Edgar Gärtner kritizuje německou vládu, že se rozhodla po roce 2011 odstoupit od jaderné energetiky a předčasně odstavovat německé atomové elektrárny, jež považuje za nejbezpečnější na světě. Podle něj se lidé často bojí věcí, které dobře fungují a nevěří vědeckým argumentům.
Politolog, hydrolog a ekolog Edgar Ludwig Gärtner je v Německu znám jako zástupce „ekologického nihilismu“, který kritizuje politické hnutí zelených stran. Na lednovém setkání bavorské CSU v Puchheimu, kam byl pozván jako hlavní řečník, hovořil o rizicích jaderného záření jako o zcela přeceňovaném problému.
Nejvíce sál nesouhlasně zašuměl při zmínce Gärtnera, že úroveň radioaktivního záření je ve Fukušimě, kde došlo v roce 2011 k jaderné havárii, v současné době pro lidi optimální. On sám by nicméně podporoval výstavbu malých jaderných reaktorů, nikoliv budování velkých jaderných elektráren.
„Mohlo by se začít s malými reaktory, které by si lidé mohli nechat vybudovat na svých předzahrádkách,“ řekl extrémní ekolog, jenž hovořil o tom, že se lidí bojí technologií, jejichž rizika jsou vědeckými argumenty vyvrácená.
Sám se považuje za protiváhu politicky aktivních ekologů, kteří vzešli z duchovního prostředí 60. let minulého století a studentských revolt v roce 1968. Od takzvaných osmašedesátníků se distancuje, naopak v ekologii podporuje tržní prostředí.
Mikromodulární reaktory z Británie:
Energetika budoucnosti: města pojedou na jaderné baterie
V devadesátých letech minulého století působil ve vládní komisi ministerstva zdravotnictví a životního prostředí. Nelíbí se mu, že Německo začalo v rámci energetické koncepce po roce 2011 odstavovat jaderné bloky elektráren, které patřily k nejbezpečnějším na světě.
Nesouhlas obecenstva vyvolala i jeho zmínka o tom, že se lidi pracující v jaderných elektrárnách dožívají vysokého věku a netrpí tak častým výskytem rakoviny, jako je tomu v běžné populaci.
„Lidé v Hirošimě, kteří byli vystaveni masivnímu ozáření, se dožívali vyššího věku než ostatní obyvatelstvo,“ zdůraznil. Podle něj havárie v Černobylu v roce 1986 znamenala pro přírodu a zvířata ráj na Zemi. Jeho názory na radioaktivitu byly z jiné doby, napsal deník Süddeutsche Zeitung. Gärtner tvrdí, že odklon od jádra je v Německu motivován politicky a ideologicky, nikoliv na základě analýzy vědeckých argumentů.
Západní společnosti po roce 1945 propadají všeobecnému odporu proti všemu, co dobře funguje, dodal osmašedesátiletý ekolog.
Zajímavé názory
Místní předseda Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Markus Hammer považuje názory Gärtnera, kterého na setkání pozval, za přesvědčivé. „Poznal jsem jej před několika lety v Berlíně, kde hovořil o tématu ekologického nihilismu. Považuji jeho názory za zajímavé, i když ne vždy odpovídají názorům CSU,“ vysvětlil Hammer.
Zmínku o domácích reaktorech na zahrádkách nepovažuje za úplně ztřeštěný nápad. Spíše jej vnímá jako formu nadsázky pro posluchače.
„Myšlenku výstavby minireaktorů zmínil už před několika lety Bill Gates. Považuji menší zařízení pro města od 20 do 50 tisíc obyvatel jako vhodné řešení. Jaderná energetika se celosvětově vyvíjí a neustále zdokonaluje, pouze v Německu se posuzuje s ideologickými klapkami na očích,“ dodal politik CSU.
Související články:
Nostalgie po atomu: německé jádro bylo nejlepší, říká šéf odstavené elektrárny
Ticho místo potlesku: Němci zahájili pohřeb jaderného reaktoru. Obřad potrvá 15 let
Bomba mezi reaktory. Rusko má nejmodernější jadernou elektrárnu světa
