Česko bude v tomto století dál stárnout. Od 60. let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, počet může klesnout na 5,9 milionu. Země bude vymírat, obyvatel by ale výrazně ubýt nemělo díky příchodu cizinců. Výsledky nové projekce do roku 2100 představil Český statistický úřad.
Projekci statistici aktualizují každých pět let. Vycházeli z údajů z počátku letošního roku, podle trendů z posledních let propočítali tři varianty možného vývoje - nízkou, střední a vysokou. Představili prostřední výsledky. „Nízkou a vysokou variantu je třeba chápat jako pomyslné mantinely s ohledem na porodnost, migraci a další jevy,“ uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta. Demografové nedokážou předvídat události, které by mohly počty výrazně ovlivnit, a to třeba epidemie, ekonomické krize, války, objev léků či změny zákonů.
Česko mělo na začátku letoška 10,61 milionu obyvatel. Do deseti let by se počet mohl podle střední varianty zhruba o 170 tisíc zvýšit na 10,78 milionu. Poté by mělo lidí v zemi postupně ubývat. V 80. letech by jich mělo v Česku žít asi 10,41 milionu, do konce století by se měl počet dostat podle statistiků na 10,53 milionu.
Česko postupně vymírá. Největší úbytek očekávají demografové v polovině 60. let s odchodem takzvaných Husákových dětí, tedy početných ročníků ze 70. let minulého století. Zemřelých by mohlo být ročně až o 45 tisíc víc než narozených.
Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností
O to, že počet obyvatel i přes úbytky výrazně neklesne, by se měla postarat migrace. Střední varianta počítá s tím, že se do Česka ročně přistěhuje 26 tisíc cizinců. Kvůli většímu počtu úmrtí než narození by bez přistěhovalců mohlo v republice na konci století žít zhruba o 3,2 milionu lidí méně, ukázala střední varianta bez migrace. Celkem by kvůli vymírání mohlo Česko od letoška do roku 2100 přijít asi o dva a čtvrt milionu obyvatel. Díky migraci by naopak mohlo do té doby téměř stejný počet lidí získat.
Život v Česku se má dál prodlužovat. Muži se nyní mají naději dožít 76 let. Do poloviny století by se mužská střední délka života mohla protáhnout na 82,1 roku a do konce století na 87,7 roku. Ženy se teď dožívají 81,8 roku. V polovině století by to mohlo být o 4,9 roku víc a do konce století ještě o dalšího 4,5 roku víc.
Podle statistiků je jisté, že podíl seniorů dál poroste. Zatímco nyní tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent. Podíl dětí se naopak bude dál snižovat. Z nynějších skoro 16 procent klesne postupně na 14 procent na konci století. Poměr lidí v aktivním věku a těch, kteří jsou na jejich práci závislí, by se měl tak téměř vyrovnat. Zatímco nyní je lidí od 15 do 64 let 65 procent, za osm desetiletí by měli tvořit 56 procent obyvatel. Mělo by jich být zhruba o milion méně než dnes, a to asi 5,92 milionu.
Střední variantu považují statistici za nejpravděpodobnější. Podle nejvyšší varianty by na konci století mohlo mít Česko až téměř 12,4 milionu obyvatel, podle té nejnižší 7,4 milionu. Podle vysoké varianty by ženy přiváděly na svět za svůj život víc dětí než dnes a život by se prodloužil víc než ve středním modelu. Podle nízké by ženy měly méně potomků než v současnosti a délka života by se protahovala pomaleji.
Z Husákových dětí senioři
Podle demografů je stárnutí společnosti a přibývání počtu seniorů jisté. Složení seniorské generace ovlivní v příštích desetiletích zvlášť Husákovy děti, které i v 50. letech mohou zůstat nejpočetnějšími ročníky. Sedmdesátníků by tak mohlo být víc než malých dětí. Ve druhé polovině 60. let by v Česku mohlo žít čtyřikrát víc lidí nad 85 let než v současnosti, tedy místo 200 tisíc zhruba 800 tisíc.
Podle odborníků na zdravotní a sociální problematiku nejsou zatím české zdravotnictví a důchodový systém na stárnutí připraveny a v nynější podobě nebudou udržitelné. Největší problém by mohl nastat koncem 30. let, kdy začnou do penze odcházet právě silné ročníky Husákových dětí. Jen výdaje na důchody by tak mohly být podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva práce ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek důchodového systému mohl činit ročně téměř 200 miliard korun. Očekává se, že by měly výrazně růst i náklady na zdravotní péči. Potřeba bude investovat také do sociálních služeb, podotýkají experti.
Dále čtěte:
