Krajský soud v Praze dnes podruhé uznal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a dalších deset obžalovaných vinnými z korupce a ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji. Předseda trestního senátu Robert Pacovský po přečtení rozsudku stanovil výši trestu na 8,5 roku. Soud také nařídil, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Kateřina a Petr Kottovi mají jít za mříže na 7,5 roku. Rozsudek není pravomocný.
Soud o vině Ratha a dalších deseti obžalovaných neměl pochybnosti. Za klíčový důkaz označil výpověď podnikatelky Ivany Salačové, která se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal. Za spolupráci s policií Salačová získala status spolupracující obviněné a soud dnes její významnou roli v případu odměnil tříletým podmíněným trestem.
Podle předsedy trestního senátu Roberta Pacovského její výpověď doplnily například odposlechy pořízené policií, které jsou při pětiletém trvání soudního procesu terčem kritiky advokátů a důvodem, proč byl původní odsuzující rozsudek zrušen odvolacím soudem. Pacovský odkázal na loňské usnesení Nejvyššího soudu, podle něhož odposlechy byly pořízeny zákonně a lze je v procesu použít. Zdůraznil také, že soud rozhodoval na základě odposlechů, kterým bylo zřetelně rozumět.
Rozsudek si nepřišel vyslechnout nikdo z obžalovaných. Rath uspořádal tiskovou konferenci před Pražským hradem v době, kdy soudce vysvětloval důvody, které senát vedly k vynesenému rozsudku. Bývalý vrcholný politik sociální demokracie oznámil, že podal odvolání proti rozsudku již v úterý. Tvrdí, že předem věděl, jak soudní jednání dopadne. Podle právníků však není možné odvolání proti rozsudku, který ještě nebyl vynesen.
Přečtěte si komentář: Rathova dvojí prohra
Rath na setkání zkritizoval také justici, která podle něj plní zadání některých politiků. Kauzu považuje za politický proces, jehož cílem bylo odstranit nepohodlného politika. Pacovský však v úvodu zdůvodnění rozsudku kategoricky odmítl, že by soud čelil nějakým vnějším tlakům. Zdůraznil, že verdikt je rozhodnutím nezávislého senátu.
Soud uložil velmi podobné tresty jako navrhoval státní zástupce Petr Jirát, který však byl nespokojen s tím, že soud nenařídil propadnutí veškerého majetku Ratha a Kottových. Soud to zdůvodnil tím, že by šlo o příliš přísný trest, jelikož obžalovaní nezískali veškerý majetek trestnou činností. Nařídil zabavení peněz, které u nich policie zajistila při domovních prohlídkách v Hostivici a Rudné na počátku kauzy v roce 2012. U Ratha šlo o 22 milionů korun, u manželů Kottových zhruba o 17 milionů korun a akcie. Soudce uvedl, že tyto částky převýšily výši úplatků, kvůli nimž byli souzeni.
Případ se týká tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Za zajištění vítězství v tendru podle obžaloby brali Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.
V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jí potrestal pěti roky vězení. Potrestáni byli také manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Stavbaři Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý z Konstruktiva Branko dostali pět let vězení, manažery zdravotnických firem Puro-Klima a Hospimed Martina Jireše a Jindřicha Řeháka potrestal soud 5,5 lety vězení. Tříleté podmínky vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl.
O Rathově kauze dále čtěte: