Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) byl dnes zvolen jaderný fyzik Vojtěch Petráček. V posledním pátém kole tajné volby získal těsnou nadpoloviční většinu hlasů, kterou potřeboval, 23 z celkových 45. Porazil tak další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku.
Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. „Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů,“ řekl novinářům po volbě.
S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, dnes ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.
| ČVUT |
|---|
| ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců. |
Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy. „To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj,“ řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní.
V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.
„ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná,“ uvedl dnes Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.
Vojtěch Petráček:
Datum a místo narození: 17. února 1964 v Praze
Vzdělání: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, obor fyzikální elektronika a optoelektronika (1987), titul CSc. (1995), od roku 2007 je docentem fyziky.
Kariéra: aspirant a asistent na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1987 až 1995); výzkumný pracovník v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (1995 až 1999); postdoktorand na univerzitě v Heidelbergu (1999 až 2004); odborný asistent na ČVUT (2004 až 2007); docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (od roku 2007); prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou činnosti (2010 až 2015).
Ocenění: Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky (1998), Cena rektora ČVUT (2007 a 2008).
Ostatní:
- Na rektora ČVUT kandidoval již v roce 2013, kdy byl jeho soupeřem (stejně jako letos) současný rektor Petr Konvalinka. Jaderný fyzik Petráček by se měl nové řídící funkce ujmout od února 2018, předtím ho ale musí ještě jmenovat prezident.
- Je členem řady vědeckých institucí: členem vědecké rady ČVUT (od roku 2010), členem vědecké rady Grantové agentury ČR (od roku 2015), členem akademického sněmu Akademie věd ČR (od roku 2015), členem Rady pro rozvoj vědy na UK (od roku 2016) nebo předsedou Rady pro kosmické aktivity při ministerstvu školství.
- Petráček během své kariéry pracoval rovněž v zahraničí, například ve Švýcarsku (v Evropské organizaci pro jaderný výzkum, CERN), ve Francii, Itálii, Německu, USA či Británii.
- Má za sebou dlouhodobou pedagogickou praxi, vyučoval například experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku.
- Petráček také přednášel v zahraničí a recenzoval v odborných časopisech (do května 2015 byl například předsedou redakční rady časopisu Acta Polytechnica).
O ČVUT dále čtěte:
