Mezi problémovými uživateli drog přibývá uživatelů opioidních analgetik jako je morfin nebo oxykodon. Uvádí to výroční zpráva o drogách za loňský rok, kterou zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR. Meziročně podle něj přibylo i předávkování, zejména právě opioidy. Problémových uživatelů drog bylo loni asi 48 tisíc, opioidy užívalo 13 tisíc z nich.
Jako opioidy se označují drogy vyrobené ze šťávy z makovic nebo uměle vyrobených látek se stejným účinkem. Opioidními analgetiky jsou látky užívané v lékařství ke tlumení bolesti. Závislost na nich patří k nejzávažnějším, léčí se i substitucí za látky s bezpečnějším způsobem užití než je injekční.
„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
V České republice je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že loni jich bylo asi 47 800, což je přibližně o tisíc víc než v předchozím roce. V roce 2015 to bylo 46 900.
Srovnání cen marihuany ve 120 městech světa:
Marihuana ve světě: nejdražší je v Tokiu, nejvíce se spotřebuje v New Yorku
Z přibližně 47 800 problémových užívalo 34 700 pervitin a 13 100 opioidy. Z nich bylo 3900 uživatelů heroinu, 6900 uživatelů buprenorfinu a 2300 uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog podle zprávy dosáhl 43 700.
V loňském roce bylo z oddělení soudního lékařství hlášeno 42 případů předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami. V roce 2016 to bylo 32 případů. Opioidy, u nichž je meziroční nárůst nevyšší, se loni předávkovalo 27 osob a o rok dříve 15. Na nárůstu se podílí zejména drogy fentanyl, morfin a kodein.
„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá,“ uvedl ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Kanada po legalizaci marihuany: firmy řeší, co se zkouřenými zaměstnanci
Podle něj je znepokojivá nízká dostupnost opiátové substituční léčby. Loni ji využívalo 2249 lidí, od roku 2014 je jejich počet přibližně stejný. Substituční léčba byla v Česku zavedena v roce 1997. Od začátku byl používán metadon ve formě sirupu, od roku 2001 pak Subutex s obsahem buprenorfinu, později ještě další tři preparáty. Od roku 2010 lze lék Subuxone částečně hradit ze zdravotního pojištění.
Substituční léčba je zatím přístupná jen pro uživatele opiátů nebo takzvaných opioidů, tedy například heroin, kodein nebo morfin. Zvažuje se také možnost substituční léčby u uživatelů pervitinu, kterých je v mezi problémovými uživateli drog v Česku většina, ověřit ji ale nejprve musí klinická studie. Na ni ale podle dřívějšího vyjádření bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nejsou peníze. Podle odborníků se ale substituce vyplatí. Ročně stojí asi 23 tisíc korun, pokud se uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, může to být až 20krát tolik. U pervitinu by stála řádově stovky korun měsíčně.
Na protidrogovou politiku šlo ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv celkem 1,75 miliardy korun, což je asi o 200 milionů korun víc než v roce 2016. Ze státního rozpočtu šlo 1,45 miliardy, kraje daly 225 milionů korun a obce 77 milionů.
Čtvrtina lidí nad 15 let kouří, většina denně |
---|
Čtvrtina Čechů nad 15 let kouří tabák, většina z nich denně. Vysoce rizikově pije alkohol asi 900 tisíc Čechů, kolem 600 tisíc pije denně a odhadem 100 tisíc pije pět a více dávek denně. Kolem devíti až deseti procent lidí mezi 15 a 64 lety za poslední rok užilo konopí. Ze srovnání výročních zpráv za roky 2016 a 2017 vyplývá, že ubylo denních kuřáků. Zatímco před dvěma lety jich bylo 2,4 milionu, loni si denně cigaretu zapálily dva miliony. „Trendy v posledních šesti letech naznačují postupný pokles kuřáctví v dospělé populaci. Mezi dětmi ve věku 13 až 15 let je nejnověji odhadovaný podíl denních kuřáků 11,3 procenta, od roku 2011 podíl kuřáků mezi žáky základních škol významně klesl,“ uvádí zpráva. V květnu 2017 byl zaveden zákaz kouření v restauracích a na dalších veřejných místech. Podle odborníků první data ukazují pokles v počtu infarktů, angín pectoris a dalších nemocí způsobených kouřením. U nádorových onemocnění se podle nich pozitivní dopad projeví za delší čas. Na následky kouření zemře ročně asi 16 tisíc Čechů. Léčba kuřáků stojí asi 100 miliard korun. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. |
Přečtěte si také: