Křivda v Krušných horách: ropovod družba se má prodloužit o 200 kilometrů

Malý býček patří k nejmladším v nevelkém stádu. Zatímco ostatní se v klidu pasou a občas kouknou po skupince lidí na kraji ohrady, on pořád sklání hlavu do betonové skruže. „Většinu zvířat, které tady chovám, využívám i k zooterapii,“ vysvětluje Kateřina Srpová, majitelka Farmičky U Kačky v krušnohorských Klínech.

I když má teď plno práce s opravou statku po ničivém požáru, ví, že do budoucna se před ní rýsuje možná ještě větší komplikace. Železná tyč zapíchnutá uvnitř skruže ukazuje, kudy jejím pozemkem prochází mezinárodní dálkovod etylenu z litvínovské chemičky do závodu v německém Bohlenu. „Když se potrubí před více než čtyřiceti lety pokládalo, nikdo to s mým dědečkem, který tady všechno postavil a obhospodařoval, neřešil,“ vypráví Srpová. A nyní by se mohla situace opakovat.

Trasu etylenovodu by mělo kopírovat prodloužení ropovodu Družba. Spojí litvínovský provoz v Záluží s německým Spergau, kde funguje tankoviště ropy pro rafinerii v Leuně.

Vidíte ty tyče? Kateřina Srpová ukazuje, kudy Klíny a její pozemky protíná podzemní dálkovod etylenu.

Zádrhelem není jen fakt, že nový ropovod protíná stovky a stovky soukromých pozemků. Výstavba by znamenala i rozšíření dnešního ochranného a zabezpečovacího pásma kolem etylenovodu, kde se nesmí kopnout do země, natož stavět.

Přestože o projektu několik roků diskutuje i Evropská unie, přímo v severozápadních Čechách nemá přesné informace nikdo. Kohokoli tu zastavíte, něco o ropovodu řekne, ale všichni znají jen zprostředkované informace od známých nebo od starosty.

„Projekt je důležitý nikoli pro naši společnost, ale pro Českou republiku. A to jako jedno z mnoha opatření pro zvýšení energetické bezpečnosti země pro zajištění dostupnosti ropy vpřípadě výpadku dodávek jižní větve ropovodu Družba,“ reaguje Stanislav Bruna, šéf firmy Mero ČR.

Nová dvě stě kilometrů dlouhá spojnice mezi Litvínovem a Spergau by prý mohla fungovat jako ropný bypass a do Česka přivádět ropu buď ze severní větve Družby, nebo ze zásobníků v přístavech Gdaňsk a Rostock.

Velká křivda soudruhů

Jak velmi vzdálené je přemýšlení správců ropovodů od lidí žijících přímo kolem plánované trasy, dokazuje krátký rozhovor s litvínovskou starostkou Kamilou Bláhovou (ANO). „Proboha, když se řeší něco tak zásadního, musí se dát vědět dopředu,“ zlobí se na Mero ČR. Nad rozloženými papíry a katastrální mapou Litvínova se zvýrazněnou linkou etylenovodu vzpomíná na stále nezhojenou ránu. „Když nám soudruzi v roce 1975 městem nakreslili trubku, byla to velká křivda,“ vypráví Bláhová.

Přestože na radnici sedí už od roku 2014, o možnosti dostavby ropovodu se dozvěděla až nedávno, a ještě k tomu náhodou.

Město před několika měsíci rozhodlo, že stavební uzávěra v koridoru etylenovodu brzdí rozvoj, a tak chtělo spustit jednání o změně trasy dálkového potrubí, nebo zmenšení ochranného pásma. Slovy starostky - Litvínov chce napravit historickou křivdu. Všechny práce v okolí etylenové propojky musí totiž nejdřív schválit společnost Unipetrol jako její majitel „Produktovody obecně do sídel nepatří,“ myslí si Bláhová. Jen v katastru Litvínova zasahuje území do 2090 pozemků, z čehož pouze tři stovky patří městu.

Nad mapou. Litvínovská starostka Kamila Bláhová v mapě ukazuje, jak koridor dálkovodu zasahuje do katastru města. Stavbu ropovodu ve stejné trase nechce připustit.

Jaké překvapení na zastupitele čekalo, když se na kraji dozvěděli, že etylenovod nebude ten největší problém. Zjistili, že jejich představy brzdí plán na výstavbu ropovodu za několik miliard korun.

„Mezinárodní dálkovod etylenu slouží k vykrývání požadavků výroby etylenu a zajištění kontinuálního provozu pro Unipetrol v Litvínově a chemické závody v Německu. Jde o klíčové zařízení s ohledem na aktuální rozšiřování našich petrochemických kapacit,“ nechce navíc o přesměrování trubek s etylenem nic slyšet Pavel Kaidl, mluvčí Unipetrolu. „Rozhodování o případné stavbě ropovodu je věcí diskuse orgánů státní správy a místních samospráv, a proto se k němu nebudeme vyjadřovat,“ doplňuje.

Velmi logická varianta

Když se lidé v Krušných horách nad Litvínovem zapovídají s novinářskou návštěvou o plánované výstavbě, většina z nich jen nechápavě kroutí hlavou. Ne kvůli smyslu ropovodu. Nýbrž pro načasování. To je i případ staršího muže procházejícího se v dopoledním slunci poblíž větrníků v Nové Vsi. Ukazuje, kde všude tu ještě nedávno stály stroje a usilovně se rylo do země. „I ta halda hlíny po nich zbyla. Pracovali tady na etylenovodu několik týdnů, bydleli dole v penzionu, tak proč ten ropovod nemohli položit rovnou?“ obává se toho, že se horské pláně opět na několik let promění ve staveniště.

Pavel Kaidl z Unipetrolu objasňuje, že od roku 2015 se tu skutečně opravovalo. Čtyřicet let staré potrubí na etylen potřebovalo revitalizovat. A tak se kopalo od tyče k tyči, roury se obnažily a technici renovovali vše potřebné.

Nová Družba teď prostě hýbe celým regionem. Proběhlo už několik setkání, včetně schůzek na ústeckém krajském úřadu či pražském ministerstvu průmyslu, litvínovská radnice poslala připomínky - a požádala o to i své obyvatele - k připravovaným zásadám územního rozvoje Ústeckého kraje. Právě v jejich návrhu se počítá s ropovodem podél etylenovodu.

---

Nenasytné moře. Rekultivaci jezera Most provázejí problémy

---

Na hejtmanství se o něm diskutovalo opět v polovině dubna. I tam zástupci ministerstva průmyslu tlumočili nesouhlasné stanovisko Litvínovska. Což potvrzuje i Jan Zaplatílek, šéf resortního Odboru plynárenství a kapalných paliv. O výtkách už ví i Mero ČR, které bude výstavbu na české straně platit a odpovídá za ni.

„Když byli zástupci Mera na jednání, které proběhlo 12. dubna na ministerstvu, seznámeni s návrhem možné alternativní trasy, a priori tento návrh nenegovali. Vyjádřili pouze určité obavy o její možnou průchodnost, ale zároveň navrhli společnou diskusi s dotčenými obcemi,“ upřesňuje Zaplatílek.

Litvínovská radnice a další města a vesnice v okolí totiž nakreslily novou linku pro obě potrubí tak, aby do Německa vedla přes hřbet Krušných hor nezastavěným územím. Jen tak prý dojde k minimalizaci zásahů do soukromých pozemků a především kvality života v problematickém regionu.

Přesto vypadá současná pozice Mera neoblomně. Ropovod chce přidružit k etylenovodu. „V tuto chvíli je to jediná uvažovaná a velmi logická varianta,“ potvrzuje Stanislav Bruna, šéf společnosti.

První barely za sedm let

Otázkou ještě zůstává, jak do celé věci promluví Evropská unie. Prodloužení české Družby ze Záluží u Litvínova do Spergau už několik let patří mezi takzvané prioritní projekty společného zájmu. Jde tedy o součást páteřního systému, který má zajistit propojení trubek ve střední a východní Evropě, pokud by Moskva zavřela kohouty Ukrajině.

Podle dostupných údajů se počítá se samotnou výstavbou v letech 2022 až 2024, o rok později pak může novým potrubím začít proudit ropa do Česka.

Nejdřív se ovšem Praha musí rozhodnout, zda znovu po 40 letech rozkope Krušné hory. A pokud ano, tak jestli v současné trase etylenovodu, nebo přistoupí na dosud neveřejný návrh z Litvínovska.

Než se Mero a další instituce rozhýbou, tisícovky lidí v severozápadních Čechách stále nedostanou jistotu, že jim stát opět nevstoupí na jejich louky a zahrady. A stádo na Farmičce U Kačky zase uklidnění, že se bude moct stále pást na okraji Klínů.

Přečtěte si také:

Lidé z Jezerního Města. Vídeň staví ekologické sídliště budoucnosti

Polská těžba dřeva v pralese je protiprávní, tvrdí soud EU

Zatopená poušť na pobřeží Atlantiku

---