Čínský vědec Che Ťien-kchuej tvrdí, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Informovala o tom agentura AP s tím, že tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit. Pokud by se ale tvrzení potvrdilo, šlo by o první geneticky upravené děti. Holčičky LuLu a Nana se podle vědce narodily před několika týdny.
Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, USA i řada dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace. V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí, ale upravená embrya nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách. S genetickým přepisem se provádí též výzkumy u buněk dospělých.
Che Ťien-kchuej, který studoval v USA a nyní působí na univerzitě ve městě Šen-čen, o svém projektu informoval před mezinárodní konferencí, která začítá v Hongkongu v úterý. Tvrdí, že měl k experimentu povolení od čínských úřadů i souhlas zúčastněných partnerských párů. Ty se oficiálně účastnily programu nazvaného „vývoj vakcíny proti AIDS“.
Čínský vědec, který na projektu spolupracoval s americkým vědcem Michaelem Deemem, uvedl, že v rámci léčby neplodnosti provedl umělé oplodnění sedmi párům a z jednoho vzniklo těhotenství. Cílem genetické editace embryí podle něj bylo umožnit HIV pozitivním otcům zplodit děti, u nichž by bylo nižší riziko nákazy tímto virem, který způsobuje nevyléčitelný syndrom získaného selhání imunity (AIDS).
Biologové chtějí zmapovat DNA života na zemi. Čtěte více
Vědec z Šen-čenu využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech vědci totiž zjistili, že mutace CCR5 vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.
Někteří už označili projekt vědce z Šen-čenu za „nezodpovědný“. Argumentují mimo jiné tím, že i kdyby editace CCR5 fungovala perfektně, lidé s „nenormálním“ CCR5 mají zase větší riziko nákazou jinými viry, například virem západonilské horečky, která může být smrtelná.
Už v roce 2015 informoval vědecký časopis Nature o práci čínských vědců, kteří jako první na světě provedli úpravu genomu lidských embryí. Použili ale přitom „neživotaschopná“ embrya.
Přečtěte si také:
