kterou stát poskytuje na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení tohoto zákona. Prostřednictvím příspěvku na péči je zajištěna pomoc osobám, které se o sebe z důvodu nemoci, úrazu či jiných závažných zdravotních problémů nezvládají dlouhodobě starat, a jsou proto zcela odkázány na péči druhých.
Hned zkraje je třeba upozornit na to, že příspěvek na péči o osobu blízkou náleží osobě, o kterou je pečováno. Nejedná se tedy o peníze, které za své služby získá člověk, který péči zajišťuje. Z poskytnutého příspěvku se naopak hradí pomoc, kterou postiženému zajišťuje osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo třeba speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Náklady se pak hradí přímo ze státního rozpočtu.
Péče o osobu blízkou (někdy označovaná také jako péče o nemohoucího člena rodiny) se nejčastěji týká takzvané sendvičové generace, konkrétně lidí, kteří ještě nepřestali pečovat o nezaopatřené děti a zároveň jim přibyla starost o stárnoucí a stále méně samostatné rodiče.
Kdo je osoba blízká?
Přemýšlíte, kdo z vašich nejbližších představuje onu osobu blízkou, která se o vás může v případě potřeby postarat? Za osobu blízkou se v zásadě považují jednotliví rodinní příslušníci. Podle zákona o důchodovém pojištění splňují definici osoby blízké tito lidé:
- manžel nebo manželka,
- příbuzný v přímé linii,
- dítě vlastní, osvojené i převzaté do trvalé péče,
- manžel rodiče kteréhokoliv z manželů,
- sourozenec,
- zeť a snacha.
Podle definice uvedené v § 24 zákona o důchodovém pojištění se při vymezování osoby blízké ovšem nemusí striktně jednat o příbuzného. Společnou domácnost totiž mohou tvořit také lidé, kteří spolu prokazatelně trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby a bydlení. V tomto případě nehraje příbuzenský vztah žádnou roli.
Nárok na příspěvek na péči
Pokud vás trápí nepříjemné zdravotní problémy, kvůli kterým potřebujete neustále pomoc druhé osoby, jistě vás zajímá, jaké má příspěvek na péči podmínky a kdo se o něj může ucházet. Tyto dávky na péči o osobu blízkou, kterým se někdy říká také pečovatelský příspěvek, řeší Úřad práce ČR. Po obdržení žádosti jsou jeho pracovníci povinni posoudit zdravotní stav nemocné osoby a určit stupeň závislosti, kterému její potřeby odpovídají.
Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (například nemoc či úraz) potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, a to v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Další podmínkou pak je, že se musí jednat o osobu starší 1 roku.
Stupně závislosti na péči jiných osob se v každém jednotlivém případě hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které daná osoba není schopná bez cizí pomoci sama zvládnout a jejichž zabezpečení tedy závisí na péči jiného člověka. Hodnotí se především následující kritéria:
- mobilita – vstávání a ulehání do postele, usedání a chůze,
- orientace – pomocí zraku a sluchu,
- komunikace – pomocí řeči a písma,
- stravování – schopnost se najíst a napít, dodržovat dietní režim,
- oblékání a obouvání – samostatnost při činnosti, vybírání vhodného oblečení a obuvi,
- tělesná hygiena – vykonávání základní osobní hygieny (mytí rukou, čištění zubů, sprchování…),
- výkon fyziologické potřeby – docházení na toaletu, vyprazdňování se, hygiena s touto činností spojená,
- péče o zdraví – braní léků, píchání inzulinu, měření tlaku,
- osobní aktivity – sociální kontakty, hraní si s dětmi apod.,
- péče o domácnost – nakupování jídla a základních domácích potřeb, nakládání s penězi apod.
Příspěvek na péči podle stupně závislosti
Na základě potíží, která má dotyčná osoba se zvládáním základních životních potřeb, se odvíjí stupně závislosti na péči druhých (někdy také stupně bezmocnosti či stupně příspěvku na péči). Podle toho, kolik bodů z výše uvedeného seznamu není člověk schopný samostatně vykonávat, se rozlišují čtyři různé skupiny, kam patří:
- I. stupeň závislosti neboli lehká závislost – týká se dospělých osob, které nedokáží vykonat 3 až 4 základní životní potřeby, nebo dětí, které nezvládají plnění 3 životních potřeb,
- II. stupeň závislosti neboli středně těžká závislost – jedná se o dospělé osoby, které samostatně neplní 5 až 6 základních životních potřeb, nebo o děti děti, které jich nejsou schopné provádět 4 až 5,
- III. stupeň závislosti neboli těžká závislost – sem patří dospělí, kteří potřebují pomoci se 7 až 8 každodenními potřebami, a děti, které jich samostatně neprovádí 6 až 7,
- IV. stupeň závislosti neboli úplná závislost – zahrnuje osoby starší 18 let, které samy nezvládají vykonávat 9 až 10 základních životních potřeb, a děti, které jich nezvládají 8 až 9, vesměs se tedy jedná o mentálně či fyzicky postižené jedince.
Výše příspěvku na péči 2023
Přemýšlíte, na kolik peněz máte v rámci příspěvku na péči od státu nárok? V tom případě byste měli myslet na to, že kromě stupně závislosti se zohledňuje také věk osoby, která potřebuje pomoc s výkonem základních životních potřeb. Jinak se totiž posuzují lidé starší 18 let a děti, které ještě nedovršily dospělosti.
Příspěvek na péči pro osoby mladší 18 let
- Osoby zařazené do I. stupně závislosti – 3300 korun za jeden kalendářní měsíc,
- osoby zařazené do II. stupně závislosti – 6600 korun za jeden kalendářní měsíc,
- osoby zařazené do III. stupně závislosti – 13 900 korun za jeden kalendářní měsíc,
- osoby zařazené do IV. stupně závislosti – 19 200 korun za jeden kalendářní měsíc.
Příspěvek na péči pro osoby starší 18 let
- Osoby zařazené do I. stupně závislosti – 880 korun za jeden kalendářní měsíc
- osoby zařazené do II. stupně závislosti – 4400 korun za jeden kalendářní měsíc
- osoby zařazené do III. stupně závislosti – 12 800 korun za jeden kalendářní měsíc,
- osoby zařazené do IV. stupně závislosti – 19 200 korun za jeden kalendářní měsíc.
Výše příspěvku je momentálně dána pouze věkem a mírou závislosti osoby, o kterou je pečováno. Na to, zda využívá, nebo vůbec nevyužívá pobytové zařízení, se tedy již ohled nebere, ačkoliv tomu tak dříve bylo. To platí stejně pro dospělé i nezletilé pacienty.
Navýšení příspěvku na péči
V některých případech může být příspěvek na péči navýšen o 2000 korun měsíčně. To se může stát, pokud tato dávka náleží nezaopatřenému dítěti do 18 let věku nebo rodiči, který o nezaopatřené dítě do 18 let věku pečuje. Rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných nicméně musí být nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.
U nezaopatřených dětí mladších 18 let navíc platí i celá řada výjimek. Na navýšení příspěvku na péči nemá nárok dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jelikož požívá důchod z důchodového pojištění stejně vysoký nebo vyšší než příspěvek na péči, ani dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti a mládež.
Kde žádat o příspěvek na péči?
Žádost o příspěvek na péči se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce, pod nějž žadatel díky svému trvalému pobytu spadá. Formuláře, které je nutné vyplnit, abyste mohli o příspěvek na péči zažádat, přitom najdete na všech kontaktních stanovištích, kde je možné vyplněný tiskopis také rovnou podat.
Jestliže chcete získat tuto sociální dávku, můžete také použít pro žádost o příspěvek na péči o osobu blízkou formulář v elektronické podobě. Jeho podání se pak provádí dvěma různými způsoby, a to buď odesláním s elektronickým podpisem žadatele, nebo odesláním přes datovou schránku, k čemuž není nutné mít kvalifikovaný certifikát.
Přiznání příspěvku na péči
Aby mohl být žadateli příspěvek na péči přiznán, nestačí pouze vyplnit připravený tiskopis. Kromě toho musí dotyčná osoba podstoupit také posouzení jejího zdravotního stavu. K tomu slouží sociální šetření, které provádí sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce. Během daného šetření se pak soustředí především na schopnost samostatného života žadatele v jeho přirozeném sociálním prostředí.
V závislosti na výsledku šetření zašle krajská pobočka Úřadu práce příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) žádost o posouzení stupně závislosti dotyčné osoby. To má pak na starosti odborný lékař, který vysloví svůj názor na zjištěné potřeby dotyčného a může provést i vlastní vyšetření. Kromě toho je nutné zhodnotit také zaslanou zdravotní dokumentaci od ošetřujících lékařů a dalších odborníků, které posuzovaná osoba navštěvuje.
Na základě posudku, který odborný lékař připraví, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o tom, zda byl žadateli příspěvek na péči přiznán, nebo na něj nemá nárok. Toto rozhodnutí musí zároveň obsahovat i zjištěný stupeň závislosti (na základě toho, kolik základních životních potřeb posuzovaná osoba nezvládá bez cizí pomoci), podle kterého je možné stanovit odpovídající výši příspěvku.
Jestliže žadatel není s výsledkem řízení spokojený, proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce se lze odvolat, přičemž o věci pak dále rozhoduje MPSV. Pokud se v průběhu let zdravotní stav dotyčného zhorší, má možnost zažádat také o navýšení příspěvku na péči. V takovém případě je ovšem nutné provést další sociální šetření a musí být vypracován nový zdravotní posudek.
Kdy se vyplácí příspěvek na péči?
Výplata příspěvku na péči se provádí měsíčně, a to vždy v kalendářním měsíci, za který osobě závislé na cizí pomoci náleží. Krajská pobočka Úřadu práce ČR, která se postarala o prošetření situace, má přitom dvě možnosti, jak peníze dotyčným zaslat. První z nich je převod na platební účet zvolený příjemcem, druhou pak výplata pomocí poštovního poukazu.
Péče o osobu blízkou a zaměstnání
V některých případech jsou lidé, kterých se týká péče o blízkou osobu, nuceni opustit své stávající zaměstnání. Pokud k tomu dojde, vymezuje zákon o důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobu pojištění. To zjednodušeně znamená že lidem pečujícím o osobu blízkou je toto období započítáváno do doby pojištění, které je potřebné k přiznání důchodu. A to i v případě, že tato osoba není po dobu péče výdělečně činná a zálohy na pojištění si neplatí.
